Shikoku-Inu
je plemeno, které bylo vyšlechtěno v Japonsku na ostrově Shikoku a odtud tento pes získal svůj název. Je to plemeno, které je známé již odpradávna. Japonci byli v té době příliš zaujati importovanými psy ze západu, že na své zapomínali. Ve 30. letech 20. století došlo k obnovení místních plemen a Shikoku-Inu byl kvůli své drobné velikosti postaven na okraj zájmu a stal se velmi ojedinělým. Proto mu byl v roce 1937 postaven v Japonsku pomník.
Shikoku-Inu je středně velký pes severského typu. Je to lovecký pes, který je velmi samostatný a nezávislý a proto není lehké ho vycvičit. Ale při správné výchově je poslušný a snese se i s ostatními psy. Je to přátelský pes, který je skvělým společníkem a je velmi oddaný svému pánovi. Je to aktivní pes, který potřebuje pravidelné vycházky a pravidelnou velkou fyzickou zátěž. Srst Shikoku-Inu je drsná a rovná s měkkou podsadou a nevyžaduje žádnou zvláštní péči.
Jako lovecké plemeno se Shikoku v Japonsku používal už od starověku. Potřebuje vyrovnanou a důslednou výchovu. Má průměrné pohybové nároky.
Secretariat General: 13, Place Albert I – B 6530 THUIN (Belgie)
F.C.I.-Standard č. 319 / 16.06.1999 / GB Shikoku-Inu (Shikoku)
Země původu: Japonsko
Datum publikace originálního platného standardu: 05.06.1995
Použití: Lovecký pes, společenský pes.
Zařazení dle F.C.I.: Skupina 5 špicové a primitivní plemena. Sekce 5 asijští špicové a příbuzná plemena. Bez zkoušky z výkonu.
toto plemeno pochází ze středně velkých psů, kteří žili již v dávných časech v Japonsku. Shikoku-inu byl chován jako lovecký pes, především pro lov divočáků v hornatých okresech prefektury Kochi. Někdy je také nazýván „Kochi-ken“ (ken = pes). Byly známy tři variety tohoto plemene: Awa, Hongawa a Hata, pojmenované po oblastech, kde byly chovány. Z nich si nejvyšší stupeň čistokrevnosti zachovala varieta Hongawa, protože oblast chovu byla poměrně špatně přístupná. Tito psi jsou odolní a dostatečně hbití, aby se mohli pohybovat v hornatých oblastech. Typická je pro ně sezamová barva srsti. Plemeno převzalo název oblasti a v roce 1937 bylo prohlášeno „národní památkou“.
středně velký pes, dobře vyvážený, s dobře vyvinutým suchým osvalením. Pes má vztyčené uši a zatočený nebo srpovitý ocas. Silná a kompaktní konstituce, dobrá kostra.
poměr kohoutkové výšky k délce těla je 10 : 11.
pes s velkou vytrvalostí, aktivní, bystrý, milý, energický a velmi pozorný. Nadšený lovec, oddaný svému pánovi.
Lebka: široké čelo.
Stop: mělký, ale patrný.
Nosní houba: černá.
Tlama: poměrně dlouhá, klínovitého tvaru. Nosní hřbet rovný.
Pysky: těsně přiléhající.
Čelisti/Zuby: silné zuby, nůžkový skus.
Líce: dobře vyvinuté.
Oči: poměrně malé, trojúhelníkové, posazené daleko od sebe, tmavě hnědé.
Uši: malé, trojúhelníkové, maličko nakloněné vpřed, pevně vztyčené.
silný a mohutný.
Kohoutek: vysoký, dobře vyvinutý.
Hřbet: rovný a silný.
Bedra: široká a osvalená.
Hrudník: hluboký, žebra dobře vyklenutá.
Spodní linie: dobře vtažené břicho.
vysoko nasazený, silný, nesený nad hřbetem silně zatočený nebo v srpovitém oblouku. Pokud je ocas natažen, špička dosahuje téměř k hleznům.
Rameno: mírně strmé, s vyvinutým osvalením.
Loket: přiléhající k trupu.
Předloktí: rovné a suché.
Nadprstí: mírně šikmé.
mohutné, s dobře vyvinutým osvalením.
Hlezna: středně zaúhlená a velmi silná.
těsně uzavřené s dobře klenutými prsty. Polštářky silné a pružné. Drápky tvrdé a černé nebo tmavé barvy.
pružný, s poměrně úzkým chodem, ale lehký. Pohyb je rychlý a obratný.
krycí srst je hrubá a rovná, podsada měkká a hustá. Srst na ocasu je poměrně dlouhá.
sezamová, černě sezamová a červeně sezamová.
Popis sezamových barev:
sezamová: rovnoměrná směs bílých a černých chlupů.
černě sezamová: více černých než bílých chlupů.
červeně sezamová: základní barvou srsti je červená, s příměsí černých chlupů.
Psi: 52 cm.
Feny: 46 cm.
Tolerance ± 3 cm.
jakákoliv odchylka od výše uvedených znaků má být považována za vadu a vážnost, s níž je vada posuzována, má být v přímém poměru k jejímu stupni
psi vykazující samičí typ, feny vykazující samčí typ.
slabý předkus nebo podkus.
louhá srst.
bázlivost.
silný předkus nebo podkus.
uši nejsou vztyčené.
svěšený ocas nebo krátký ocas.
Pozn.: Psi (samci) musí mít dvě zjevně normálně vyvinutá varlata, plně sestouplá v šourku.
Nejoblíbenější psí plemena