Řecký honič ( Hellinikos ichnilatis)
Řecký honič byl vyšlechtěn v Řecku pro lov na zajíce. Je to starobylé plemeno, které má kořeny spojené s balkánským honičem. Nyní slouží jako lovecký pes nebo jako společenské plemeno. Jeho předkem je Balkánský honič. Rozšířen je především ve své domovině. Řecký honič je veselý pes a příjemný společník s vynikajícím čichem. Má rád pohyb a dlouhé procházky.
Řecký honič je plemenem loveckých honicích psů. Řecký honič vyniká výborným čichem a krásným zvučným hlasem. Za hranicemi své vlasti není známý. Je to silný a pevný pes, pro něhož je typická protáhlá hlava a čenich s hrbolkem. Oči jsou tmavě kávové barvy, s inteligentním a pozorným výrazem. Uši má střední velikosti.
Srst nepotřebuje speciální péči, jen v době línání, kdy je třeba ji každodenně vyčesávat. Voda srsti nevadí, a na kůži se nedostane, proto časté koupání se ve vodě nevadí. Šampon ale stačí použít jen 2x za rok. Vyžaduje hodně pohybu a nejlépe mu je jako honiči - má silné lovecké pudy a nejlépe se proto uplatní u myslivců. Pokud ho ale jako mysliveckého psa nechcete, musíte mu zařídit hodně pohybu, aby se nezačal nudit, to by totiž řešil demolováním zahrady a časem by začal být i agresivní. Potřebuje pevnou ruku a výcvik.
Secretariat General: 13, Place Albert I – B 6530 THUIN (Belgie)
Standard FCI č.: 214/16.10.1959/F , Řecký honič ( Hellinikos ichnilatis)
Země původu: Řecko
Zařazení dle F.C.I.: Skupina 6 honiči, barváři a plemena příbuzná. Sekce 1.2 střední honiči. S pracovní zkouškou;
je to středně velký pes, krátkosrstý, černý s pálením, silný, statný, vytrvalý a bystrý.
je to honič s velmi jemným nosem, velmi otužilý, loví aktivně buď individuálně nebo ve smečce; je naprosto vyhovující ve všech typech loveckých terénů. Lze s ním lovit jak v rovinách, tak v horách a stejně dobře i ve skalách a neschůdných terénech. Má znělý a harmonický hlas.
je dlouhá; její celková délka dosahuje 4,35/10 kohoutkové výšky. Šířka v oblasti jařmových oblouků nesmí být větší, než polovina celkové délky hlavy, což značí, že absolutní cefalický index musí být menší, než 50. Osy mozkovny a nosního hřbetu jsou rozbíhavé.
Mozkovna: je stejně dlouhá nebo mírně kratší než nosní hřbet; má spíš plochou formu. Týlní hrbol je nevýrazný. Čelo je dosti široké, střední rýha málo patrná. Linie mozkovny a nosního hřbetu jsou rozbíhavé. Nadočnicové oblouky vystupující.
Stop: je nevýrazný.
Nosní houba: je umístěna v linii nosního hřbetu, předsazená před svislou přední linii pysků, vlhká, pohyblivá a celá černá. Nozdry jsou dobře otevřené.
Pysky: dosti vyvinuté.
Nosní hřbet: je rovný, u psů (samců) může být mírně vyklenutý. Jeho délka je stejná nebo mírně větší, než je délka mozkovny.
Čelisti/Zuby: silné čelisti se zubními oblouky perfektně dosedajícími ve formě klešťového či nůžkového skusu; zuby jsou silné, bílé.
Oči: normální velikosti, ani vpadlé, ani vystouplé, s hnědou duhovkou, živého a inteligentního pohledu.
Uši: jsou střední délky (téměř poloviny délky hlavy), zavěšené vysoko, tj. nad úrovní jařmových oblouků, jsou ploché, konec mají zaoblený, jsou svislé.
mohutný, svalnatý, bez laloku, harmonicky vsazený do plecí. Jeho délka je téměř 6,5/10 z absolutní délky hlavy.
Celkově: délka těla přesahuje o 10% výšku v kohoutku. Horní linie hřbetu je rovná a bedra jsou mírně klenutá; spodní linie se jen mírně zvedá směrem k zádi.
Kohoutek: jen málo vystupuje nad hřbetní linii.
Hřbet: dlouhý, rovný.
Bedra: mírně vyklenutá, krátká, silná, svalnatá. Břicho je suché, mírně vtažené.
Záď: dlouhá, široká, svalnatá, jen mírně spáditá.
Hrudník: je dobře vyvinutý, hluboký, dosahující do úrovně lokte. Žebra jen mírně klenutá.
není dlouhý, dosahuje maximálně k hlezennímu kloubu; nasazený je dost vysoko, silný u kořene, zeštíhluje směrem ke špičce; v pohybu je nesen ve tvaru šavle.
Celkový pohled: jsou rovně postavené při pohledu zepředu i ze strany; jsou svalnaté a silné.
Lopatky: šikmo uložené, osvalené, dobře přiléhající k hrudnímu koši.
Předloktí: rovné, dlouhé, se silnými kostmi.
Záloktí: šikmé, svalnaté, robustní.
Karpus: suchý, nevystouplý.
Metakarpus: dostatečně dlouhý, silný, spíše rovný, nikdy křivý.
Celkový pohled: rovně postavené při pohledu zezadu i z boku; svalnaté a robustní.
Stehna: dlouhá, silná, svalnatá.
Bérce: šikmé, dlouhé, silné.
Podkolení: suché, silné, středně dlouhé.
Metatarsus: silný, suchý, dost dlouhý, téměř rovný, bez paspárků.
Hlezna: zaúhlená.
rychlý a lehký.
krátká, hustá, poněkud tvrdší, spojená a přiléhající dobře k tělu.
černé s pálením. Malá bílá skvrna na hrudi je tolerována. Viditelné sliznice, nosní houba a drápy jsou černé.
psi: 47 – 55 cm
feny: 45 – 53 cm
17 – 20 kg
všechny odchylky od výše uvedeného textu musí být považovány za chyby a musí být penalizovány podle stupně jejich závažnosti.
nosní hřbet krátký a široký
uši příliš dlouhé nebo příliš krátké, špičaté, stáčející se
krk příliš krátký, slabý nebo tlustý, s lalokem
hřbetní linie prosedlá nebo kapří
bedra plochá, úzká
záď krátká, úzká, beze sklonu
sudovitý nebo kravský postoj hlezen
metakarpus a metatarsus příliš krátký nebo příliš dlouhý, slabý, křivý
zaječí tlapka
ocas dlouhý, tlustý, kadeřavý
kohoutková výška mimo stanovené hranice
jiné zbarvení srsti, nosní houby, očí a drápů, než je uvedeno ve standardu
totální depigmentace viditelných sliznic
proláklý nosní hřbet, špičatá čenichová partie
předkus, podkus
sbíhavost os mozkovny a nosního hřbetu
poloklopené uši
špatné úhlení
přítomnost paspárků
zatočený ocas
Všichni psi, na kterých bude patrná porucha psychiky nebo chování, budou vyloučeni.
Pozn.: Všichni psi musí mít obě normálně vyvinutá varlata kompletně sestouplá v šourku.
Nejoblíbenější psí plemena