Kuvasz
Kuvasz je inteligentní a vyrovnaný pes. Je upřímný, věrný a zároveň také hrdý. Svým majitelům je oddaným společníkem. Ostražitě hlídá a brání rodinu, dům i pozemek. Je odvážným a tvrdým hlídačem, ale štěká pouze když se něco děje. Vůči cizím lidem je ostražitý a neustále připravený bránit svého pána, rozhodně se však nechová nijak agresivně. Návštěvy pozoruje z dálky, nijak se je nesnaží kontaktovat, spíše je toleruje. Vůči ostatním psům je dominantní a je-li vyprovokován, neustoupí. Žije-li kuvasz od štěněte s jinými domácími zvířaty, vychází s nimi dobře. Má instinkt ochraňovat vše, co patří do smečky, ať to jsou děti či ostatní domácí zvířata. Má dobře vyvinutý lovecký instinkt, výborně a rád stopuje.
Mohutný a silný kuvasz dorůstá výšky 71-76 cm (psi) a 66-70 cm (feny) a dosahuje váhy 48-62 kg (psi) a 37-50 kg (feny). Průměrná délka života je 12- 14 let. Hlava je dlouhá a stop málo vyznačený, což je jedna z věcí, která ho odlišuje od velmi podobného slovenského čuvače. Vysoko nasazené, středně velké uši ve tvaru písmene V jsou svěšené. Šikmo posazené oči mandlového tvaru mají tmavohnědou barvu. Čelisti má silné, skus nůžkový. Čenich je černý a špičatý. Tělo kuvasze je delší než vyšší. Hřbet je středně dlouhý a svalnatý. Záď je široká, mírně se svažující. Nízko nasazený ocas sahá až k hleznům, jeho konec je mírně stočený nahoru. Přední končetiny jsou rovné s mírně širokým postojem. Stehna a zadní končetiny jsou svalnaté. Srst je hustá, tvrdá, vlnitá s jemnou podsadou. Na hlavě, uších, tlapách a končetinách je krátká. Zbarvení je bílé nebo slonovinové.
Kuvaszova hustá srst stačí občas důkladně vykartáčovat. V období línání je třeba každodenního kartáčování. Má samočisticí srst a tak časté koupání není na místě. Kuvasz nemá nijak zvýšenou potřebu pohybu. Pokud máte velký pozemek postačí mu jeho kontrolní obchůzky. Jinak je třeba vyrazit častěji na procházky. Není to pes pro začátečníky. Jeho výchovu nezvládne každý. Je třeba k němu přistupovat vyrovnaně, klidně, ale důsledně. Tvrdá výchova je nežádoucí. Kuvasz je velice nenáročný na ubytování, postačí mu přístřešek nebo suchá bouda a může být celoročně venku. Špatně snáší kotce, protože potřebuje neustále kontrolovat pozemek.
Kuvasz nejspíše přišel do Maďarska v 12. století společně s Kumány, nomádskými tureckými pastevci. Byl jimi používán k ochraně stád, později hlídal obydlí a hospodářské usedlosti. První zmínka o plemeni pochází ze 17. století. Jméno vzniklo z tureckého slova kavas či kawasz, které znamená ozbrojená stráž. V době krále Matyáše (1458-1490) byli používáni k lovu. Od Tibetu až po Španělsko najdeme mnoho plemen velmi podobných kuvaszovi, dokonce i se stejným pracovním vytížením. Tibetský pes, kavkazský ovčák, anatolský pastevecký pes, slovenský čuvač jsou kuvaszovi vzhledově velmi podobní, vesměs mají světlé zbarvení a hustou srst.
FCI - Standard č.: 54 / 13. 09. 2000 / D Kuvasz
Země původu: Maďarsko
Daum publikace platného originálního standardu: 06. 04. 2000.
Použití: Kuvasz se používá ke hlídání a k ochraně domů a majetku a dalšího cenného vlastnictví a osob. Používal se také k lovu a jako slidič.
Klasifikace dle FCI: Skupina FCI: 1 Ovčáci a honáčtí psi (s výjimkou švýcarských salašnických psů). Sekce 1 Ovčáčtí psi. Bez pracovní zkoušky.
Jde o prastaré původní maďarské ovčácké plemeno. Jeho předci přišli do karpatské kotliny v době, kdy ji osidlovali Maďaři. Potřebovali tyto psy ke hlídání a na ochranu stád proti dravé zvěři a zlodějům. Vzhledem k rozvinutému loveckému pudu se tito psi používali v dobách krále Matyáše Korvína přednostně k lovu. Od doby, kdy je pastevectví na ústupu, je jeho původní využití podstatně vzácnější, a proto se zabydluje spíše ve vesnicích a v poslední době dokonce ve městech.
Psi tohoto plemene jsou silní, velcí a vykazují hustou, zvlněnou bílou srst. Jejich půvabný vzhled vyzařuje ušlechtilost a sílu. Jednotlivé části těla navzájem harmonicky ladí a končetiny nejsou ani příliš krátké, ani příliš dlouhé. Stavba kostry je silná, ale není hrubá. Silné osvalení je štíhlé a klouby jsou ostře řezané. Při pohledu z profilu je formát těla pravoúhlý a blíží se čtvercovému. Dobré osvalení. Silná postava, živý temperament, velká pohyblivost. Jeho vzhled svědčí o neúnavné výkonnosti.
Délka těla mírně přesahuje kohoutkovou výšku. Hloubka hrudníku odpovídá zhruba polovině kohoutkové výšky. Délka tlamy je poněkud kratší než polovina celkové délky hlavy.
Kuvasz je odvážný, smělý a nebojácný pes. Osoby svěřené jeho péči nebo pod jeho ochranu svěřený majetek brání i s nasazením svého života. Je sebevědomý, při špatném zacházení může být agresivní. Je velmi věrný, spolehlivý, miluje svého pána a své prostředí. Potřebuje hodně pohybu a musí mít dostatek činnosti. Je nenáročný, péče o něj je snadná a dobře snáší i velmi špatné povětrnostní podmínky. Za projevenou lásku a péči je vděčný.
Hlava kuvasze je charakteristicky klínovitá, v harmonickém poměru s tělem, vzhledná, ušlechtilá a vyzařuje pozoruhodnou sílu. Hlava je typicky štíhlá a suchá. Od příbuzných plemense kuvasz odlišuje především tvarem hlavy. Hlava psa je trochu robustnější než hlava feny.
Stop: Málo vyjádřen.
Široká, dlouhá a dobře osvalená.
Nosní houba: Černá nosní houba je tupě řezaná.
Tlama: Hřbet nosu je rovný. Tlama se stejnoměrně zužuje k čenichu, ale nikdy není špičatá.
Pysky: Černé, těsně přiléhající; Okraj koutku tlamy je zoubkovaný.
Čelisti / zuby: Dobře vyvinutý, silný, pravidelný a zubnímu vzorci odpovídající úplný nůžkový skus.
Oči: Poněkud šikmo uložené, mandlového tvaru, tmavě hnědé. Okraj očních víček je černý a těsně přiléhá k oční bulvě.
Uši: Středně vysoko nasazené, od kořene odstávající v oblouku zhruba do třetiny celkové délky, poté spadající a těsně přiléhající k hlavě. Uši jsou ve tvaru V se zaoblenou špičkou. Při vzbuzené pozornosti psa je ucho poněkud výše zdvižené. Nikdy není neseno vzpřímené ani stočené.
Krk je spíše krátký než středně dlouhý a je silně osvalený. S horizontálou tvoří úhel mezi 25° až 30°. Šíje je krátká. Pevně přiléhající kůže na hrdle, netvoří se lalok. U psů je výrazný límec a hříva.
Při pohledu z profilu je formát těla pravoúhlý, je to ležící obdélník a poměrem svých stran se blíží se čtvercovému tvaru.
Kohoutek: Dlouhý, od roviny hřbetu se výrazně zvedá.
Hřbet: Středně dlouhý, rovný, široký, dobře osvalený a pevný.
Bedra: Krátká; jsou pevným a plynulým pokračováním hřbetu.
Záď: Lehce spadající, bohatě osvalená, široká. Osrstění je velmi husté, takže záď může vlivem srsti vypadat poněkud přestavěná.
Předhrudí: Vzhledem k silně vyvinutému svalstvu je předhrudí zaoblené a špička hrudní kosti vystupuje jen lehce.
Hruď: Hluboká, dlouhá, lehce klenutá.
Spodní linie z profilu a břicho: V pokračování hrudního koše, směrem dozadu lehce vtažené.
Nízko nasazený, přímým pokračováním lehce spadající zádi. Ocas spadá svisle a má lehce nahoru zatočenou, nedeformovanou špičku. Délkou dosahuje k hleznu. Při vzbuzené pozornosti a při vzrušení psa se může zvedat nejvýš na úroveň hřbetní linie.
Hrudní končetiny podpírají trup až k zápěstí svisle; jsou rovnoběžné a přiměřeně široce postavené. Při pohledu zepředu je postavení hrudních končetin korektní, jestliže svislá linie spuštěná z ramenního kloubu spadá rovnoběžně s osou hrudní končetiny a protíná její prsty mezi 3. a 4. prstem. Postavení při pohledu ze strany je korektní, jestliže svislice spuštěná z loketního kloubu směrem k zemi probíhá středem končetiny až k zápěstí.
Plece: Lopatka dlouhá a šikmo uložená, svalnatá; přiléhá těsně a pevně k hrudnímu koši, aniž by tím ztrácela na pohyblivosti.
Nadloktí: Středně dlouhé, dobře osvalené. Nadloktí a lopatka tvoří v rameni úhel zhruba 100°-110°.
Loket: Suchý, těsně přiléhající ke stěně hrudníku; není vytočený ven, ani vbočený dovnitř. Nadloktí a předloktí tvoří úhel zhruba 120°-130°.
Předloktí: Poměrně dlouhé, rovné, kompaktní, se štíhlým svalstvem. Se silnými šlachami pokračuje směrem k zápěstí.
Zápěstí: Dobře vyvinuté, pevné. Ocelové šlachy.
Přední nadprstí: Poměrně krátké, štíhlé, lehce skloněné (úhel ke svislé ose činí 10° až 15°).
Tlapy hrudních končetin: Kulaté nebo trochu oválné, pevné. Prsty jsou krátké a tak vysoko klenuté, že se uprostřed vůbec nedotýkají podložky. Pružné, dobře navzájem přiléhající. Polštářky tlap jsou pružné, černé. Drápy jsou tvrdé, silné, černé nebo břidlicově šedé.
Postavení pánevních končetin je při pohledu ze strany korektní, jestliže se koleno nachází pod sedacím hrbolem a tlapa pod kyčelním kloubem. Svislice spuštěná z vrcholu sedací kosti se dotýká patní kosti. Postavení pánevních končetin při pohledu zezadu je korektní, jestliže svislá linie spuštěná ze sedací kosti probíhá rovnoběžně s osou končetiny, obě končetiny jsou rovnoběžné a postaveny v přiměřené vzdálenosti od sebe.
Stehna: Stehna jsou vybavena velmi dlouhými, širokými, mohutnými svaly, jsou těsně spojena s pánví. Pánev a stehno tvoří úhel zhruba 100°-110°.
Kolena: Objemná. Úhel mezi stehnem a lýtkem činí 110° až 120°.
Lýtka: Dlouhé, mohutné osvalení přechází u hlezna v silné šlachy. Při pohledu zezadu jsou pánevní končetiny svislé, oboustranně jsou rovnoběžné s osou těla psa.
Hlezna: Široká, objemná, suchá, šlachovitá. Zaúhlení hlezenního kloubu činí 130 až 140°.
Nárt: Dlouhý, kolmý.
Tlapy pánevních končetin: Oválné, jinak jako tlapy hrudních končetin.
Druhý, pomalý, vydatný krok. V klusu je pohyb pružný, lehký, pérovaný, prostorný, vydatný, stejnoměrný, vytrvalý. Lokty nejsou vtočeny dovnitř ani vybočeny ven.
Obsahuje hodně pigmentu. Je břidlicově šedá a pevně přiléhající.
Přiměřeně tvrdá, zvlněná, poněkud tuhá, nemá přílišný sklon ke zplstnatění. Pod hrubější krycí srstí se nachází jemnější, hebká podsada. Hlava, uši a tlapy jsou pokryté krátkou srstí v délce 1 až 2 cm, hustou a rovnou. Přední a boční strany hrudních končetin a dále pánevní končetiny pod koleny jsou rovněž pokryty krátkou rovnou srstí, dlouhou rovněž 1 až 2 cm. Na zadní straně končetin se nacházejí 5 až 8 cm dlouhé praporce, které dosahují na pánevních končetinách až k hleznu. Kolem kroku se nachází límec, který se prodlužuje a zasahuje až na hruď, kde tvoří hřívu. Ta je velmi výrazná zejména u psů. Na těle, na stehnech a na plecích je srst středně dlouhá (4 až 12 cm), je bohatě zvlněná a tvoří často hřebínky srsti, lemy a chomáče. Ocas je po celé délce porostlý hustou, zvlněnou srstí; na špičce může délka srsti dosahovat 10 až 15 centimetrů.
Bílá, slonovinová je povolená. Nosní houba, okraj očních víček a pysky jsou černé. Polštářky tlap jsou černé nebo břidlicově šedé. U patra je žádoucí tmavá barva; růžově zbarvené skvrny jsou přípustné.
Psi: 71 - 76 cm,
Feny: 66 -70 cm.
Psi: 48 -62 kg,
Feny: 37 -50 kg.
Jakákoliv odchylka od výše uvedených bodů se musí považovat za vadu, jejíž hodnocení musí být v přesném poměru s odchylkou.
Výrazný stop.
Nedostatek pigmentu nosní houby, pysků a očních víček.
Chybění jednoho zubu nebo několika zubů, pokud jde o řezáky, špičáky, třeňové zuby (premoláry) 2-4, stoličky (moláry) 1-2; chybění více než 2× PM 1; na M3 se nebere zřetel.
Předkus nebo podkus, zkřížený skus; Ztráta kontaktu řezáků o více než 2 mm.
Entropium, ektropium.
Vzpřímené uši.
Zvednutý i v klidu nad linii hřbetu nebo zatočený nad zádí.
Srst se sklonem k chundelatosti, kučeravá nebo nezvlněná popřípadě drátovitá srst.
Končetiny porostlé dlouhou srstí.
Odchylující se barva srsti.
Pozn.: psi musí vykazovat dvě očividně+ normálně vyvinutá varlata, nacházející se zcela v šourku.
Nejoblíbenější psí plemena