Inzeráty plemene: Kooikerhondje
Holandský slídič (křepelák, Kooikerhondje )
Kooiker je inteligentní, učenlivé, pozorné a odvážné plemeno. Tento výborný hlídač má i lovecké sklony, úspěšně hubí krysy, krtky a myši. Štěká a útočí pouze v případě, že je to nutné. Vytváří si velmi silné pouto ke svému pánovi. Kooikerhondje je citlivý pes a hrubý přístup či křik snáší špatně. Je zdrženlivý k cizím lidem a od dětí si nenechá hned tak něco líbit, proto není příliš dobrým společníkem zvláště pro malé děti. Obvykle vychází dobře s ostatními psy, ale může se chovat dominantně. Pokud je od štěněte zvyklý na kočky a ostatní domácí zvířata, vychází s nimi dobře. Když se cítí nesvůj, uzavírá se do sebe
Tento pes dorůstá výšky 33- 41 cm v kohoutku a dosahuje váhy okolo 9-11 kg. Průměrná délka života je 12-13 let. Hlava je široká a klenutá. Lebka i tlama jsou stejně dlouhé. Středně velké uši jsou nošeny svěšené a přiléhají k hlavě. Oči mandlového tvaru mají tmavě hnědou barvu a přátelský a pozorný výraz. Kooikerhondje má nůžkový skus, ale i klešťový skus je přípustný. Krk je rovný, silně osvalený. Tělo je delší než vyšší. Hřbet je silný, hruď hluboká s dobře klenutými žebry. Ocas sahá až k patám a je nošen vodorovně nebo nad hřbetem, není však zakroucený. Kooikerhondje má středně dlouhou mírně vlnitou srst. Podsada je dobře vyvinutá. Zbarvení srsti je bílé s oranžovo-červenými plotnami. Typickým plemenným znakem jsou černé špičky uší.
Srst Kooikera nepotřebuje mnoho péče. Postačí pravidelně vykartáčovat, aby se netvořila zacuchaná místa. Je vhodné prohlížet uši a odstraňovat nečistoty a přebytečný ušní maz. Kooikerhondje potřebuje důslednou a rozhodnou výchovu. Citlivě reaguje na změnu intonace hlasu a tak není třeba tvrdý přístup, který ani není na místě. Avšak příliš shovívavá výchova by mohla podnítit dominantní chování. Je to živý pes, který rád běhá, plave a aportuje. Potřebuje hodně pohybu, vhodné jsou dlouhé procházky, kooiker také rád běhá vedle kola. Kooikerhondje je přímo stvořený pro psí sporty jako je agility, soutěže poslušnosti, obratnosti a hry s míčkem.
Standard FCI č.: 314/19.10.2001/F Kooikerhondje (Holandský kachní pes)
Původ: Nizozemí
Datum zveřejnění platného standardu: 25.08.2001
Použití: tento malý dlouhosrstý pes, který odedávna pracoval a dosud pracuje jako specialista při lovu kachen, je skutečným malým lovcem, jehož výkony převyšují jeho tělesné rozměry. Je harmonicky stavěný. Jeho srst je lesklá, krásně vybarvená, a tvoří krásné praporce.
Klasifikace dle FCI: Skupina 8 přinašeči zvěře, lovečtí slidiči a vodní psi. Sekce 2 lovečtí slidiči. S pracovní zkouškou.
toto plemeno nizozemského původu je nyní oficielně uznáno. „Raad van Beher“ vypracoval oficielní standard 18. června 1966. Stejně jako tomu bylo u mnoha dalších plemen, baronka van Hardenbroek připojila dodatečně tento květ mezi nizozemské rasy. V současnosti již se odchovávají kvalitní jedinci v dostatečném počtu. Každoroční Výroční přehlídka Kooikerhondje přispívá důležitým způsobem k rozvoji tohoto loveckého plemene.
je to strakatý pes téměř kvadratického rámce. Ocas má bohatou vlajku, hlava je nesena vysoko.
délka těla je o málo větší, než je výška v kohoutku. Mozkovna a čenichová partie jsou skoro stejně dlouhé.
je to veselý pes, není však hlučný, je velmi závislý na lidech ve svém okolí, je společenský, něžný a bystrý.
Mozkovna: je poměrně široká, mírně klenutá.
Stop: je dobře patrný, ale ne příliš výrazný.
Nos: je černý.
Čenichová parie: z bočního pohledu není příliš hluboká.
Pysky: nejsou spuštěné.
Čelisti/Zuby: obvykle nůžkový skus, klešťový skus je přípustný.
Líce: jsou plné.
Oči: mandlového tvaru, tmavě hnědé; mají milý a bystrý pohled.
Uši: jsou středně velké, nasazené těsně nad linií, která spojuje konec nosu s okem, jsou zavěšené a přiléhají k lícím. Nesmí být bílé. Srst na nich tvoří praporce a je upřednostňováno, pokud srst na koncích uší je černá.
je rovný a silně osvalený.
Hřbet: pevný.
Hrudník: je hluboký, s dobře klenutými žebry.
je nesen v linii hřbetu nebo mírně nad ní, nikdy není zatočený. Má pěknou vlajku, konec je bílý. Poslední ocasní obratel dosahuje k hlezennímu kloubu.
jsou rovné, praporce nejsou příliš bohaté.
na stehnech jsou dlouhé praporce, ale končí nad hlezenním kloubem. Pod ním již praporce nejsou. Hlezenní kloub je dostatečně zaúhlený.
jsou malé, prsty jsou pevně sevřené.; srst na tlapkách je krátká.
krok musí být harmonický a pružný, nikoli vysoký.
je střední délky, rovná nebo mírně zvlněná, nikdy kudrnatá nebo odstávající od těla. Srst není přehnaně jemná, proto se snadno udržuje; podsada je dobře vyvinutá.
červenooranžové plotny na bílém základu jsou jasně ohraničené, bílá převládá. Černobílé a tříbarevné zbarvení nejsou přípustná.
Znaky na hlavě: je upřednostňována maska – bílá lysinka a červenooranžové líce.
se pohybuje v rozmezí 35 – 40 cm.
Všechny odchylky od tohoto standardu musí být považovány za chyby a musí být penalizovány podle stupně jejich závažnosti.
Všichni psi, na kterých bude patrná porucha psychiky nebo chování, budou vyloučeni.
Pozn.: Všichni psi musí mít obě normálně vyvinutá varlata kompletně sestouplá v šourku.
Nejoblíbenější psí plemena