Inzeráty plemene: Wetterhoun, Wetterhound
Wetterhoun, ( Otterhoun, Frisian Water Dog, Wetterhoun) , Fríský vodní pes
Vyšlechtěno v Nizozemí v 17. století pro lov lesní zvěře. Pochází ze starých vydrářů.
Wetterhoun (Wetterhound) je plemenem loveckých psů. Jiný název je Holandský vodní španěl. Standard plemene byl přijat v Nizozemí roku 1942. Nizozemí je v podstatě jedinou zemí, kde je chov tohoto ojedinělého plemene, úspěšného v lovu jak na souši, tak ve vodě, rozšířen.
Wetterhoun je pevný, silný a nebojácný pes. Hlavu má suchou, pevnou a velkou. Čenich se ke konci postupně zužuje. Nos je velký, u černých psů nebo černých psů se skvrnami je také nos černý, u hnědých psů hnědý. Oči jsou tmavě nebo světle hnědé. Spirálovitě stočený ocas nad zádí je rozlišovacím znakem tohoto plemene.
S výjimkou hlavy a noh je tělo pokryté hustými a kudrnatými kadeřemi, složenými z pevných a silných chomáčů. Wetterhoun má bohatou, kudrnatou a hustou srst, která ho dobře chrání v jakémkoliv počasí. Rozptýlené kadeře nebo kadeře z tenkých chomáčů dávají psovi „vlněný“ vzhled a jsou považovány za vážnou chybu. Zbarvení je: černé, černé se skvrnami, hnědobílé, šedomodré s bílým. Srst je nutné pravidelně kartáčovat.
Wetterhoun je klidný pes, se znakem tvrdohlavosti, v přítomnosti cizích lidí je rezervovaný, je to ideální hlídací pes. Je inteligentní a odvážný, ale poněkud agresivní. Svoji bojovnou povahu Wetterhoun zdědil po mnohých generacích svých loveckých předků.
Secretariat General: 13, Place Albert I – B 6530 THUIN (Belgie)
Standard FCI č. 221 /05.02.1999/F Fríský vodní pes (Wetterhoun)
Země původu: Nizozemí
Datum zveřejnění platného standardu: 30.05.1989
Použití: pes k lovu vyder
Zařazení dle F.C.I.: Skupina 8 psi přinašeči zvěře, lovečtí slidiči a vodní psi. Sekce 3 vodní psi. S pracovní zkouškou;
je to lovecký pes, který byl v minulosti používán k lovu vyder, je dobře proporcionalizovaný, silný, aniž by byl těžkopádný nebo hrubý. Má kvadratický tělesný rámec, je sporý. Kůži má přiléhavou, netvoří ani vrásky, ani lalok na krku. Pysky jsou suché, ne spuštěné.
je to klidný pes s povahou poněkud tvrdohlavou, který se k cizím lidem chová rezervovaně, je ideální na hlídání.
suchá, správných proporcí vzhledem k tělu, silná a mohutná.
Mozkovna: je mírně klenutá, působí dojmem, že je širší, než dlouhá, v oblasti přechodu do lící je zaoblená. Mozkovna a čenichová partie jsou stejně dlouhé.
Stop: pozvolný, nepříliš výrazný.
Nosní houba: je široká, bez rozštěpu. U jedinců s černým zbarvením je černá, u hnědých hnědá. Nozdry jsou široce otevřené.
Čenichová partie: směrem k nosu se postupně zeštíhluje, aniž by ovšem dělala dojem, že je špičatá; má tvar komolého kuželu. Nosní hřbet je široký a rovný. Při pohledu z profilu není ani vyklenutý, ani proláklý.
Pysky: jsou těsně přiléhající, nikdy ne volné.
Čelisti/Zuby: zuby jsou silné, mají nůžkový skus.
Líce: svalstvo je mírně vyvinuté.
Oči: jsou středně velké, oválné, s dobře přiléhajícími víčky, spojivky nemají být vidět. Jsou uložené mírně šikmo, což jim dodává poněkud krutý výraz. Nejsou ani příliš vystouplé, ani vpadlé. Mají tmavě hnědou barvu u jedinců černých, hnědou u hnědých. Dravčí oko je vylučující.
Uši: jsou zavěšené dost nízko. Ušní boltec není příliš velký, což umožňuje jeho nesení naplocho podle hlavy, nestáčí se vývrtkovitě. Příliš velké ucho, které se nepřehýbá hned v místě zavěšení, ale níže, což má za následek, že nepřiléhá naplocho k hlavě, je nežádoucí. Ucho je střední délky a má tvar zednické lžíce. Osrstění ucha je charakteristické pro plemeno; je kudrnaté, dlouhé v místě zavěšení ucha a směrem ke špičce se zkracuje, takže v poslední třetině je již boltec pokrytý krátkou srstí.
je krátký a silný, pokračuje v linii hřbetu, se kterou svírá velmi otevřený úhel. Hlava je normálně nesená nízko. Krk je mírně klenutý, bez laloku.
je velmi silné.
Hřbet: je krátký a rovný.
Bedra: silná.
Záď: jen velmi mírně spáditá.
Hrudník: široký při pohledu zepředu. Je širší než hluboký, neboť poslední páry žeber jsou uloženy velmi široce. Oblá sternální partie nedosahuje níže, než k lokti. Žebra jsou dobře klenutá a dobře vyvinutá.
Spodní linie a břicho: jen mírně se zvedající.
je dlouhý a zatočený, nesený na zádech nebo na boční straně zádi.
Lopatka: lopatková kost dobře přiléhá, je šikmo uložená a svírá správný úhel.
Předloktí: silné a rovné.
Metakarpální kloub: postaven rovně, nikdy šikmo.
Přední tlapky: kulaté, s dobře vyvinutými polštářky.
jsou silné, dobře úhlené ve všech partiích.
Bérce: nejsou dlouhé.
Hlezna: umístěná nízko.
Metatarzální kloub: krátký.
Zadní tlapky: kulaté, s dobře vyvinutými polštářky.
s výjimkou hlavy a nohou je celé tělo pokryté srstí, která tvoří husté kroužky. Tyto kroužky jsou tvořeny tvrdou, hustou uzavřenou srstí. Jsou-li tyto kudrny příliš řídké anebo je srst příliš jemná, dělající dojem vlny, je to pokládáno za hrubou chybu. Srst musí být dosti tvrdá a mastná na omak.
Jednobarevný černý nebo hnědý, anebo černá či hnědá s bílými plotnami. Je přípustné, aby byla bílá srst promísená srstí druhé barvy, anebo stříkaná.
psi: 59 cm
feny: 55 cm
Hmotnost F.C.I. standard neuvádí
všechny odchylky od znění tohoto standardu musí být považovány za chyby a musí být penalizovány podle stupně jejich závažnosti.
Všichni jedinci, na kterých bude patrná porucha psychiky nebo chování, budou vyloučeni.
Pozn.: Všichni psi musí mít obě normálně vyvinutá varlata kompletně sestouplá v šourku.
Nejoblíbenější psí plemena