Inzeráty plemene: Rumunský karpatin/Rumunský karpatský ovčák
Rumunský karpatský ovčák (Ciobănesc Românesc Carpatin)
Rumunský karpatský ovčák je od přírody stvořen k tomu být hlídačem. Je odvážný, instinktivní a vyznačuje se naprostou oddaností pánovi. Jedná se o důstojného, klidného a vyrovnaného psa vhodného pro hlídání stáda, ale i velmi dobře se může stát pouze vaším společníkem.
Karpatský ovčák je poměrně velký pes, který však není těžký, tudíž se jedná o psa s velmi dobrou pohyblivostí. Trup má obdélníkový rámec, záda jsou široká a hrudník má karpatský ovčák prostorný a hluboký. Ocas má huňatý s bohatou srstí, v klidu je nesen nízko a lehce zahnutě, v afektu je pak nesen vzhůru. Charakteristická barva u karpatského ovčáka je světle plavá překrytá různými odstíny šedé. Často má pes světlejší boky a záda naopak tmavší. Mohou se najít i jedinci, kteří mají bílé znaky, které však nebývají ve zbarvení dominující. U tohoto plemene je výrazný pohlavní dimorfismus, kdy pes je výrazní vyšší a silnější než fena. Pes by měl být v kohoutku ideálně vysoký 65 – 73 cm a fena 59 – 67 cm.
Srst karpatského ovčáka je hrubá, hustá a rovná. Podsada je také hustá a je měkká. Kromě hlavy a přední strany končetin, kde je srst krátká a přiléhavá, je na celém těle středně dlouhá srst. Na krku, zadní straně končetin a na ocasu je srst delší. Vzhledem k druhu srsti je psa potřeba aspoň obden kartáčovat. Jelikož se jedná o psa, který je obvykle využíván jako hlídač stáda, je zvyklý na poměrně hodně pohybu, a proto bude vděčný za čas, který s ním strávíte na procházkách. Toto plemeno je značně oddané svému pánovi a je tedy rád, když s ním trávíte mnoho svého času.
Rumunský karpatský ovčák byl vyšlechtěný z původních plemen, která se nacházela v karpatsko-dunajské oblasti. Velmi dlouho byla základním kritériem šlechtění užitečnost psa, díky čemuž si tuto povahu plemeno zachovalo dodnes. Jak bylo zmíněno výše, první standard byl vytvořen v roce 1934 Národním zootechnickým institutem. Tento standard byl poté upraven Rumunskou kynologickou asociací v letech 1982, 1999 a 2001. Technická komise Rumunské kynologické asociace nakonec 30. 3. 2002 přizpůsobila a pozměnila standard tak, aby odpovídal vzoru FCI, který byl následně odsouhlasen v Jeruzalémě.
Secretariat General: 13, Place Albert I – B 6530 THUIN (Belgie)
F.C.I.-Standard č. 350 / 13.07.2005 / GB Rumunský karpatský ovčák (Ciobănesc Românesc Carpatin)
Země původu: Rumunsko
Datum publikace originálního platného standardu: 06.07.2005
Použití: vynikající ovčák, neúplatný strážce a úžasný společník.
Zařazení dle F.C.I.: Skupina 1 ovčáci a pastevečtí psi (kromě švýcarských salašnických psů). Sekce 1 ovčáci. Bez zkoušky z výkonu.
Rumunský mioritský ovčák byl vyšlechtěn z endemických plemen karpatsko-dunajské oblasti. Po staletí byla základním kritériem šlechtění užitečnost, a plemeno si zachovalo svoji povahu dodneška. První standard byl vytvořen v roce 1934 Národním zootechnickým institutem. Tento standard byl upraven a aktualizován Rumunskou kynologickou asociací v letech 1982, 1999 a 2001. Technická komise Rumunské kynologické asociace 30.3.2002 přizpůsobila a upravila standard tak, aby odpovídal vzoru F.C.I., který byl odsouhlasen v Jeruzalémě.
poměrně velký pes, pohyblivý, nikdy těžký, celkově je vzhled přirozený. Trup je obdélníkového rámce, záď je široká, lehce spáditá, hrudník je prostorný a hluboký, plece jsou dlouhé a mírně spádité. Pohlavní dimorfismus je dobře vyznačený, psi mají být vyšší a silnější než feny.
délka mozkovny je maličko větší nebo rovna polovině celkové délky hlavy.
délka těla je vždy větší než kohoutková výška. U fen může být bederní oblast maličko delší.
hloubka hrudníku odpovídá víceméně polovině kohoutkové výšky.
přirozený hlídač, odvážný, vyznačuje se instinktivní a bezpodmínečnou oddaností pánovi i hlídání stáda. Je to důstojný, klidný a vyrovnaný pes..
lupoidního typu (vlčí).
karpatský ovčák je mesocefalického typu, s mohutnou, ale nikoliv těžkou hlavou. Čelo je široké a lehce vyklenuté; mezi ušima širší a postupně se zužující ke stopu. Čelní rýha je poměrně dlouhá a dostatečně dobře vyznačená.
Stop: střední, ani příliš výrazný ani příliš jemný.
Nosní houba: velká, široká, vždy černá.
Tlama: mohutná, zhruba oválného průřezu, tvaru lehce komolého kužele. Délka tlamy je mírně menší nebo maximálně rovna délce mozkovny.
Pysky: silné, dobře pigmentované, těsně přiléhající a s dobře uzavřenými koutky.
Čelisti/Zuby: silné, pevné a rovné čelisti. Mohutný chrup, nůžkový skus s lehce zaoblenými oblouky řezáků.
Líce: suché, se silnými, ale nikoliv vystupujícími lícními svaly. Kůže je přiléhající.
Oči: mandlového tvaru, mírně šikmé, ne příliš velké v porovnání s velikostí lebky, tmavě hnědé barvy. Nejsou ani vystupující, ani zapadlé v důlcích. Oční víčka jsou černá, dobře přiléhající k bulvě.
Uši: ne příliš velké, trojúhelníkové, nasazené poněkud výše než v linii očí, s lehce zaoblenou špičkou, nesené těsně podél lící.
osvalený, velmi silný, střední délky, vykazující úhel přibližně 50° k horizontále.
přirozený, dobře vyvinutý, lehce obdélníkového formátu.
Hřbetní linie: rovná a pevná.
Kohoutek: jen lehce vyznačený.
Hřbet: střední délky, rovný, pevný a osvalený.
Bedra: mohutná, osvalená, ale ne příliš široká, střední délky, nejsou ani příliš dlouhá (pak by hřbetní linie nemohla být dostatečně pevná) ani příliš krátká..
Záď: široká a osvalená, střední délky, lehce spadající, ale ne příliš spáditá.
Hrudník: dobře vyvinutý, hluboký, dosahující k loktům, poměrně široký. Silná žebra, dobře klenutá, nikoliv sudovitá.
Spodní linie: lehce stoupající, břicho vtažené, ale nikoliv příliš.
poměrně vysoko nasazený, huňatý, s bohatou srstí. V klidu je nesen nízko, rovný nebo lehce šavlovitě zahnutý, dosahuje k hleznu. V afektu a v pohybu je ocas nesen vzhůru, může být nesen i nad hřbetní linií, ale nikdy položený nebo stočený nad hřbetem.
silná kostra.
Celkový vzhled: při pohledu zpředu nebo ze strany rovné a kolmé k zemi.
Plece: silné, lehce strmější.
Nadloktí: středně dlouhé, dobře osvalené.
Loket: těsně přiléhající k trupu, nevytočený ven ani nevtočený dovnitř.
Předloktí: rovné, velmi silné, s oválným průřezem.
Nadprstí: krátké, lehce šikmé.
Tlapky: oválné, masivní, kompaktní.
rovné. Osvalené se silnou kostrou a dobrým zaúhlením.
Stehna: široká, velmi osvalená.
Bérec: mohutný, osvalený, střední délky.
Hlezna: silná, pevná, ani příliš vysoko (to ukazuje zvýrazněné zaúhlení kolene), ani příliš nízko.
Nadprstí: pevné, vertikální.
Tlapky: oválné, dobře vyvinuté a kompaktní, maličko menší než přední tlapky. Prsty klenuté a dobře přiléhající. Paspárky, pokud jsou, mají být odstraněny – kromě zemí, kde je jejich odstranění zakázáno zákonem. Polštářky jsou pružné a odolné.
volný, s dobrým posunem. Energický a vytrvalý klus. V pohybu jsou končetiny paralelní.
popelavě šedá pigmentace. Nosní houba, oční víčka a pysky jsou černé. Popelavě šedá nebo černá barva je upřednostňována na drápcích.
srst je hrubá, hustá a rovná. Podsada je hustá a měkká. S výjimkou hlavy a přední strany končetin, kde je srst krátká a přiléhavá, je na celém těle srst středně dlouhá a hustá. Na krku, zadní straně končetin a na ocasu je srst delší – typická je zde velmi bohatá srst.
světle plavá překrytá černou (vlkošedá) různých odstínů. Často světlejší na bocích a tmavší na horní části těla. Světle plavá překrytá černou (vlkošedá) s bílými znaky, nejlépe nikoliv dominujícími.
Psi: ideálně 65 – 73 cm v kohoutku.
Feny: ideálně 59-67 cm v kohoutku.
Celkový vzhled je však vždy považován za důležitější.
odpovídající výšce, vytvářející dojem mohutného, ale nikoliv těžkého psa.
jakákoliv odchylka od výše uvedených znaků má být považována za vadu a vážnost, s níž je vada posuzována, má být v přímém poměru k jejímu stupni.
jakákoliv odchylka od standardu, která brání pracovnímu využití psa.
slabá nebo příliš těžká stavba.
příliš světlé oči.
volná spodní víčka, ukazující oční bulvu, příliš masité pysky a svěšené koutky.
velké vady pigmentace.
přílišná délka těla (více než 10 % nad výšku) a čtvercový rámec.
agresivita, bázlivost nebo letargie.
jasně netypičtí jedinci s molossoidním vzhledem.
chybějící P3 a další zub, chybějící špičák, chybějící P4, chybějící stolička nebo chybějící 3 nebo více zubů (kromě PM1).
předkus, podkus nebo klešťový skus.
velmi lehká kostra.
nedostatečně vyvinutý hrudník.
chybějící podsada, srst jiná než krátká na hlavě a přední straně končetin, kučeravá nebo rozčepýřená srst, hrubá srst, dlouhá srst, zplihlá srst, hedvábná srst, zřejmá cestička podél páteře.
velký nedostatek pigmentace očních víček, nosní houby, kůže a pysků, skvrny na rohovce (březové oko).
barva: hnědá, žíhaná, žlutá nebo skvrnitá v těchto barvách.
psi menší než 62 cm, feny menší než 58 cm.
Psi, kteří zjevně vykazují fyzické nebo povahové abnormality, musí být diskvalifikováni.
Pozn.: Psi (samci) musí mít dvě zjevně normálně vyvinutá varlata, plně sestouplá v šourku.
Inzeráty plemene: Rumunský karpatin/Rumunský karpatský ovčák
Nejoblíbenější psí plemena