Inzeráty plemene: Welsh terier
Welsh Terrier ( Velšteriér )
Povaha plemene
Jako snad všichni teriéři i velšteriér se projevuje velice živě a energicky, má rozhodně svojí hlavu, je dost tvrdohlavý a nikdy ho neomrzí jakákoli hra. Patří mezi vášnivé aportéry a k vybití své nekonečné energie potřebuje prostor větší než panelákový byt. Jelikož v sobě nezapře loveckého ducha, je velšteriér velmi dobře vycvičitelný a ovladatelný. Miluje společnost, ale patří spíše do aktivní rodiny, která mu bude věnovat dostatek pozornosti. Velšteriér si rozumí s dětmi, dokáže si s nimi hrát celé hodiny, nechá si leccos líbit, přitom není agresivní. Jedná se o velice oblíbené společenské plemeno, které si oblíbí téměř každý už pro jeho nekonečný elán a dobrou náladu. Když ale není zbytí, probudí se ve Velšteriérovi bojovník a stává se ostrým a neohroženým psem v každé situaci.Pozor však na ostatní psy, může se k nim chovat dominantně.
Welsh teriér je temperamentní a radostný pes bez sklonu k agresivitě vůči lidem. Má výrazný zájem o zvěř všeho druhu včetně koček a slepic a dominantní jedinci se umí prosazovat i vůči ostatním psům. Welsh teriér je svým původem norník a má tedy sklony se samostatně rozhodovat. Přesto není jeho výchova složitá, je ale třeba s ní začít už ve štěněčím věku.
Mrštné plemeno, u kterého se dříve obvykle kupíroval ocas. Měří do 39 cm a jeho váha by neměla přesahovat 9,5 kg. Drátovitá a tvrdá srst má většinou černou nebo tmavě šedou barvu s pálením.Pes střední velikosti, ušlechtilého vzhledu. Uši má malé, ve tvaru písmene V, oči jsou tmavé a mandlovité. Nejčastější zbarvení je syté černo-tříslové (black and tan), ale také černošedé s pálením. Srst je hustá, hrubá a drátovitá, potřebuje speciální úpravu. Po narození jsou štěňata Velšteriéra celá černá, svou charakteristickou barvu získávají až později. Výška v kohoutku by měla dosahovat maximálně 39 cm, váha 9 - 9,5 kg. Velšteriéra bychom si mohli snadno splést s podobným plemenem Lakeland teriér, který je však menší a mnohem vzácnější.
Problémy s výcvikem se nevyskytují příliš často. Uplatňuje jako norník v oboru myslivosti, bývá úspěšný i v agility. Při důsledném výcviku tento pes poslouchá na slovo a brání svého pána na každém kroku. Srst specifická, vyžaduje proto více pozornosti. Musí se minimálně dvakrát ročně upravovat trimováním u odborníků. Následkem nesprávné péče může srst světlat, ztrácet zlatohnědou barvu. Nevyhnete se ani každodennímu česání a kartáčování.
Temperamentní plemeno bylo vyšlechtěno jako lovecký pes se specializací pro lov lišek, jezevců a kun. Jeho domovinou je hornatý poloostrov ve středozápadní Velké Británii, který dal plemeni jméno a který známe pod označením Wales. První zmínky o welsh teriérech pocházejí už z 15. století. U nás se pracovití teriéři chovají sedmdesát let a mají své stabilní příznivce zvláště mezi myslivci.
Za předky velšterierů se považují evropští vlci. Jako většina teriérů byl vyšlechtěn ve Velké Británii, a to ve Walesu k norování, lovu krys a práci pod zemí. U nás je i díky své velikosti považován za jednoho z nejlepších norníků vůbec.Je přímým potomkem již zaniklého plemene hrubosrstého staroanglického black and tan teriéra využívaného k lovu škodné, tzn. lišek, kun, ale dokonce i vyder a jezevců. V 19. století se ale začal křížit s dalšími plemeny jako foxteriér nebo jorkšírský teriér, jako samostatné plemeno byl v Anglii uznán až roku 1887. Poměrně dlouhou dobu existovaly dvě lehce odlišné varianty dnešního Velšteriéra, jedna z Walesu, druhá křížením erdelteriéra a foxteriéra z Anglie. Mezi světovými válkami se však plemeno finálně sjednotilo. Ušlechtilost Velšteriérů dokazuje i fakt, že jednoho choval i sám princ z Walesu, tedy pozdější král Jiří. Nyní je velšteriér velice populární nejen u nás, kde má již své pevné místo, ale i například v Severní Americe.
Secretariat General: 13, Place Albert I – B 6530 THUIN (Belgie)
FCI - Standard č.: 78 Velšteriér (Welsh Terrier)
Země původu: Velká Británie
Datum publikace originálního platného standardu: 13. 10. 2010
Použití: Teriér.
Zařazení dle F.C.I.: Skupina 3 teriéři. Sekce 1 velcí a střední teriéři Bez pracovní zkoušky.
Velšteriér je plemeno s opravdovou pracovní historií. Je značně méně zanícený než některá další plemena této skupiny. Stejně jako mnozí jeho příbuzní byl původně používán pro lov lišek, jezevců a také vyder. Velšteriér a lakeland teriér, kteří mají hodně společného, pocházejí již z doby před římskou invazí do Velké Británie. Mají společný původ, protože keltové osidlovali jak velšské hory, tak oblast jezer (takzvaný Lake District). Velšteriér je šikovný pracovitý pes s pevnou hrubou srstí a většinou černý s pálením.
Mrštný, šikovný, vyvážených tělesných proporcí, kompaktní.
Oddaný, poslušný a dobře ovladatelný. Od přírody je veselý a plný života; málokdy bázlivý. Neustále v pohybu, odvážný, ale absolutně neagresivní, ačkoli je kdykoli připraven si v případě potřeby uhájit své.
Mozkovna: Plochá, mezi ušima středně široká.
Stop: Nepříliš výrazný.
Nosní houba: Černá.
Čenichová partie: Od stopu ke špičce nosu středně dlouhá.
Čelisti / zuby: Čelisti jsou mohutné, výrazně řezané, dosti hluboké a schopné tvrdého stisku; silné, s dokonalým pravidelným nůžkovým skusem, to znamená, že horní řezáky těsně překrývají dolní a jsou kolmo vsazené do čelistí.
Oči: docela malé, dobře uložené v očních důlcích, tmavé; jejich výraz svědčí o temperamentu. Kulaté, vystouplé oko je nežádoucí.
Uši: Ve tvaru písmene V, malé; kůže není příliš tenká; nasazené dost vysoko, překlopené vpřed a těsně přiléhající k lícím.
Středně dlouhý a středně silný, mírně klenutý a ladně vsazený do plecí.
Hřbet: Krátký.
Bedra: Silná.
Hrudník: Dobré hloubky a středně široký. Žebra dosahují hodně dozadu.
Dříve bylo obvyklé ocas kupírovat. Kupírovaný: dobře nasazený. Nesený vztyčený, ne však příliš radostně. Nekupírovaný: dobře nasazený. Nesený vztyčený, ne však příliš radostně. Harmonicky doplňuje zbytek těla.
Lopatky: Dlouhé, šikmo uložené, se správným sklonem vzad.
Lokty: volně se pohybují po stranách těla
Předloktí: rovná a svalnatá, s dobrou silou kostí
Nadprstí: Kolmá a silná.
Přední tlapy: malé, oblé a kočičí
Celkový vzhled: Silné.
Stehna: Svalnatá, správné délky.
Hlezna: Dobře zaúhlená, nízko uložená, s dobrou kostrou.
Zadní tlapy: Malé, okrouhlé, kočičí
Hrudní a pánevní končetiny se pohybují v ose přímo vpřed a rovnoběžně. Lokty se pohybují v ose těla, pohybují se lehce a po stranách hrudníku. Kolenní klouby se nevytáčí ven, ani nevtáčí dovnitř.
Drátovitá, tvrdá, hustá a bohatá. Absence podsady je nežádoucí.
Přednost se dává černé s pálením nebo tmavě šedé s pálením, bez černé kresby na prstech. Černé zbarvení pod hlezny je vysoce nežádoucí.
nepřekračuje 39 cm
9 – 9,5 kg
Všechny odchylky od výše uvedeného standardu musí být považovány za vady a musí být penalizovány podle stupně jejich závažnosti a jejich vlivu na celkový zdravotní stav a pohodu psa a jeho schopnost vykonávat tradiční práci.
Agresivní nebo příliš plaší jedinci
Diskvalifikován musí být každý pes, u kterého se zřetelně projevují fyzické abnormality nebo poruchy chování.
Pozn.: Psi musí mít obě normálně vyvinutá varlata zcela sestouplá v šourku.
Nejoblíbenější psí plemena