Ši-tzu (Shih-tzu)
Shih-tzu je velmi inteligentní a aktivní pes. Hodí se i do malého bytu, je nenáročný na prostor. Ke svému majiteli se chová přítulně a přátelsky. Svého pána miluje a je mu oddaný, ale k cizím lidem je ostražitý a nedůvěřivý. Shih-tzu je hrdý, sebevědomý a nezávislý pes. Také je velmi hravý a čiperný.
Shih-tzu (Ši-tzu) měří v kohoutku do 26,7 cm a váží mezi 4,5 - 8,1 kg. Shih-tzu (Ši-tzu) má širokou, kulatou hlavu s velkým rozestupem mezi očima. Na černém nose má výrazný knír a srst rostoucí směrem nahoru. Od kořenu nosu až na vršek hlavy má dlouhou srst, která mu spadá přes oči. Nos Shih-tzu (Ši-tzu) měří 2,5 cm. Je široký a čtvercový. Velké tmavé, kulaté oči mají mírumilovný výraz a není vidět bělmo. Uši má velké, dlouhé a svěšené, splývají s okolní srstí. Linie hřbetu je rovná, hruď široká a hluboká. Zadní končetiny má Shih-tzu krátké a svalnaté, zakončené kulatými a pevnými polštářky. Výška ocasu odpovídá výšce hlavičky a působí tak vyváženým dojmem. Shih-tzu (Ši-tzu) se pohybuje plynule a hladce.
Shih-tzu (ŠI-tzu) je velice náročný na péči o srst. Ta se musí denně rozčesávat, aby nezplstnatěla. Srst na hlavě se doporučuje svazovat do culíku, aby Shih-tzu (Ši-tzu) nebolely oči, které se musí pravidelně kontrolovat a prokapávat, má je totiž velmi citlivé. Majitel by také měl častěji kontrolovat a čistit uši svého Shih-tzu.
Shih-tzu (Ši-tzu) zřejmě pochází z Tibetu. Jeho původ není úplně známý. Předpokládá se, že předky Shih-tzu (Ši-tzu) chovali tibetští mniši ve svých klášterech. V 8. století byl kontakt mezi Tibetem a Čínou přátelský díky náboženství a to mělo vliv i na rozšíření Shih-tzu (Ši-tzu) do Číny. Tento pes měl přezdívku Lví pes, protože lev je symbolem budhismu. Tibeťané ho považovali za posvátné plemeno, ve kterém přežívá duše zemřelého mnicha nebo kněžího. Na konci 12. století, se rozšířil chov tohoto psa i do domácností. V 17. století byli Shih-tzu (Ši-tzu) velmi oblíbeni v Číně. Číňané je křížili s jinými malými plemeny, aby dosáhli miniaturního vzhledu. Shih-tzu (Ši-tzu) se stal velmi oblíbeným plemenem u císařů a ve vyšší společnosti. Do roku 1908 byl vývoz Shih-tzu (Ši-tzu) z Číny zakázán. Dalajláma daroval v roce 1908 císařovně Cch´-si několik psů Shih-tzu (Šhi-tzu), kteří byli po její smrti rozdáni. V Evropě bylo toto plemeno představeno v roce 1931 a to ve Velké Británii. V USA bylo představeno až v roce 1938. V roce 1940 byl Shih-tzu vyhlášen za samostatné plemeno. Výstavy mohli majitelé Shih-tzu (Ši-tzu) navštěvovat až v roce 1969.
V Čechách je první zmínka o Shih-tzu (Ši-tzu) v plemenné knize z roku 1978, kdy také vznikl Chovatelský klub.
Secretariat General: 13, Place Albert I – B 6530 THUIN (Belgie)
F.C.I.-Standard č. 208 / 20.04.1998 / GB Ši- tzu ( Shih-Tzu)
Země původu: Tibet
Patronace: Velká Británie
Datum publikace originálního platného standardu: 24.06.1987
Použití: společenský pes
Zařazení dle F.C.I.: Skupina 9 společenská plemena. Sekce 5 Tibetská plemena. Bez zkoušky z výkonu
Robustní, bohatě osrstěný pes s nápadně sebevědomým vystupováním a obličejem podobným chryzantémě.
Inteligentní, aktivní, pozorný. Přátelský a nezávislý.
široká, kulatá, s daleko od sebe posazenýma očima. Bohatá, dlouhá srst spadá přes oči. Vyvinuté vousy a knír, vzhůru rostoucí srst na nose dodává obličeji vzhled chryzantémy.
Stop: vyjádřený.
Nosní houba: černá, u játrově zbarvených psů nebo u psů s játrovými znaky tmavě játrová. Vrchol nosní houby by měl být v linii se spodním okrajem očí nebo mírně pod ní. Dolů směřující nos je značně nežádoucí. Nozdry jsou široce otevřené, úzké nozdry jsou velmi nežádoucí.
Tlama: je dostatečné šířky, kvadratická, krátká, bez vrásek, plochá a osrstěná. Její délka dosahuje přibližně 1 palce, tj. 2,5 cm od špičky ke stopu. Nosní hřbet je rovný nebo lehce ukloněný. Zbarvení tlamy je co nejjednotnější.
Pysky: rovné
Čelisti/Zuby: široké čelisti s mírným předkusem nebo klešťovým skusem.
Oči: velké, tmavé, kulaté, posazené daleko od sebe,ale nevystupující, se vřelým výrazem. U játrově zbarvených psů nebo u psů s játrovými znaky je povolena světlejší barva očí. Oční bělmo není viditelné.
Uši: Velké, dlouhé uši jsou neseny zavěšené. Nasazené mírně pod vrcholem lebky a tak bohatě osrstěné, že splývají se srstí na krku
Přiměřených proporcí, elegantně prohnutý. Dostatečné délky, aby umožňoval hrdé nesení hlavy.
Vzdálenost mezi kohoutkem a kořenem ocasu je větší než výška v kohoutku
Hřbetní linie: rovná.
Bedra: krátká a silná.
Hrudník: široký a hluboký
s bohatou srstí, nesen vesele nad hřbetem, vysoko nasazen. Výška ocasu odpovídá přibližně úrovni výšky hlavy a vytváří tak vyváženou siluetu.
krátké, osvalené, s dostatečně silnými kostmi, co možná nejrovnější, v souladu s prostorným nízko uloženým hrudníkem.
Ramena: Pevná, dobře uložená vzad
krátké, svalnaté, s dostatečně silnými kostmi. Při pohledu zezadu rovné. Masivní vzhled díky bohatému osrstění.
Stehna: dobře zaoblená a osvalená.
kulaté, pevné, s dobře vyvinutými polštářky, vypadají velké díky bohatému osrstění.
sebevědomý, plynulý, přední končetiny dosahují daleko dopředu, dobrý posun zadních končetin, které v pohybu ukazují polštářky.
dlouhá, hustá, ale ne kudrnatá, s dobrou podsadou. Lehké zvlnění je povoleno. Doporučuje se svázání srsti na hlavě.
Všechny barvy jsou povoleny, bílé znaky na čele a bílá špička ocasu jsou vysoce žádoucí u vícebarevných jedniců.
nejvýše 26,7 cm (10,5 palce), ovšem typ a charakterické znaky plemene mají vyšší důležitost a v žádném případě není pouze velikost vylučujícím znakem.
od 4,5 do 8,1 kg (10-18 liber).
Ideální váha je mezi 4,5 – 7,3 kg (10-16 liber)
jakákoliv odchylka od výše uvedených znaků má být považována za vadu a vážnost, s níž je vada posuzována, má být v přímém poměru k jejímu stupni a jejímu vlivu na zdraví a prospěch psa.
Psi, kteří zjevně vykazují fyzické nebo povahové abnormality, musí být diskvalifikováni.
Pozn.: Psi (samci) musí mít dvě zjevně normálně vyvinutá varlata, plně sestouplá v šourku.
Nejoblíbenější psí plemena