Puli
Puli je velmi činorodý a temperamentní pes. Je také mimořádně učenlivý, velmi přizpůsobivý a dobře snáší výcvik. Je schopný naučit se žít i v městském bytě a miluje děti. Svému pánovi je bezmezně oddaný a je šťastný, když mu může sloužit. Miluje pochvaly. Jeho páníček si ale musí dávat pozor, aby jej puli nepronásledoval, i tam, kde nemá co dělat. Přízeň dává najevo přítulností, ale někdy je zbytečně vztahovačný. Patří k dlouhověkým plemenům a ještě ve dvanácti letech může být bystrý hlídač. Puli je především honácký pes a tyto jeho vlohy by se měly podporovat a rozvíjet, když ne přímo u stáda, tak na psích soutěžích.
Puli je pes střední velikosti s pevnou konstitucí těla, které je však skryta za netypickou provazcovitou srstí Má kvadratickou stavbu těla, jeho výška odpovídá délce. Pes měří v kohoutku 39 až 45 cm a váží 13 až 15 kg, fenka 36 až 42, váží 10 až 13 kg. Hlava je menší se slabě vyvinutým stopem, rovným hřbetem nosu a úplným chrupem s nůžkovým skusem. Oči má puli velké a hnědé, pod chlupy málo zřetelné, jejich výraz je však bystrý a inteligentní. Uši jsou vysoko nasazené, svěšené, bohatě osrstěné. Krk je středně dlouhý a svalnatý. Horní linie trupu je rovná, bedra svalnatá a hrudní koš hluboký. Ocas je nasazen středně vysoko a stočen nad zádí, hustě osrstěný. Končetiny jsou dobře osvalené. Pohybuje se živě a temperamentně, kroky jsou poměrně krátké. Puli zaujme především svou hustou, zvlněnou srstí, která vytváří silné provazce. Srst se skládá z krycí a podsady, jejich poměr udává její charakter. Provazce mohou měřit až 30 cm ( na bedrech, zádi a zadní straně stehen). Barvu může mít puli jednobarevnou černou, černou s rezavým či šedým nádechem, šedou a bílou.
Zvláštní druh srsti si vyžaduje i zvláštní péči. Puli má provazcovitou srst, která mu vzniká správným poměrem podsady a krycí srsti. Měkká podsada se nechává zplstnatět s tvrdšími pesíky a utváří provazce. Srst se formuje přibližně do tří let. Je potřeba z ní pečlivě odstraňovat nečistoty. Provazce od sebe musíme občas oddělovat, v žádném případě se ale nedá kartáčovat, doporučuje se rozplétání nebo rozstřihávání. Téměř nelíná. Nevýhodou puli je, že se nedá často koupat, vzhledem k hustotě a struktuře srsti, může totiž schnout až několik dní.
Puli má své předky pravděpodobně v Asii a na území dnešního Maďarska přišel s kočovnými pastevci. Od počátku byl využíván jako hlídač ovcí. Plánovitě se začal chovat až na počátku minulého století, kdy došlo k roztřídění maďarských ovčáckých psů. Postupně však tyto psy nahradily elektrické ohradníky a také puli se začal chovat spíše jako společenský nebo hlídací pes. V Maďarsku byl velmi oblíbený, chovali jej známí umělci nebo politici, kteří takto dopomohli k dalšímu rozšíření plemene. U nás dosud není v širokém povědomí veřejnosti.
Secretariat General: 13, Place Albert I – B 6530 THUIN (Belgie)
FCI - Standard č.: 55 / 13. 09. 2000 / D Puli
Země původu: Maďarsko
Datum publikace originálního platného standardu: 06. 04. 2000.
Použití: Honácký pes.
Zařazení dle F.C.I.: Skupina 1 Ovčáci a honáčtí psi, (s výjimkou švýcarských salašnických psů) Sekce 1 Ovčáčtí psi. Bez pracovní zkoušky.
Jde o maďarské plemeno honáckých psů asijského původu. Jeho původní předci přišli do karpatské kotliny se vší pravděpodobností spolu s kočovnými kmeny starých Maďarských kmenů žijících z chovu dobytka.
Pes střední velikosti, pevné konstituce, kvadratické stavby těla a jemné, ale ne příliš lehké stavby kostry. Trochu hubené tělo je ve všech částech dobře osvalené. Utváření jednotlivých částí těla lze jen těžko posuzovat, protože celé tělo je pokryto silně vyvinutou srstí, jež má sklony vytvářet chomáče a provazce. Proto je účelné psa si během posuzování ohmatat. Osrstění hlavy je natolik bohaté a hojné, že se hlava zdá být kulatá a srst zakrývá i oči. Ocas, který je stočený dopředu nad zádí, je bohatě osrstěný a vytváří tak zdání těla lehce stoupajícího k zádi.
Délka těla odpovídá kohoutkové výšce.
Hloubka hrudníku činí poněkud méně než je polovina kohoutkové výšky.
Délka tlamy odpovídá třetině celkové délky hlavy.
Živý, činorodý temperament, mimořádně učelivý pes. Miluje děti a je skvělým hlídacím psem. Jeho současná podoba se přizpůsobila použití v kynologických sportech.
Při pohledu zepředu kulatá, při pohledu a ze strany se zdá být eliptická.
Lebka: Malá a jemná. Nadočnicové oblouky silně vyvinuté.
Stop: Slabě vyvinutý.
Nosní houba: Poměrně malá, černá.
Tlama: Není špičatá; hřbet nosu rovný.
Pysky: Pevně přiléhající, tmavě pigmentované.
Čelisti / zuby: Úplný chrup s nůžkovým skusem, nesoucí 42 zubů odpovídajících zubnímu vzorci.
Oči: Středně velké, tmavě hnědé, jsou lehce šikmo uložené a středně daleko od sebe posazené. Výraz je živý a inteligentní. Okraje očních víček pevně přiléhají k oční bulvě a jsou dobře pigmentované.
Uši: Středně vysoko nasazené se širokou základnou. Visící ušní boltce mají tvar písmene V zaobleného na špičce.
Středně dlouhý, pevný, dobře osvalený. S horizontálou tvoří úhel zhruba 45° a je pokrytý hustou srstí.
Horní linie z profilu: Rovná, vzhledem k držení ocasu zdánlivě stoupá směrem dozadu.
Kohoutek: Přesahuje přes horní linii jen málo.
Hřbet: Středně dlouhý, rovný, pevný, osvalený.
Bedra: Bohatě osvalená, krátká.
Záď: Krátká, lehce spadající.
Hrudní koš: Hluboký, dlouhý, s dobře klenutými žebry.
Břicho: Pozvolně stoupá směrem dozadu.
Středně vysoko nasazený ocas je ploše stočen nad zádí a hustě pokrytý srstí. Je-li ocas natažen, dosahuje až k hleznu.
Plece: Lopatky šikmo uložené, pevně přiléhají ke hrudníku. Svislice spuštěná z kohoutku se protíná přední frontu hrudi v jejím nejhlubším bodě. Úhel mezi lopatkou a nadloktím činí 100° až 110°.
Nadloktí: Středně dlouhé a dobře osvalené.
Loket: Těsně přiléhající ke stěně hrudníku. Úhel mezi nadloktím a předloktím činí 120° až 130°.
Předloktí: Dlouhé, rovné, se suchým svalstvem.
Tlapy hrudních končetin: Krátké, kulaté, pevné, s těsně navzájem přiléhajícími prsty. Drápy jsou černé nebo tmavě břidlicově šedé. Polštářky tlap jsou tmavě zbarvené a pružné. Tlapy jsou postaveny rovnoběžně, směřují přímo dopředu a jsou postaveny středně daleko od sebe.
Celkový dojem: Postavení končetin je středně široké a rovnoběžné. Úhel mezi pánví a stehnem činí zhruba 100° až 110°. Zaúhlení kolenního kloubu činí 100 až 110°.
Stehna a lýtka: Dlouhá a dobře osvalená.
Hlezna: Suchá, jasně krojená.
Zadní nadprstí (nárt): Krátké.
Tlapy pánevních končetin: Trochu plošší než tlapy hrudních končetin, jinak stejné.
Pohyb je velmi živý a temperamentní. Krok je krátký. Pohyb je často typicky „cupkající“ a „hopsající“. Pes má tendenci se otáčet jaké vír kolem své vlastní osy.
Bez záhybů a vrásek, pevně přiléhající, silně pigmentovaná. Holé plochy kůže jsou u všech barevných variet černé nebo břidlicově šedé.
Srst štěňat je hustá, zvlněná nebo kudrnatá. Později se tvoří chomáče chlupů a nakonec silně strukturované chomáče a provazce srsti. Osrstění se skládá z hrubší krycí srsti a jemnější podsady. Poměr obou typů srsti navzájem určují charakter osrstění psa. Je-li krycí srst mnohem více vyvinutá než podsada, je osrstění atypicky strukturované a srst poněkud odstává. Je-li podsada příliš převažující (což je nežádoucí), vzniká příliš jemně strukturované, zplstnatělé osrstění a péče o něj je velmi obtížná. Geneticky podmíněný správný poměr obou druhů srsti přináší esteticky zdařilé chomáče nebo provazce srsti, u nichž je péče o srst snadná. Provazce jsou nejdelší na bedrech a v partii zádě a na zadní straně stehen (20 až 30 cm). Nejkratší jsou na hlavě a končetinách (10 až 12 cm). Osrstění hlavy je ideální, pokud srst vykazuje silnou provazcovitou strukturu a dobře chrání obličejovou část hlavy. Nežádoucí je vyčesaná srst, ale také zanedbaná a rozcuchaná srst.
Černá.
Černá s lehkým rezavým nebo šedým nádechem.
Odstíny žluté (fakó – plavá) s výraznou černou maskou.
Na hrudi je přípustný bílý znak o průměru nejvýše 3 cm. Bílá mezi prsty se nepovažuje za vadu.
Perlově bílá, bez sebemenšího nádechu žemlového odstínu.
Všechny barvy odchylující se od výše uvedených a bílé odznaky jsou nežádoucí.
U psů: 39 až 45 cm. Ideální velikost: 41 až 43 cm.
U fen: 36 až 42 cm. Ideální velikost: 38 až 40 cm.
U psů: 13 až 15 kg.
U fen: 10 až 13 kg.
Jakákoliv odchylka od výše uvedených bodů se musí považovat za vadu, jejíž hodnocení musí být v přesném poměru s odchylkou.
Chybění jednoho zubu nebo několika zubů, pokud jde o řezáky, špičáky, třeňové zuby (premoláry) 2-4, stoličky (moláry) 1-2; chybění více než 2× PM1; na M3 se nebere zřetel.
Předkus nebo podkus, zkřížený skus.
Ocas srpovitě nebo vodorovně nesený.
Krátká, hladká srst, odstávající navzájem oddělené chlupy.
Vady barev a nežádoucí odznaky a skvrny.
Velikost odchylující se od mezí stanovených standardem.
Pozn.: psi musí vykazovat dvě očividně+ normálně vyvinutá varlata, nacházející se zcela v šourku.
Nejoblíbenější psí plemena