Inzeráty plemene: Portugalský ovčák
Portugalský ovčák (Cao de Serra de Aires)
Portugalský ovčák je milý, přátelský a komunikativní pes. Vyznačuje se mírně nezávislou povahou, velkou aktivitou a chutí do práce. Své rodině jsou věrnými a starostlivými společníky. K cizím lidem je nedůvěřivý, což z něj činí i vynikajícího hlídače. Je velmi poslušný a snadno se cvičí. S jinými psy se snáší velmi dobře, stejně tak s ostatními zvířaty v domácnosti. Je báječným společníkem pro děti. Není zbytečně agresivní, kouše, pokud je k tomu vyprovokován a jiné východisko není. Učí se velmi rychle, napodobuje to, co dělají ostatní, proto se mu někdy přezdívá pes - opice. Při výcviku je nutná důslednost. Portugalský ovčák potřebuje poměrně hodně pohybu. Při procházkách nemá potřebu utíkat, drží se na blízku svému pánu.
Portugalský ovčák dorůstá výšky 45 - 55 cm, feny okolo 42 - 52 cm. Váha se pohybuje okolo 20 - 25 kg. V průměru se dožívá 12 - 13 let. Hlava je poměrně robustní, tlama je kratší než lebka. Uši mají trojúhelníkovitý tvar, jsou posazeny vysoko na hlavě a jsou svěšené. Kulaté oči mají tmavou barvu a živý a inteligentní výraz. Skus je nůžkový. Tělo je dlouhé a záda se mírně svažují. Ocas je nasazen vysoko a dosahuje k hleznům, v klidu je nošen dolů. Končetiny jsou rovné, pravidelně utvářené a dobře osvalené. Tlapky má kulaté. Srst je velmi dlouhá a může být mírně zvlněná. Na obličeji tvoří vousy a obočí. Oči jsou však stále viditelně. Zbarvení je srnčí, šedé, žluté, kaštanově hnědé či černé s pálením.
Srst portugalského ovčáka je nutno pravidelně pročesávat a pečovat o ni. Často se tvoří plstnaté chuchvalce především na končetinách a břichu. Bradka a knír se velmi rychle špiní. Portugalský ovčák potřebuje velké množství pohybu a pracovního vyžití. Rád si hraje s míčkem či aportuje, proto je vhodným plemenem pro nejrůznější psí sporty. Ideální je pro něj dům s velkou zahradou. Tito psi rádi pobývají venku a nevadí jim nepřízeň počasí. Pokud jim bude zajištěna zateplená bouda, mohou být chováni celoročně venku.
Plemeno vzniklo na počátku 19. století v Portugalsku. Pravděpodobně se jedná o potomka briardů dovezených hrabětem Castrem Guimaraesem s místními ovčáckými psy. Nejspíše byl do křížení zapojen i katalánský ovčák. V 70. letech minulého století téměř vyhynul, naštěstí se jej podařilo zachránit. Tito psi vždycky pomáhali na statcích a chránili a sháněli velká stáda dobytka. Jeho jméno v Portugalsku zní Cao de Serra de Aires. Mimo zemi svého původu není příliš znám.
Secretariat General: 13, Place Albert I – B 6530 THUIN (Belgie)
F.C.I. standard č.: 93 / 27.02.1996 (Portugalsko) Portugalský ovčák (Portuguese sheepdog)
Zařazení dle F.C.I.: I. - Ovčáci a honáčtí psi. Sekce 1 – Ovčáci s pracovní zkouškou.
Začátkem 19. století na jihu Portugalska žili nevelcí a huňatí psi. Využívali se jako pastevci, pomáhali na farmách a při práci, byli však bráni za členy rodiny. Portugalský ovčák je velice podobný pyrenejskému a katalánskému ovčákovi, ale přímý důkaz o jejich shodném původu není.
Jde o plemeno služebních a pastýřských psů, je to farmářský pes. Druhé označení se používá Cao da Serra de Aires. Je to pes středních rozměrů, s lehce protáhlým tělem. Je velice vhodný pro pastýřskou činnost, stejně jako Briard. Zvláštním až unikátním pracovním návykem je, že si výborně pamatuje migrační trasy jím pasených zvířat a stád, a nedovolí jim tak rozeběh do příliš vzdáleného okolí. Je velice užitečné zvláště ve chvílích, kdy není přítomen sám pastýř.
Velice komunikativní a pohyblivý, k cizím lidem však nedůvěřivý. Je výborným nočním hlídačem. Výchovným principem „dělej jako já“ se novým věcem velmi rychle učí. V Portugalsku se mu proto říká „pes – opice“.
Lebka: velká, široká, není však dlouhá ani kulovitá. Délka lebky je vzhledem k šířce kompaktní.
Stop: nevýrazný
Čumák: je téměř válcovitý a od lebky dlouhý zhruba 2/3.
Čelisti: jsou dobře vyvinuté s ideálně velikými bílými zuby.
Oči: jsou upřednostňovány temné barvy, střední velikosti, formy okrouhlé. Oblast očí je černá nebo tmavší, než je základní zbarvení ostatní srsti.
Uši: má střední délky, trojúhelníkové formy, jsou vysoko-posazené avšak svěšené.
je vzhledem k tělu proporcionální.
Přední část hrudi: je vypouklá a dobře vyvinutá, střední hloubky i šířky. Má lehce skloněný trup, u krku nezvykle nížeji postavený.
je svěšený, směrem ke konci zúžený. V klidném stavu je svěšený do úrovně holeně, ve chvílích neklidu směřuje poněkud vzhůru.
Tlapy: jsou silné, tělu souměrné.
je velmi hustá a na hlavě i těle dlouhá, avšak nezakrývá oči. Chlupy jsou střední tloušťky, podobají se kozlím.
je standardně žluté, kaštanové, šedé, vlčí-šedé a černé s bílými chloupky, bez bílých skvrn, s výjimkou jediné bílé skvrny na hrudi.
je lehký a rychlý.
Výška v kohoutku
Pes: 45 až 55 cm.
Fena: 42 až 52 cm.
V rozmezí 12 až 18 kg.
Pozn.: Psi (samci) musí mít dvě zjevně normálně vyvinutá varlata, plně sestouplá v šourku.
Nejoblíbenější psí plemena