Inzeráty plemene: Norbotenský špic
Norbotenský špic ((Nordic Spitz, Norrbottenspets, Pohjanpystykorva)
Norbotenský špic je původně lovecký pes. Dnes je to ale výhradně společenský pes a jeho obliba nejen ve Švédsku znovu stoupá. Norbotenský špic je veselý a vlídný pes. Tito psi jsou přátelští ke každému. Dobře vycházejí také s ostatními psy. Jsou to většinou silní a zdraví psi.
Toto plemeno se hodně podobá jiným severským plemenům s podobným určením. Norbotenský špic byl vyšlechtěn v 17. století ve Švédsku k lovu veverek a ptáků. Jak šel čas, lidé ho spíše využívali k pracím na farmách, kde lovil krysy. V polovině 20. století byla jeho popularita na nejnižší úrovni. Hrozilo mu i vyhynutí. Norbotenský špic to díky přízni švédských chovatelů přežil a dnes se zase opět chová především v domácnostech jako rodinný pes - miláček. Ovšem rozšířen je především ve Švédsku.
Povahu mají norbotenští špicové vynikající. Chování mají přívětivé a veselé. Tento pes je také inteligentní a mazaný a často i tvrdohlavý. Je to velmi pohyblivý pes a má velkou výdrž. Je energický a rád se toulá. Tento pes je velmi rozvážný a tichý. Norbotenský špic není nikdy agresivní, plachý, nebo nervózní. Špic hýří aktivitou, přátelskostí a sebevědomím. Je to proto pes vhodný do rodiny a k dětem.
Norbotenský špic je nevelký pes. Hlavu má silnou, klínovitého tavru. Čelo je mírně vyklenuté. Nos má rovný, čenich černý. Oči mají tvar mandlí a jsou šikmo posazené. Uši jsou vztyčené, špičky mírně zaoblené. Hřbet má Norbotenský špic krátký a pružný, dobře osvalený. Ocas má vysoko nasazený, volně zatočený a leží na jeho hřbetě. Nosí ho mírně na straně. Tento pes má malé, silné tlapky s pevnými polštářky. Krycí srst má Norbotenský špic velmi krátkou a uzavřenou, podsada je měkká. Všechny barvy jsou přípustné, ideální je bílá se žlutými nebo červenohnědými odznaky. Pohyb Norbotenského špice by měl být plynulý a pravidelný. Velikost feny je v kohoutku 41 - 45 cm a u psů je 43 - 47 cm. Váha je v rozmezí 12 - 15 kg. Dožívá se 12 - 14 let.
Norbotenský špic nevyžaduje žádnou zvláštní péči. K udržení jeho srsti v dobrém stavu stačí občasné kartáčování, především v období línání.
Norbotenský špic je svéhlavý pes, a tak je potřeba k jeho výchově přistupovat velmi pečlivě a trpělivě. I přes nevelký vzrůst může Norbotenský špic bez problémů běhat vedle kola. Musí si však na to zvyknout postupně. Pokud není tento pes na vodítku, neakceptuje většinou vaše volání - jeho lovecký pud je mnohdy silnější než spojení psa s pánem.
F.C.I.-Standard č.: 276 / 01.10.1997 / GB Norbotenský špic (Nordic Spitz, Norrbottenspets, Pohjanpystykorva)
Země původu: Švédsko
Datum publikace originálního platného standardu: 22.07.1982
Použití: lovecký pes.
Zařazení podle F.C.I.: Skupina 5 špicové a primitivní plemena. Sekce 2 severští lovečtí psi. Se zkouškou z výkonu.
malý kvadratický pes typu špice, kompaktně stavěný, se suchým mohutným osvalením. Pes by měl mít velmi dobrou stavbu. Hlava je nesena vysoko a neohroženě. Pes má být velmi pohyblivý. Rozdílná stavba těla obou pohlaví má být dobře patrná. Ideální pes má působit dojmem typického malého špice, velmi pozorného a poslušného, dobře vyváženého a s dobrou povahou.
Jako lovecký pes by norrbottenský špic měl být poslušný a odvážný, s výrazem pozornosti, aktivity, přátelskosti a sebevědomí. Nikdy není nervózní, plachý nebo agresivní.
silná, suchá, dobře utvářená a při pohledu ze stranu a shora klínovitého tvaru.
Lebka: středně široká a poměrně plochá; čelo je mírně vyklenuté. Nadočnicové oblouky mají být dobře vyznačené.
Stop: dobře, ale jen lehce vyznačený.
Nosní houba: černá.
Tlama: středně dlouhá, ostře se zužující. Její délka je rovna polovině délky hlavy nebo o něco kratší.
Hřbet nosu: rovný.
Pysky: tenké, suché a těsně přiléhající.
Zuby: nůžkový skus s dobře vyvinutými zuby.
Oči: středně velké, mandlového tvaru a šikmo posazené. Tmavě hnědé, jasné. Výraz je klidný a energický.
Uši: vysoko nasazené, mírně větší než střední velikosti, a pevně vztyčené. Špičky mírně zaoblené.
středně dlouhý, suchý a osvalený, mírně vyklenutý; nesený vztyčeně.
hloubka těla (vertikální vzdálenost od nejvyššího bodu kohoutku k nejnižšímu bodu hrudníku) má být rovna polovině celkové výšky v kohoutku.
Hřbet: krátký, silný, osvalený a pružný. Při pohledu ze strany mírně spáditý v kohoutku a pak rovný.
Bedra: krátká a široká.
Záď: středně dlouhá a široká, mírně spáditá, s dobře vyvinutým svalstvem.
Hrudník: středně hluboký a dlouhý. Při pohledu zpředu je hrudní koš oválný. Předhrudí dobře vyvinuté a dobře vyznačené. Fronta normální šířky. Při pohledu ze strany má nejnižší část hrudního koše dosahovat těsně pod lokty a plynule přecházet v linii břicha.
Břicho: mírně vtažené.
poměrně vysoko nasazený, nesený v poměrně vysokém oblouku, volně zatočený, přičemž špička ocasu se dotýká strany stehna. Ocas nemá být delší než k hleznu. Zkrácený ocas není povolen.
Ramenní lopatka: dlouhá a široká, s dobře vyvinutým hřebenem a osvalením. Těsně přiléhající k hrudníku a uložená šikmo.
Nadloktí: má být stejné délky jako lopatka, silné, dobře přiléhající k hrudníku, ale dovolující volný pohyb, tvořící patrný úhel s hřebenem lopatky.
Loket: směřující dozadu.
Předloktí: rovné, se silnou kostrou, suché, ale pružně osvalené.
Nadprstí: silné, při pohledu zpředu tvoří s předloktím rovnou přímku. Mírně šikmé při pohledu ze strany.
Přední tlapky: malé, silné, směřující přímo vpřed, dobře klenuté a kompaktní, s dobře vyvinutými pevnými polštářky.
při pohledu zezadu rovnoběžné.
Stehna: proporčně dlouhá, tvořící pravý úhel s pánví. Silně osvalená.
Kolena: silná.
Bérec: tvoří patrný úhel se stehnem.
Hlezno: široké a silné jak při pohledu zpředu, tak ze strany.
Zadní nadprstí: suché, pružné a poměrně dlouhé.
Zadní tlapky: jako přední tlapky. Směřující přímo vpřed.
norrbottenský špic má ve cvalu i klusu vykazovat plynulý, pravidelný pohyb s velkým posunem a dobrým pokrytím prostoru. Hřbetní linie musí zůstat pevná. V pohybu musí být pánevní končetiny rovnoběžné.
tvrdá, krátká, rovná a poměrně přiléhající, s jemnou a hustou podsadou. Krátká na nosním můstku, lebce, uších a přední straně končetin, delší na krku, zadní straně stehen a spodní straně ocasu.
všechny barvy jsou povolené. Ideální barva je bílá se žlutými nebo červenohnědými znaky.
Psi: 45 cm.
Feny: 42 cm.
jakákoliv odchylka od výše uvedených znaků má být považována za vadu a vážnost, s níž je vada posuzována, má být v přímém poměru k jejímu stupni.
Psi, kteří zjevně vykazují fyzické nebo povahové abnormality, musí být diskvalifikováni.
Pozn.: Psi (samci) musí mít dvě zjevně normálně vyvinutá varlata, plně sestouplá v šourku.
Nejoblíbenější psí plemena