Inzeráty plemene: Německý pinč
Německý pinč (Deutscher Pinscher, German Pinscher, Standardní pinč)
Je to velmi pohyblivý a energický pes. Jeho charakter obsahuje především hravost a veselost. Německý pinč je velmi temperamentní pes, který hýří pozorností a neustálou aktivitou. Po svých předcích německý pinč zdědil ostrost a sebevědomí, proto také dobře hlídá. Tento pinč je velmi pozorným společníkem v každodenním životě. Nic mu neunikne a především dává pozor na svého pána. Jako společník vám dokáže zvednout náladu svou neustálou aktivitou a hravostí. Jako hlídač vám i přes svůj malý vzrůst dokáže nahnat strach.
Německý pinč je středně velký pes. Má kvadratickou stavbu těla, která působí elegantním a atletickým dojmem. Klínovitou hlavu má pinč vysoko posazenou. Tlama je dlouhá a zakončená tupou špičkou se středně velkým čenichem. Výrazné a vysoko nasazené uši německého pinče jsou klopené. Kupírování již není povoleno. Krk pinče je svalnatý a dlouhý. Délka těla odpovídá kohoutkové výšce. Ocas je u kořene silný a ke konci se zužuje. Německý pinč má lesklou a krátkou srst. Srst všude dobře přiléhá a je hustá. Typické zbarvení srsti je v základě vždy černé s pálením, ale také rezavé a tmavě hnědé se žlutým pálením a plavé. Dožívá se 12-14 let.
Je to nenáročný pes na prostor i na potravu. Lze ho doporučit zkušenějším chovatelům. Německý pinč je vhodný do bytu, ale potřebuje zajistit dostatek pohybu při procházkách. Srst má pinč nenáročnou na péči. Srst se pouze jednou až dvakrát týdně vykartáčuje a při línání se musí odstraňovat chlupy gumovou rukavicí. Drápky se musí zastříhávat. A také musíme věnovat pozornost jeho zvukovodům. Jinak německý pinč vyžaduje jen stálou společnost svého pána. S výcvikem u německého pinče začínáme brzy. Je to inteligentní pes, který se vše brzy naučí. Ovšem musíme být důslední a přísní. Jinak si sebevědomý pinč vše udělá po svém. Při nesprávné výchově z něj může vyrůst těžko zvladatelný pes a nebo naopak pes, který se všeho bude bát. Proto se pinč spíše hodí do zkušenějších rukou.
Pinč patří mezi nejstarší plemena, která byla v Německu vyšlechtěna. Vznik německého pinče je datován do 19. století, kdy byli pinčové rozšířeni ve dvou variantách (hrubosrstý a hladkosrstý). Tito pinčové se užívali k práci především na venkově. Hlídali majetek svého pána. Německý pinč žil převážně ve stájích, a tak se mu říkalo stájový pinč. Hladkosrstý pinč byl předkem trpasličím pinčům, dobrmanům a rakouským pinčům. První popis německého pinče pochází z roku 1836. V současné době se stal německý pinč společníkem člověka.
F.C.I.-Standard č.: 184 / 18.04.2007 / GB Německý pinč (Deutscher Pinscher)
Země původu: Německo
Datum publikace originálního platného standardu: 06.03.2007
Použití: hlídací a společenský pes
Zařazení dle F.C.I.: Skupina 2 pinčové a knírači, molossoidní plemena, švýcarští salašničtí psi. Sekce 1 pinčové a knírači. Bez zkoušky z výkonu.
hladkosrstý pinč je velmi starým plemenem, zmiňovaným v německé plemenné knize již v roce 1880. Má společné předky s kníračem, který byl také nazýván hrubosrstým pinčem. Od začátku se hladkosrstí pinčové ovšem lišili od hrubosrstých jedinců barvou a krátkou srstí. Převážně byli černí se světlehnědými znaky, jednobarevní v různých odstínech od hnědé k červené, pepř a sůl nebo modrošedí až černí.
německý pinč je hladkosrstý, středně velký, s hrdým držením těla, plynulými liniemi, elegantní a kvadratický. Je silný jako knírač. Díky krátké hladké srsti je jeho dobře vyvinuté osvalení dobře viditelné, zvláště při pohybu.
v poměru délky k výšce má být jeho stavba tak kvadratická jak jen možno.
délka hlavy (měřená od špičky nosu k týlnímu hrbolku) odpovídá polovině délky hřbetní linie (měřené od kohoutku k místu nasazení ocasu).
živá, čilá, sebevědomá a vyrovnaná povaha, spolu s inteligencí a vytrvalostí jej činí milým rodinným, hlídacím i společenským psem.
Lebka: silná, podlouhlá, bez výrazně vystupujícího týlního hrbolku. Čelo je ploché a paralelní s nosním hřbetem.
Stop: slabý, ale jasně patrný.
Nosní houba: dobře vyvinutá, vždy černá.
Tlama: zakončená ve tvaru tupého klínu. Nosní hřbet rovný.
Pysky: černé, hladce a těsně přiléhající k čelistem. Koutky úst uzavřené.
Čelisti/Zuby: silná horní i spodní čelist. Úplný nůžkový skus (42 čistě bílých zubů podle zubního vzorce) je silný a dobře se uzavírající. Žvýkací svaly jsou silně vyvinuté, aniž by stavba lící rušila výraz.
Oči: tmavé, oválné, s černě pigmentovanými, těsně přiléhajícími očními víčky.
Uši: klopené, vysoko nasazené, tvaru „V“, s vnitřními koutky ležícími blízko lící, natočené vpřed směrem ke spánkům. Paralelní ohyb nemá přesahovat temeno.
ušlechtile klenutý, ne příliš krátký. Hladce přecházející v kohoutek bez vyznačení nasazení krku. Suchý, bez laloku nebo volné kůže na hrdle. Kůže na hrdle těsně přiléhá, bez záhybů.
Hřbetní linie: mírně spadající od kohoutku směrem k zádi.
Kohoutek: tvoří nejvyšší bod hřbetní linie.
Hřbet: silný, krátký a rovný.
Bedra: krátká, silná a hluboká. Vzdálenost od posledního žebra ke kyčli je krátká, takže pes vypadá kompaktní.
Záď: mírně zaoblená, harmonicky přecházející v kořen ocasu.
Hrudník: středně široký, v průřezu oválný, dosahující k loktům. Předhrudí je dobře vyznačené špičkou hrudní kosti.
Spodní linie: slabiny ne příliš vtažené, vytvářejí hezky klenutou linii se spodní částí hrudního koše.
ponechaný přirozeně, žádoucí je šavlovité nebo srpovité nesení ocasu.
při pohledu zpředu jsou hrudní končetiny silné, rovné a nemají úzký postoj. Při pohledu ze strany jsou předloktí rovná.
Plece: ramenní lopatky leží těsně u hrudního koše a jsou dobře osvalené na obou stranách kosti ramene, přesahující trny hrudní páteře. Co nejšikmější a dobře uložené vzad, vytvářejí úhel zhruba 50° k horizontále.
Nadloktí: přiléhající k tělu, silné a dobře osvalené, vytvářející úhel 95° až 100° k ramenní lopatce.
Lokty: správně přiléhající, nevytáčejí se ani dovnitř ani ven.
Předloktí: silně vyvinuté, dobře osvalené. Zcela rovné při pohledu zpředu i ze strany.
Kloub zápěstí: silný a pevný.
Nadprstí: silné a mírně pružné. Při pohledu zpředu vertikální, při pohledu ze strany mírně šikmé směrem k zemi.
Přední tlapky: krátké a kulaté, prsty těsně vzájemně přiléhající a dobře vyklenuté (kočičí tlapky). Polštářky odolné, drápky krátké, černé a silné.
při pohledu ze strany šikmo postavené, při pohledu zezadu paralelní, ale nikoliv příliš úzký postoj.
Stehno: středně dlouhé, široké, silně osvalené.
Koleno: nevytáčí se ani dovnitř ani ven.
Bérec: dlouhý a silný, šlachovitý, přecházející v silné hlezno.
Hlezno: výrazněji zaúhlené, silné, pevné, nevytáčí se ani dovnitř ani ven.
Záprstí: kolmé k zemi.
Zadní tlapky: poněkud delší než přední tlapky. Prsty vzájemně dobře přiléhající, dobře klenuté. Drápky krátké a černé.
typickým pohybem je klus. V pohybu hřbet zůstává pevný a poměrně nehybný. Pohyb je harmonický, jistý, plný síly a plynulý, s dobrou délkou kroku. Klus je prostorný, uvolněný, plynulý, se silným posunem a volným předkrokem.
těsně přiléhající po celém těle.
krátká a hustá, hladce přiléhající a lesklá, bez lysin.
jednobarevní: jelení červená, červenohnědá až tmavě červenohnědá.
černí s pálením: lesklá černá s červenými nebo hnědými znaky. Znaky mají být tak tmavé, bohaté a jasně vyznačené jak jen možno. Znaky jsou rozloženy následovně: nad očima, na spodní straně hrdla, na nadprstích hrudních končetin, na tlapkách, na vnitřní straně pánevních končetin a pod kořenem ocasu. Dva stejnoměrné, jasně oddělené trojúhelníky na hrudi.
psi a feny: 45 až 50 cm.
psi a feny: 14 až 20 kg.
jakákoliv odchylka od výše uvedených znaků má být považována za vadu a vážnost, s níž je vada posuzována, má být v přímém poměru k jejímu stupni.
nemotorná nebo lehká stavba. Příliš dlouhé nebo příliš krátké končetiny.
těžká nebo kulatá lebka.
vrásky na čele.
krátká, špičatá nebo úzká tlama.
klešťový skus.
světlé, příliš malé nebo příliš velké oči.
uši nasazené nízko nebo příliš dlouhé, nestejnoměrně nesené.
silně vystupující lícní kosti.
volná kůže na hrdle.
příliš dlouhý, vtažený nebo měkký hřbet.
kapří hřbet.
silně spáditá záď.
dlouhé tlapky.
mimochod.
drobivý pohyb.
slabá srst.
černá úhoří čára na hřbetě, tmavé sedlo, světlá nebo vybledlá srst.
výška v kohoutku přesahuje nebo nedosahuje standardu o méně než 1 cm.
nedostatek pohlavního typu.
lehký vzhled.
jablkovitá hlava.
linie hlavy nejsou paralelní.
lokty vytočené ven.
strmé nebo v hleznech rozbíhavé pánevní končetiny.
hlezna vytočená ven.
výška v kohotku přesahuje nebo nedosahuje standardu o více než 1 cm, ale méně než 3 cm.
bázlivé, agresivní, zlé, výrazně nedůvěřivé nebo nervózní chování.
jakákoliv malformace.
zcela obrácený pohlavní typ.
vady skusu, jako například podkus, předkus, zkřížený skus.
vážné vady v jednotlivých částech, jako ve stavbě těla, srsti nebo barvě.
výška v kohoutku přesahuje nebo nedosahuje standardu o více než 3 cm.
Jedinci, vykazující fyzické nebo povahové abnormality, musí být diskvalifikováni.
Pozn.: Psi (samci) musí mít dvě zjevně normálně vyvinutá varlata, plně sestouplá v šourku.
Nejoblíbenější psí plemena