Inzeráty plemene: Lapinporokoira
Laponský ovčák (Lapinporokoira)
Laponský ovčák je přátelský a hravý pes. Jsou to velmi vitální a sebevědomí psi. Můžou být poněkud tvrdohlaví a hrdí. Díky své inteligenci se snadno cvičí a jsou velmi věrní. Jedná se o hodně vytrvalé a pracovité plemeno. Jsou to vhodní ovčáčtí i hlídací psi. Hodí se i pro cvičení poslušnosti, agility apod.. Při práci mohou být poněkud uštěkaní.
Lapinporokoira dorůstá výšky psi 51 cm, feny 46 cm. Váha se pohybuje okolo 20 - 30 kg. V průměru se dožívá 12 -13 let. Hlava je podlouhlá s černým čenichem. Skus je nůžkový. Oválné oči jsou tmavé barvy a mají živý a přátelský výraz. Uši jsou středně velké, kornoutovité a u základny poměrně hodně široké a dobře osrstěné. Krk je středné dlouhý a silný. Záda jsou rovná, kratší a dobře osvalená. Středně dlouhý ocas je posazen poměrně nízko, je dobře osrstěn, v klidu je nošen svěšený. Končetiny jsou silné a svalnaté. Srst je středně dlouhá, rovná a hrubá. Zbarvení je černé, hnědé, prošedivělé v různých odstínech. Světlé odznaky jsou povoleny.
Srst je na údržbu nenáročná, pouze v období línání je třeba pravidelně pročesávat. Laponský ovčák potřebuje dostatek pohybu či pracovního vytížení. Hodí se na nejrůznější psí sporty a je stále vynikajícím ovčáckým psem. Bude-li mít zajištěnu zateplenou boudu, může být chován celoročně venku.
Mezi předky laponského ovčáka patří psi, kteří byli používání k pasení sobů a hlídání jejich stád či majetku. Předci tohoto psa jsou společní s ostatními laponskými psy, a to finskými a švédským laponským psem. Někteří jedinci, zvláště mohutnější postavy, byli používáni k tahání saní. Díky jejich milé a přátelské povaze byli oblíbení i jako rodinní společníci. První zápisky do plemenné knihy ovčáckých laponských psů proběhly v 50. letech 20. století. V této době byli ovšem finský laponský pes (lapinkoira) a laponský ovčák (lapinporokoira) bráni za jedno plemeno. Lapinporokoira byl oddělen roku 1966.
F.C.I.-Standard č.: 284/12.03.1999/GB Laponský ovčák (Lapinporokoia)
Země původu: Finsko
Datum publikace originálního platného standardu: 12.03.1999
VyužitíÍ: ovčácký pes pro pasení sobů.
Klasifikace podle F.C.I.: Skupina 5 špicové a primitivní plemena. Sekce 3 severští pastevečtí a ovčáčtí psi. Bez zkoušky z výkonu.
po staletí užívali Laponci psy stejného typu jako je laponský ovčák jako ovčácké psy pro pasení sobů. Psi byli zapisováni do plemenné knihy od 50. let 20. století. V té době byli finský laponský pes (lapinkoira) a laponský ovčák (lapinporokoira) považováni za jedno plemeno. Laponský ovčák byl vydělen jako samostatné plemeno 10.12.1966, protože bylo uznáno, že se jedná o dvě rozdílná ovčácká plemena.
ovčácký špic střední velikosti, viditelně delší než je jeho kohoutková výška. Kostra i svaly jsou silné. Pes je dobře osvalený, ale přesto nesmí působit těžkým dojmem. Pohlavní rozdíly musí být patrné. Srst je přizpůsobena severskému klimatu.
délka těla je zhruba o 10 % větší než kohoutková výška. Hloubka těla je polovinou kohoutkové výšky.
učenlivý, klidný, přátelský, energický a oddaný. Při práci bez váhání štěká.
protáhlá hlava, tlama je o trochu kratší než lebka.
Lebka: jen mírně konvexní. Čelní vráska je vyznačena a nadočnicové oblouky jsou jasně patrné.
Stop: mírně šikmý.
Nos: nejlépe černý, ale harmonizující s barvou srsti.
Tlama: nosní hřbet je rovný. Při pohledu shora i ze strany se tlama postupně zužuje k nosu.
Pysky: těsně přiléhající.
Čelisti/Zuby: čelisti a zuby jsou silné. Nůžkový skus. Normální zubní vzorec.
Líce: jařmové oblouky jsou jasně vyznačené.
Oči: nejlépe tmavé, ale harmonizující s barvou srsti. Živé a posazené poměrně daleko od sebe. Oválného tvaru. Výraz je horlivý, u fen také oddaný.
Uši: vztyčené, středně dlouhé, široce nasazené, v místě nasazení poměrně široké. Vnitřek ucha je pokryt bohatou srstí, především v bázi.
silný a středně dlouhý, harmonicky přecházející v plece. Bez laloku.
Kohoutek: vyznačený.
Hřbet: silný a osvalený.
Bedra: krátká a osvalená.
Záď: poměrně dlouhá a trochu spáditá.
Hrudník: hluboký, dlouhý a prostorný, ne příliš široký. Žebra jsou klenutá.
Spodní linie: břicho jen mírně vtažené.
střední délky, nízko nasazený a pokrytý bohatou srstí. V klidu je ocas svěšený; v pohybu je nesen ve volném oblouku, ale neměl by být nesen nad hřbetní linií. V afektu může být také stočený do kroužku.
Celkový vzhled: mohutné, spojené s trupem silnými svaly, ale dovolující volný pohyb. Svalnaté a dobře zaúhlené. Při pohledu zpředu rovné a rovnoběžné.
Rameno: šikmé a osvalené.
Loket: nevytáčí se ani dovnitř ani ven, přiléhá k tělu, směřuje přímo vzad..
Předloktí: vertikální.
Zápěstí: šlachovité a ohebné.
Nadprstí: při pohledu ze strany mírně šikmé, dovolující pružný pohyb.
Přední tlapky: poměrně oválné, ze všech stran i zespoda pokryté hustou srstí. Prsty jsou dobře klenuté, polštářky pružné a silné.
Celkový vzhled: dobře zaúhlené. Při pohledu zezadu rovné a rovnoběžné.
Stehna: poměrně dlouhá a široká, s dobře vyvinutým osvalením.
Koleno: směřuje dopředu, zaúhlení je jasně vyznačené.
Hlezenní kloub: poměrně nízko posazený; zaúhlení je jasně vyznačené.
Nadprstí: poměrně krátké, vertikální a paralelní.
Zadní tlapky: jako přední tlapky. Nejlépe bez paspárků.
volný, pružný, očividně bez námahy a bezvadný. Klus je neúnavný. V rychlém klusu mají tlapky končetin tendenci být kladeny do jedné linie (single-tracking).
po celém těle těsně přiléhající, bez vrásek.
krycí srst je střední délky nebo dlouhá, rovná, poměrně odstávající od těla a hrubá. Podsada je jemná a hustá. Srst je většinou bohatší a delší na krku, hrudníku a na zadní straně stehen.
černá v různých odstínech, včetně šedavé nebo tmavě hnědé, se znaky světlejšího odstínu než je základní barva, šedavými nebo hnědavými, které jsou často na hlavě, spodní části těla a končetinách. Bílé znaky na krku, hrudníku a končetinách jsou povolené. Podsada je černá, šedavá nebo hnědavá.
Ideální velikost psů: 51 cm.
Ideální velikost fen: 46 cm.
Tolerance ±3 cm.
jakákoliv odchylka od výše uvedených znaků má být považována za vadu a vážnost, s níž je vada posuzována, má být v přímém poměru k jejímu stupni.
psi postrádající samčí typ a feny postrádající samičí typ.
velmi světlé oči u černě osrstěných jedinců.
uši s ochablými špičkami (klopené)
ocas zatočený nebo nesený nad hřbetem.
jemná, vlnitá nebo ploše přiléhající srst.
chybějící podsada.
agresivita nebo přílišná plachost.
podkus nebo předkus.
zavěšené uši.
Psi, kteří zjevně vykazují fyzické nebo povahové abnormality, musí být diskvalifikováni.
Pozn.: Psi (samci) musí mít dvě zjevně normálně vyvinutá varlata, plně sestouplá v šourku
Nejoblíbenější psí plemena