Lapinporokoira

Laponský ovčák  (Lapinporokoira)

Povaha plemene

Laponský ovčák je přátelský a hravý pes. Jsou to velmi vitální a sebevědomí psi. Můžou být poněkud tvrdohlaví a hrdí. Díky své inteligenci se snadno cvičí a jsou velmi věrní. Jedná se o hodně vytrvalé a pracovité plemeno. Jsou to vhodní ovčáčtí i hlídací psi. Hodí se i pro cvičení poslušnosti, agility apod.. Při práci mohou být poněkud uštěkaní.

Popis laponského ovčáka

Lapinporokoira dorůstá výšky psi 51 cm, feny 46 cm. Váha se pohybuje okolo 20 - 30 kg. V průměru se dožívá 12 -13 let. Hlava je podlouhlá s černým čenichem. Skus je nůžkový. Oválné oči jsou tmavé barvy a mají živý a přátelský výraz. Uši jsou středně velké, kornoutovité a u základny poměrně hodně široké a dobře osrstěné. Krk je středné dlouhý a silný. Záda jsou rovná, kratší a dobře osvalená. Středně dlouhý ocas je posazen poměrně nízko, je dobře osrstěn, v klidu je nošen svěšený. Končetiny jsou silné a svalnaté. Srst je středně dlouhá, rovná a hrubá. Zbarvení je černé, hnědé, prošedivělé v různých odstínech. Světlé odznaky jsou povoleny.

Péče o laponského ovčáka

Srst je na údržbu nenáročná, pouze v období línání je třeba pravidelně pročesávat. Laponský ovčák potřebuje dostatek pohybu či pracovního vytížení. Hodí se na nejrůznější psí sporty a je stále vynikajícím ovčáckým psem. Bude-li mít zajištěnu zateplenou boudu, může být chován celoročně venku.

Historie plemene laponský ovčák

Mezi předky laponského ovčáka patří psi, kteří byli používání k pasení sobů a hlídání jejich stád či majetku. Předci tohoto psa jsou společní s ostatními laponskými psy, a to finskými a švédským laponským psem. Někteří jedinci, zvláště mohutnější postavy, byli používáni k tahání saní. Díky jejich milé a přátelské povaze byli oblíbení i jako rodinní společníci. První zápisky do plemenné knihy ovčáckých laponských psů proběhly v 50. letech 20. století. V této době byli ovšem finský laponský pes (lapinkoira) a laponský ovčák (lapinporokoira) bráni za jedno plemeno. Lapinporokoira byl oddělen roku 1966.