Inzerce psů, psí inzerce
Přihlášení / Registrace

Knírač malý

Inzeráty plemene: Knírač malý

Popis plemene: Knírač malý

Knírač malý

Povaha plemene

Malý knírač vyniká značnou pracovitostí, vytrvalostí, ale i samostatností. Vždy srší dobrou náladou a energií. V zásadě je to plemeno pracovní, využitelné ke služebním účelům. Velmi často je používán, díky dobrému čichu, k vyhledávání drog. Jsou velmi oblíbení jako psi společenští. Malý knírač je milý, učenlivý, veselý a přítulný společník celé rodiny.Velmi dobře vychází s dětmi i ostatními psy. Toto plemeno je méně hlučné a divoké než například teriéři. Agresivita a plachost jsou mu cizí, avšak na neznámý zvuk či podnět reaguje zapáleným štěkotem, proto je i tento malý knírač výborným hlídačem.

Popis malého knírače

Malý knírač dorůstá výšky 30 - 36 cm v kohoutku a dosahuje váhy okolo 7 - 8 kg. Průměrná délka života je 13 let. Hlava je na pohled silná, pozvolna se zužuje od uší k černému nosu. Čenich je mohutný s hustým vousem. Středně velké oválné oči jsou černé nebo tmavohnědé barvy s hustým obočím a živým výrazem. Uši ve tvaru V jsou vysoko posazené a klopené dopředu. Tělo knírače je kvadratického rázu, což znamená, že výška v kohoutku odpovídá délce trupu. Hřbet se postupně svažuje k zadním nohám. Ocas je vysoko nasazený a ponechán přirozeně dlouhý. Donedávna se mohl kupírovat. Srst je tvrdá a drátovitá, na nohou a na hlavě delší. Na zbytku těla by měla být krátká. Zbarvení buď černé, černo-stříbrné, pepř a sůl nebo čistě bílé. U kníračů nesmí být spojováni rodiče různých barevných rázů.

Charakteristika plemene: Knírač malý

FCI - Standard č.: 183 / 11. 08. 2000 / D  Knírač malý (Zwergschnauzer)

Země původu: Německo.

Datum publikace platného originálního standardu: 06. 04. 2000.

Použití: domácí a společenský pes.

Klasifikace  dle FCI: Skupina 2 Pinčové a knírači - molosové, švýcarští salašničtí psi a jiná plemena. Sekce 1 Pinčové a knírači. Bez pracovní zkoušky.

Krátký historický přehled

Na přelomu století se vydal na svoji cestu trpasličí knírač z oblasti Frankfurtu nad Mohanem, tehdy se ještě označoval jako drsnosrstý trpasličí pinč. Vytvořit z různých podob, velikostí a typů a z chaosu nejrůznějších druhů tvrdé, měkké a hedvábné struktury srsti malého psa, který se svým exteriérem a povahovými vlastnostmi dokonale podobá svému většímu bratru, kníračovi, rozhodně nebyla lehká úloha.

Celkový vzhled

Malý, silný, spíše podsaditý než štíhlý, drsnosrstý, elegantní zmenšený dokonalý obraz knírače, bez nedostatků provázejících trpasličí vzhled.

Důležité proporce

Kvadratická stavba těla, přičemž kohoutková výška odpovídá zhruba délce trupu. Celková délka hlavy (od špičky nosu k týlnímu hrbolu) odpovídá polovině délky hřbetu (kohoutek až nasazení ocasu).

Chování/ charakter( povaha)

Jeho povahové rysy odpovídají povahovým rysům knírače a jsou charakteristické temperamentem a chováním malého psa. Chytrost, neohroženost, vytrvalost a ostražitost jsou vlastnosti, které z trpasličího knírače činí příjemného domácího psa a současně také hlídacího a společenského psa, kterého lze bez problémů chovat i v malém bytě.

Hlava

Mozkovna

Lebka: silná a protažená, bez silně vystupujícího týlního hrbolu. Hlava by měla odpovídat celkové mohutnosti psa. Čelo je ploché a probíhá bez vrásek a rovnoběžně se hřbetem nosu.

Stop: vzhledem k obočí se zdá být výrazně vyjádřen.

Lebka obličejové  části

Nosní houba: Nosní houba je dobře vyvinutá a vždy černá.

Tlama: končí tupým klínem. Hřbet nosu je rovný.

Pysky: černé, pevně a hladce přiléhající k čelistem, uzavřený koutek tlamy.

Čelisti / zuby: silná horní i dolní čelist. Úplný chrup (42 zubů podle zubního vzorce) s nůžkovým skusem je silně vyvinutý, s dobrým zámkem, čistě bílý. Žvýkací svaly jsou silně vyvinuté, ale pravoúhlý tvar hlavy (s vousem) nesmí narušovat příliš silně vyvinuté líce.

Oči: středně velké, oválné, směřující dopředu, tmavé, s živým výrazem; oční víčka dobře přiléhající.

Uši: překlopené uši, ve tvaru V, vysoko nasazené, stejnoměrně nesené, vnitřní okraje uší přiléhají k lícím, jsou otočeny směrem dopředu ke spánkům, přičemž rovnoběžný ohyb nesmí přesahovat přes temeno hlavy.

Krk

Svalnatá šíje je ušlechtile klenutá. Krk harmonicky přechází v kohoutek. V nasazení silný, jinak štíhlý, ušlechtile klenutý a odpovídající celkové mohutnosti psa. Kůže na hrdle těsně a bez záhybů přiléhá.

Trup

Horní linie z profilu: vychází z kohoutku, směrem dozadu lehce klesá.

Kohoutek: tvoří nejvyšší bod horní linie.

Hřbet: silný, krátký a pevný.

Bedra: krátká, silná a hluboká. Vzdálenost od posledního žeberního oblouku ke kyčli je krátká, aby pes byl kompaktní.

Záď: probíhá s lehkým zaoblením, nepozorovaně přechází v nasazení ocasu.

Hruď: středně široká, oválného průřezu, dosahující až k loktům. Předhrudí je výrazně vyvinuté díky špičce hrudní kosti.

Dolní linie z profilu a břicho: slabiny nejsou nadměrně vtažené, s dolní stranou hrudního koše tvoří elegantně prohnutou linii.

Ocas

ponechán v přírodním stavu.

Končetiny

Hrudní končetiny

Všeobecně: při pohledu zepředu jsou hrudní končetiny robustní, rovné a nejsou postaveny příliš úzce. Předloktí jsou při pohledu ze strany postavena rovně.

Plece: lopatka pevně přiléhá ke hrudníku, po obou stranách hřebene lopatky dobře osvalená a nahoře přesahuje trnové výběžky hrudní páteře. Uložené pokud možno šikmo a dobře dozadu skloněné, úhel k vodorovné linii tvoří zhruba 50°.

Nadloktí: dobře přiléhá k trupu, je silní a svalnaté, svírá úhel s lopatkou zhruba 95° až 105°.

Loket: dobře přiléhající, není vytočen ven, ani vtočen dovnitř.

Předloktí: při pohledu ze všech stran dokonale rovné, silně vyvinuté a dobře osvalené.

Zápěstí: silné, stabilní, jen nepodstatně se odklánějící od struktury předloktí.

Přední nadprstí: při pohledu zepředu svislé, při pohledu ze strany lehce šikmo postavené, silné a lehce pružící.

Tlapy hrudních končetin: krátké a kulaté, prsty těsně sevřené a dobře klenuté (kočičí tlapky), s tmavými, krátkými drápy a hrubými polštářky tlap.

Pánevní končetiny

Všeobecně: při pohledu ze strany jsou šikmo postavené, při pohledu zezadu jsou rovnoběžné, nejsou postaveny příliš úzce.

Stehna: středně dlouhá, široká a silně osvalená.

Kolena: nejsou vtočená dovnitř ani vytočená ven.

Lýtka: dlouhá a silná, šlachovitá, přecházející v silné hlezno.

Hlezno: výrazné zaúhlení, silné, stabilní, není vtočeno dovnitř ani vytočeno ven.

Zadní nadprstí (nárt): krátké a kolmo k zemi postavené.

Tlapy pánevních končetin: Prsty krátké, klenuté a těsně sevřené; drápy krátké a černé.

Chody

pružné, elegantní, obratné, volné a prostorné. Hrudní končetiny kmitají co nejdále dopředu, pánevní končetina dosahuje daleko a pruží a poskytuje potřebnou sílu impulzu (posun). Hrudní končetina na jedné straně a pánevní končetina na druhé straně se pohybují dopředu současně. Hřbet, vazy a klouby jsou pevné.

Kůže

na celém těle těsně přiléhá.

Osrstění

Srst

by měla být drátovitá, tvrdá a hustá. Skládá se z husté podsady a krycí srsti, která nesmí být nikdy příliš krátká, je tvrdá a dobře přiléhá k tělu. Krycí srst je drsná, dostatečně dlouhá, aby bylo možné zkontrolovat její texturu, není rozježená ani zvlněná. Srst na končetinách má sklony být poněkud měkčí. Na čele a na uších je srst krátká. Typickým znakem plemene je vous, který se tvoří na tlamě a není příliš jemný, a dále huňaté obočí, které lehce zastírá oči.

Barva

čistě černá s černou podsadou;

pepř a sůl;

černo-stříbrná;

čistě bílá s bílou podsadou.

U psů se zbarvením pepř a sůl je chovatelským cílem střední odstín se stejnoměrně rozloženým, dobře pigmentovaným pepřením a šedou podsadou. Přípustné jsou barevné odstíny od tmavě ocelově šedé až po stříbřitě šedou. Všechny barevné odstíny musí vykazovat tmavou masku, která podtrhuje výraz a musí harmonicky ladit s příslušným barevným rázem. Výrazné bílé znaky na hlavě, na hrudi a na končetinách jsou nežádoucí.

U černo-stříbrné barvy je chovatelským cílem černá krycí srst s černou podsadou; bílé odznaky nad očima, na lících, na vousech, na hrdle, na přední straně hrudi dva dělené trojúhelníky, na nadprstí hrudních končetin, na tlapách, na vnitřní straně pánevních končetin a kolem řitního otvoru. Čelo, šíje a vnější strana uší by měly být - stejně jako krycí srst - černé.

Velikost a hmotnost

Kohoutková výška

Psi a feny mezi 30 a 35 cm.

Hmotnost

Psi a feny zhruba 4,5 až 7 kg.

Vady

Jakákoliv odchylka od výše uvedených bodů se musí považovat za vadu, jejíž hodnocení musí být v přesném poměru s odchylkou.

Těžká nebo kulatá mozkovna.

Vrásky na čele.

Krátká, špičatá nebo úzká tlama.

Klešťový skus.

Silně vystupující líce nebo lícní kosti.

Světlé, příliš velké nebo kulaté oči.

Nízko nasazený nebo příliš dlouhý ocas, rozdílně nesené uši.

Volná kůže na hrdle.

Lalok, štíhlá šíje.

Příliš dlouhý, klenutý nebo měkký hřbet.

Kapří hřbet.

Spadající záď.

Nasazení ocasu skloněné k hlavě.

Dlouhé tlapy.

Mimochod.

Příliš krátká, dlouhá, měkká, zvlněná, střapatá nebo hedvábná srst.

Hnědá podsada.

U psů se zbarvením pepř a sůl: úhoří pruh nebo černé sedlo.

U černo-stříbrných psů nedostatečně čistě od sebe oddělené trojúhelníky na hrudi.

Nadměrná nebo nedostatečná výška až o 1 cm.

Těžké vady

Těžkopádná nebo příliš lehká, nízká nebo vysokonohá stavba těla.

Pohlavní výraz druhého pohlaví (například fena se samčím výrazem).

Ven vytočené lokty.

Strmé zaúhlení nebo sudovitý postoj pánevních končetin.

Příliš dlouhé lýtko.

Dovnitř vtočená hlezna.

Příliš krátké zadní nadprstí.

Bílá nebo skvrnitá srst u barevných rázů černá a pepř a sůl.

Skvrnitá srst u barevných rázů černo-stříbrná a bílá.

Nadměrná nebo nedostatečná velikost o více než 1 cm a méně než 2 cm.

Vylučující vady

Plaché, agresivní, zlomyslné, přehnaně nedůvěřivé, nervózní chování.

Malformace libovolného druhu.

Nedostatečný typ.

Vady chrupu jako předkus, podkus, zkřížený skus.

Hrubé vady v jednotlivých oblastech ? například vady stavby těla, vady osrstění a vady barev.

Nadměrná nebo nedostatečná výška o více než 2 cm.

Pozn.: Psi musí vykazovat dvě očividně normálně vyvinutá varlata, nacházející se zcela v šourku

 

Inzeráty plemene: Knírač malý