Inzeráty plemene: Kanárský podenco
Kanárský chrt - podenco (Kanárský podenco, Podenco canario)
Kanárský chrt je aktivní, odvážný a učenlivý pes. Není agresivní. Svému pánovi je oddaným společníkem. Venku to je pes energický, hravý a při lovu neúnavný. Doma je klidný a přítulný. Je zároveň dosti nezávislý. Má silně vyvinutý lovecký instinkt. Kočky v domácnosti nechává bez povšimnutí, ale kočky ze sousedství prohání, jelikož v nich vidí svou kořist. K jiným psům se může chovat dominantně. Má sklony se vydávat na samostatné výlety a i vysoký plot mu není překážkou.
Kanárský chrt měří 53 - 64 cm v kohoutku a dosahuje váhy okolo 20 kg. Průměrná délka života je 12 - 13 let. Kuželovitá hlava je zakončena velkým růžovým nosem s dobře otevřenými nozdrami. Pevné uši jsou špičaté a nasměrované dopředu. Čelisti jsou štíhlé, kuželovité, skus nůžkový. Kanárský chrt má malé, šikmé oči mandlového tvaru. Mají pozorný výraz a světle hnědou (jantarovou) barvu. Lehce prohnutý, svalnatý krk přechází v silný, dobře osvalený hřbet. Délka těla je větší než kohoutková výška. Ocas je poměrně nízko nasazený, svěšený, většinou bílá špička směřuje vzhůru. Končetiny má Kanárský chrt dlouhé a dobře osvalené. Srst je hladká, krátká a hustá. Zbarvení je červené a bílé, přičemž červená může být od velmi světlých odstínů až po mahagonovou.
Toto plemeno není náročné na údržbu srsti. V době línaní odstraňujte odumřelé chlupy gumovou masážní rukavicí. Kanárský chrt se rychle učí a reaguje na intonaci hlasu, proto není zapotřebí tvrdý přístup. Je dobré zvládnout povel „ke mně!" , protože jakmile spatří králíka nebo jinou vhodnou kořist, je obtížné jej přivolat zpátky. Je velmi přizpůsobivý a má-li dostatek pohybu, je možné jej chovat i v bytě. Rád běhá vedle kola nebo aportuje. Je mimořádně vhodným plemenem pro coursing. Pod správným vedením zvládne kanárský chrt i jiné druhy psích sportů, jako jsou obratnost a poslušnost.
Podenca přivezli asi před 400 lety féničtí, řečtí a egyptští obchodníci na Kanárské ostrovy. Kanárský chrt je pravděpodobně přímým potomkem starověkých psů žijících například v Egyptě. Mezi jeho příbuzné řadíme ibizského chrta a největšího portugalského podenca. Kanárský chrt je zřejmě sedm tisíc let staré plemeno, což dokazují mnohé nálezy a rytiny v hrobkách faraonů. Je používán především k lovu králíků. Zvláštností je, že byť je nazýván chrtem, neloví pouze zrakem, ale i čichem a sluchem. Standard tohoto plemene vznikl roku 1987. U nás se kanárský podenco téměř nevyskytuje.
F.C.I.-Standard č.: 329 / 03.11.1999 / GB Kanárský Podenco (Podenco Canario)
Země původu: Španělsko
Datum publikace originálního platného standardu: 24.06.1987
Použití: Je užíván pro lov králíků, a k tomuto účelu je výborně přizpůsoben lovu v členitém terénu za použití svého obdivuhodného čichu, zraku a sluchu. Snadno snáší vysoké teploty a je schopen lovit od rozbřesku do soumraku. Díky svému čichu a sluchu může nalézt králíky i na dně úzkých strží, v puklinách ve zdech, v kamenných snosech na okraji obdělávaných polí, ve škvírách mezi lávovými proudy a v trnitých keřích. Obdivuhodná doba existence plemene je bezpochyby důsledkem jeho loveckých schopností, které jej činily nenahraditelným po celá staletí. Je to především stopař, který nesmí štěkat a ani v průběhu stopování chytat kořist. Je také užíván při lovu s fretkou, což je způsob lovu povolený na Kanárských ostrovech. Obvykle chytá králíky do tlamy.
Zařazení podle F.C.I.: Skupina 5 špicové a primitivní plemena. Sekce 7 lovečtí psi primitivního typu. Bez zkoušky z výkonu.
na Kanárských ostrovech, odkud plemeno pochází, je známo pod názvem Podenco Canario. Často se s ním setkáváme na všech ostrovech, především na největších, Gran Canarii a Tenerife. Kanárský podengo je plemeno egyptského původu, které bylo na Kanárské ostrovy pravděpodobně dováženo Féničany, Řeky, Kartaginci i samotnými Egypťany. Je to jedno z nejstarších existujících plemen, což dokazují nálezy mnoha vyobrazení (rytin, soch, basreliéfů) v hrobkách faraonů a nálezy vystavené v Louvru či Britském muzeu. Toto plemeno je zřejmě staré asi sedm tisíc let.
pes střední velikosti, s tělesnou stavbou delších linií, štíhlý, lehký a velmi odolný. Kostra je dobře vyvinutá. Kvůli absenci tukové vrstvy je viditelný hrudní koš, páteř a kyčelní kosti. Osvalení je velice vyvinuté, suché, svalové stahy jsou pod kůží viditelné.
délka těla je mírně větší než výška. Hrudník je dobře vyvinutý, ale nedosahuje až k loktům. Tlama je delší než mozkovna.
odvážný, chladnokrevný, aktivní, s enthusiastickou dynamičností. Impozantní, ale nikoliv agresivní. Oddán svému pánovi, se stoickým klidem zvládá i nejnáročnější dny bez známky únavy.
má tvar protaženého komolého kužele, je v dobrém poměru k trupu, střední délky 21 až 22 cm. Osy lebky a obličejové části (kraniální-faciální) jsou rovnoběžné.
Lebka: její délka je větší než šířka. Je plochá, s výrazným týlním hrbolkem.
Stop: sotva patrný.
Nosní houba: velká, masové barvy v souladu s barvou srsti. Nozdry jsou středně otevřené.
Tlama: dlouhá a výrazná, tvaru komolého kužele, více či méně tmavě masové barvy v souladu s barvou srsti.
Pysky: jemné, dobře přiléhající, jejich barva je v souladu s barvou nosní houby.
Čelisti/Zuby: nůžkový pravidelný skus, dobře vyvinutý chrup.
Oči: šikmo posazené, malé, mandlového tvaru. Více či méně tmavě jantarové barvy, intenzita barvy záleží na barvě srsti. Výraz je inteligentní a ušlechtilý.
Uši: poměrně velké, v afektu vztyčené a mírně divergující. V klidu směřují dozadu. V bázi jsou široké, na konci špičaté.
dobře osvalený, rovný, s hladkou kůží, bez laloku, ohebný a zaoblený.
Hřbet: silný, osvalení dobře vyvinuté, přizpůsoben pro běh a nároky lovu.
Bedra: maličko protažená.
Záď: kostra zádi je poměrně silná, lépe viditelná u velmi štíhlých jedinců nebo v plné lovecké sezóně.
Hrudník: hrudní kost nevystupuje. Hrudník je dobře vyvinutý, ale nespadá až do úrovně loktů. Hrudní koš je oválný. Obvod hrudního koše přesahuje kohoutkovou výšku o 5 až 8 cm.
Spodní linie: břicho je vtažené, ale nikoliv jako u chrta nebo u galga. Slabiny dobře vyznačené.
poměrně nízko nasazený, v prodloužení zádě. Kulatý. Dosahuje jen maličko pod hlezno. Svěšený nebo zvednutý, srpovitého tvaru. Na špičce, která je obvykle bílá, maličko zúžený. Nikdy není zatočený. V pohybu je nežádoucí, když je ocas nesen příliš vysoko.
zcela vertikální, rovné a paralelní. Jemná, ale pevná struktura kostry. Kočičí tlapky, obvykle lehce vytočené do stran. Polštářky pevné, mírně oválné.
Zaúhlení: skapulo-humerální úhel (úhel mezi lopatkou a kostí nadloktí): zhruba 110°.
Humerálně-radiální úhel (úhel v lokti): zhruba 140°.
dobře vertikální, rovné, robustní. Osvalení dobře vyvinuté, hlezno poměrně vysoko (asi 18 cm nad zemí), kočičí tlapky zcela rovně postavené, polštářky pevné a oválné. Bez paspárků.
Zaúhlení: koxálně-femorální úhel: zhruba 110°.
Femorálně-tibiální úhel (v koleni): zhruba 120°.
Úhel v hleznu: zhruba 130°.
klus musí být svižný, prostorný a velmi lehký.
pevná, dobře přiléhající k tělu, bez záhybů.
hladká, krátká a hustá.
nejlépe červená a bílá, červená může být více či méně intenzivní, od oranžové k tmavě červené (mahagonové). Všechny kombinace těchto barev.
Psi: od 55 do 64 cm.
Feny: od 53 do 60 cm.
Vzhledem k přizpůsobení rozdílným typům terénů, kde psi žijí a loví, se mohou tyto průměrné výšky lišit. Je tedy možno akceptovat odchylky 2 cm nad maximální uvedenou výšku a 2 cm pod minimální uvedenou výšku, pokud jedinec odpovídá archetypu plemene.
akákoliv odchylka od výše uvedených znaků má být považována za vadu a vážnost, s níž je vada posuzována, má být v přímém poměru k jejímu stupni.
příliš široká hlava.
příliš vyznačený stop.
visící pysky.
absence premolárů (třenových zubů).
prognathismus.
příliš divergující uši.
plochý hrudník.
vystupující hrudní kost.
zatočený ocas.
příliš nízko položená hlezna; kravský postoj.
křížení hrudních a pánevních končetin v chodu.
agresivní chování.
Pozn.: Psi (samci) musí mít dvě zjevně normálně vyvinutá varlata, plně sestouplá v šourku.
Nejoblíbenější psí plemena