Inzerce psů, psí inzerce
Přihlášení / Registrace

Jihoruský ovčák

Inzeráty plemene: Jihoruský ovčák

Popis plemene: Jihoruský ovčák

Jihoruský ovčák (Južnoruskaja ovčarka)

Povaha plemene

Jihoruský ovčák je velmi inteligentní, ale tvrdohlavý, proto se hodí výhradně pro zkušené chovatele, je ostrý a pokud nemá dostatek místa a příležitostí k vybití energie může mít sklony k agresivitě, k cizím lidem je velmi obezřetný a nedůvěřivý, svého pána však bezmezně miluje. Díky své povaze je jihoruský ovčák velmi dobrým hlídačem, chrání dům, zahradu i jiné území, které považuje za své. Tělesně je vyvinut pro celoroční život v přírodě, je mimořádně otužilý a odolný. Dobře stopuje, zvládá základní výcvik i agility. Používá se jako záchranářský a lavinový pes.

Popis jihoruského ovčáka

Psi měří v kohoutku nejméně 65 cm, feny 62 cm. Hlava je podlouhlá se širokým čelem a vyvinutým týlním hrbolem a lícemi. Stop je plynulý a výrazný. Čenich má jihoruský ovčák výrazně velký a tmavě černý. Uši jsou malé, ve tvaru trojúhelníku, splývají podél hlavy. Nesmí být stočené ani postavené. Oválné oči musí být tmavé a pevně uzavřené. Čelist s bílými silnými hustě posazenými zuby s řezáky v řadě, skus je nůžkovitý. Zuby musí být zdravé a pravidelné. Krk jihoruského ovčáka je svalnatý, vysoko nesený, středně dlouhý bez přebytečné a převislé kůže. Hrudník je středně široký, dostatečně hluboký a mírně zploštělý. Linie břicha je mírně vtažená. Naznačený kohoutek nesmí být příliš vysoký. Pánevní končetiny musí být široko postavené, pevné a zcela rovné, stehna svalnatá, hlezna silná. Tlapy jsou oválné, pevné, velké a široké. Pohlavní výraz u psů i fen musí být velmi dobře vyjádřen. Srst je 10 - 15 cm dlouhá, hrubá, hustá a lehce zvlněná. Zbarvení jihoruského ovčáka je většinou bílé s nažloutlým odstínem, plavé, či šedé s lehkými skvrnami. Za chybnou se považuje barva černá, červená a silně skvrnitá.

Základní péče o psa

Jihoruského ovčáka je třeba často trimovat, čistit uši a oči a zastřihávat konečky chlupů. Na jaře a na podzim se musí vyčesávat podsada, jinak srst zplstnatí. Nevýstavního psa není třeba koupat, ve velkých teplech je ale potřeba psa ochlazovat např. koupáním v řece.

Historie plemene jihoruský ovčák

Jihoruský ovčák pochází z Krymu, kde byly odedávna chovány ovce a psi, kteří zajišťovali podmínky, na které byla stáda zvyklá. Tito psi byli pravděpodobně příbuzní s katalánským ovčákem Gos d´Atuda Catala a s Cao da Serra de Aires. Dále byli psi kříženi s ovčáky asijského původu a s chrty. Pes velmi podobný nám známému jihoruskému ovčáku vznikl až v 19. století, po 2. světové válce zůstalo jen několik ojedinělých exemplářů, proto se psi začali křížit i s jinými plemeny, např. s kavkazským ovčákem, komodorem, německým ovčákem a s velkými pudly. Pro svůj velmi dlouhý vývoj bylo plemeno uznáno teprve nedávno.

 

Charakteristika plemene: Jihoruský ovčák

Féderation Cynologique Internationale (F.C.I.)

FCI standard č.: 326 ,30. září 1983 , Jihoruský ovčák

Země původu: Ruské plemeno

Popis plemene

Větší než střední velikost, silný, přirozeně ostrý hlídací pes, nedůvěřivý k cizím, skromný, přizpůsobivý ve vztahu k horku nebo chladu.

Tělesná stavba

Tvrdá, suchá, kostnatá, velmi svalnatá.

Nedostatky: Hrubost ve stavbě těla

Vady: Lehká stavba kostí, slabé osvalení, přílišná hrubost

Kohoutková výška

Psi: více než 65 cm          

feny: více než 62 cm

Nedostatky:  Psi:méně než 65 cm, feny:méně než 62 cm

Vady: Psi: méně než 60 cm,   feny: méně než 58 cm

Povahové vlastnosti

velmi činorodý, pohyblivý, s rychlými reakcemi

Nedostatky: Přílišná nervóznost, plachost, lhostejnost

Vady: Hravé reakce, plachost, bojácnost

Pohlavní výraz

Psi a feny s výrazně vyjádřeným pohlavním výrazem

Osrstění

10-15 cm dlouhé, hrubé, husté, lehce zvlněné, na hlavě stejně dlouhé jako na těle, bězích a ocasu, s dobrou podsadou

Nedostatky: Rovná srst

Vady: Jemná, krátká srst

Barva

Většinou bílá, rovněž bílá s nažloutlou, slámově žlutou, také ve všech odstínech bílé a šedé, s lehkými skvrnami

Vady: Černá, červená, hnědá, skvrnitá

Hlava

Podlouhlá, přiměřeně široké kosti čela, dobře vyvinutý týlní hrbol, totéž platí o lícních kostech. Přechod čela k tlamě s pozvolným průběhem. Nosní houba velká, černá.

Nedostatky: Hrubá hlava, hrubý přechod čela k tlamě, příliš krátká nebo příliš dlouhá hlava, nosní houba šedá nebo hnědá

Vady: Štíhlá, lehká hlava, stoupající tlama, masově zbarvený čenich

Uši

Malé, trojúhelníkové, visící

Nedostatky: Růžovité ucho, postavené ucho

Oči

Oválné, tmavé, uzavřené

Nedostatky: Světlé oči

Vady: Oči různých barev, nevybarvená spojivka

Chrup

Zuby bílé a silné, těsně řazené, řezáky řazeny v řadě, nůžkový skus

Nedostatky: Malé, široko od sebe posazené, opotřebované, žluté zuby, chybějící zuby (premoláry)

Vady: Chybění jednotlivých zubů (pokud to brání zjištění typu skusu); nepravidelné slabé zuby, zubní kámen

Krk

Suchý, svalnatý, středně dlouhý, vysoko nesený

Nedostatky: Krátký krk

Hrudník

Středně široký, lehce zploštělý, hluboký

Nedostatky: Málo hloubky

Vady: Příliš plochý, nedostatečně hluboký hrudník, sudovitý

Linie břicha

Přiměřeně vtažená

Nedostatky: Příliš vtažená, příliš dlouhá, povolené břicho

Kohoutek

Dobře vyznačen, ale ne příliš vysoký

Hřbet

Pevný, rovný

Nedostatky: Měkký a klenutý hřbet

Vady: Prověšený hřbet, kapří hřbet

Bedra

Krátká, široká, klenutá

Nedostatky: Příliš dlouhá, rovně probíhající nebo příliš silně klenutá

Vady: Dlouhá, štíhlá, prověšená bedra

Záď

Široká, probíhající téměř vodorovně

Nedostatky: Lehce sražená

Vady: Štíhlá, krátká, příliš strmá, příliš sražená

Ocas

Visící, dosahuje až k hleznům, konec se zvedá v půlkruhu; někdy jsou 2-3 obratle srostlé

Vady: Zatočený ocas

Hrudní končetiny

Nadloktí

rovné, poněkud delší než polovina celkové výšky. Úhel mezi lopatkou a nadloktím činí zhruba 100°. Rovné předloktí, široké a pevné tlapy.

Nedostatky: Příliš málo úhlení, příliš krátké nebo příliš dlouhé nadloktí, lehce vytočené lokty, měkké tlapy

Vady: Příliš rovná nebo špičatá ramena, zahnuté nadloktí, příliš tenké nebo příliš dlouhé nadloktí nebo předloktí, měkké tlapy, vytočené lokty

Pánevní končetina

Široce a rovně postavená, dlouhé svalnaté stehno, suché lýtko, silná hlezna

Nedostatky: Malé odchylky

Vady: Příliš velké odchylky, příliš krátké stehno

Tlapy

Oválné, velké, s dlouhou srstí

Vady: Plochá tlapa, natažená tlapa

Průběh pohybu

Volný, daleko dosahující, většinou klus nebo cval. Klouby hrudních i pánevních končetin se pohybují volně.

Nedostatky: Málo volnosti v kloubech

Vady: Vázané chody

Diskvalifikující vady

Šikmý skus.

Krátká a rovná srst.

Všechny barvy nejmenované v tomto standardu

Pozn.: Všichni psi musí vykazovat dvě viditelně normální varlata dobře uložená v šourku.

Inzeráty plemene: Jihoruský ovčák