Irský setr

Irský setr

(Irský červený setr, Irish Red Setter)

Povaha plemene

Irský setr je inteligentní, trochu svéhlavý, ale přesto dobře cvičitelný pes. Z hlediska myslivosti je ovšem výcvik trochu náročnější než u ostatních loveckých psů, proto není mezi myslivci tak rozšířen. Přesto je to vynikající lovecký pes s dobrým nosem, výbornou pracovní způsobilostí, vytrvalostí, temperamentem a neutuchající ochotou k práci. Mezi majiteli je oblíbený také pro svoji hravost, přítulnost, laskavost a oddanost. Není agresivní, naopak je mírný, kamarádský a spolehlivý.

Popis irského setra

Tohoto loveckého krasavce by mohlo charakterizovat jediné slovo: elegance. Je to středně velký pes s váhou 20 až 25 kg a výškou asi 60 cm v kohoutku. Má dlouhou hladkou srst bez kadeří, vyvážené tělo s úzkou lebkou, dlouhým krkem, hlubokou hrudí a svalnatými bedry. Středně dlouhý ocas nosí v úrovni hřbetu nebo níže. Irský setr se pohybuje volně s majestátně vzpřímenou hlavou a v porovnání s ostatními setry působí štíhlejším a ladnějším dojmem. V průměru se dožívá asi 13 let.

Základní péče o psa

Přestože jde o původně loveckého psa, dá se dobře chovat i v bytě. Názor, že irský setr potřebuje extrémně mnoho pohybu je diskutabilní. Je však nutné pravidelné venčení, alespoň 30 minut ráno a odpoledne, večer pak procházku prodloužíme. Nedoporučuje se mít psa střídavě ve venkovním kotci a doma, protože pobyt venku by pak mohl považovat za trest. Pokud je chován doma, vytvořte mu tichý koutek stranou rodinného ruchu. Jeho srst potřebuje pravidelně pročesávat a alespoň třikrát do roka trimovat. Jelikož má podobně jako kokršpaněl velké, těsně ke hlavě přiléhající uši, je nutné chlupy kolem vnějšího zvukovodu odstřihávat, aby nedocházelo k zánětům.

Historie plemene irský setr

Irský setr vznikl v Irsku pravděpodobně systematickým křížením Irského červenobílého setra s neznámým červeným psem. Původně se vedle sebe choval jak irský červený setr, tak červenobílý setr a jejich majitelé je běžně křížili ve snaze získat co nejlepší jedince pro práci. Červených setrů však bylo zpočátku méně. Teprve postupně začala jejich obliba stoupat, protože byli považováni za elegantnější . Největší rozmach v chovu irských červených setrů nastal ve druhé polovině 19. století. V Čechách se začal irský setr objevovat nejdříve především na šlechtických honitbách, ale koncem 19. století, kdy nastal rozvoj myslivosti a chovu zvěře, vzrůstal i počet chovných stanic a za první republiky jich bylo již nepočítaně. Dnes je u nás registrováno několik desítek chovných psů a fen v reproduktivním věku.