Inzeráty plemene: Irish Glen of Imaal terier
Glen of Imaal Teriér (Irish Glen of Imaal Terrier)
V mládí je Glen of Imaal teriér neúnavný, svéhlavý, odvážný, veselý a neustále dobře naladěný. V dospělosti je vážnější, důstojný, velmi společenský, nekomplikovaný, klidný, přizpůsobivý, nebojácný, oddaný a věrný svému pánovi. Je velmi inteligentní a rád a rychle se učí novým věcem, rychle chápe, co se po něm chce, je tolerantní a celý život tvrdý sám k sobě. Tento teriér je vděčný za každou pozornost, věrně následuje svého pána a je ochotný udělat pro něj cokoli, touží po fyzickém kontaktu a zbožňuje mazlení. Přesto, že je silný a dobrý bojovník, rvačky nezačíná. Glen of Imaal teriéra lze bez sebemenších problémů držet ve společnosti jiných psů, protože nevyhledává spory. Je trpělivý a jen tak se nerozčílí, je-li ale neustále obtěžován a provokován, zasáhne rychle a účinně. Pro jeho lovecké pudy však není vhodné ho seznamovat s jinými domácími zvířaty. Doma je klidný a bezproblémový, potřebuje ale pohyb, nevadí mu dlouhé procházky a hry v přírodě, miluje vodu, déšť a vlhké počasí.
Kohoutková výška může být maximálně 35,5 cm. Váha se pohybuje okolo 16 kg. Čenich je vždy černý. Zuby má Glen of Imaal teriér překvapivě velké, silné, řazeny pravidelně a až na řezáky v rovnoběžné linii. Řezáky bývají velmi často rozházené, nebývá to však považováno za vadu. Je předepsán nůžkový skus, toleruje se však i skus klešťový. Oči Glena jsou kulaté, zlato-hnědé či hnědé barvy, nesmí být příliš světlé, nebo jantarové. Výraz očí je vždy rošťácký a optimistický. Uši jsou poměrně malé, jemné. Zcela vztyčené nebo úplně svislé uši jsou těžká vada. Ocas Glena se dříve kupíroval, dnes už se kupírovat nesmí. Pánevní končetiny nesmí být ani v jednom kloubu vbočené či vybočené. Musí být velmi silné, aby zvládly posun silného a těžkého těla. Glen se umí velmi rychle pohybovat a výborně skáče právě díky obrovské síle svých pánevních končetin. Barva se upřednostňuje modrá žíhaná (tmavě šedá), nesmí však přecházet do černé, dále pak pšeničná od světlé až po zlatorudou. Štěňata se rodí obvykle v barvě modré, pšeničné a rudé. Maska bývá inkoustově modrá, mohou být i modré pruhy na hřbetě, na ocase a uších. Tyto tmavší stíny v srsti během dospívání zmizí. Standard je velmi volný, to z toho důvodu, že v počátcích chovu nebylo příliš z čeho vybírat a pevně stanovený standard by chov potlačil hned v zárodku. Teprve po rozšíření plemene si chovatelé stanovili určitá pravidla, kterých se drží, i když je standard přímo nevyžaduje.
Pro domácí chov postačí přibližně dvakrát ročně vyškubat srst, pravidelně vystříhávat přebytečnou srst mezi polštářky na tlapkách a prostříhávat srst v okolí zvukovodu. Výstavní pes ovšem potřebuje mnohem více péče, například trimování musí probíhat alespoň třikrát do měsíce, stará srst se vyškubává každý měsíc a jednou týdně je třeba psa vyčesat do hladka. V obou případech je potřeba udržovat drápky Glen of Imaal teriéra krátké.
FCI-Standard č. 302 / 25. 04. 2001 / GB
Irský glen of imaal terier (Irish glen of imaal terrier)
Země původu: Irsko
Datum publikace původního platného standardu: 27.01.2001.
Využití: Stejně jako všichni ostatní teriéři muselo i toto malé houževnaté plemeno lovit jezevce a lišky a udržovat výskyt krys na minimu. Nyní je z něho laskavý a učenlivý rodinný pes.
Klasifikace dle FCI: Skupina 3 teriéři. Sekce 1 vysokonozí a středně velcí teriéři. Bez pracovních zkoušek.
Glen of Imaal teriér nebyl stejně jako mnozí ostatní psi ze skupiny teriérů až do poloviny 19. století lovci příliš uznáván. Jedná se však spíše o staré plemeno, které bylo dlouhou dobu značně ignorováno, než o výsledek chovatelských pokusů pozdější doby. Pokud se místa výskytu týče, je do značné míry omezeno na ponurou oblast Glen of Imaal. Rolníci této oblasti, kteří pocházeli z vojáků a v 16. a 17. století získali jako odměnu za služby poskytované Britské koruně půdu, museli uplatnit veškerou svou přirozenou chytrost a dovednost, aby v této drsné krajině přežili. Pes, který nebyl schopen se v každodenním boji o existenci prosadit při práci, nemohl být tolerován. Dlouhé hodiny musel pohánět kola a často byl nasazován proti ostatním psům v rámci pochybného sportu psích zápasů; tento obyčej však již nyní patří minulosti. Dříve než se Glen of Imaal teriér objevil na výstavách psů, vyvíjel se po generace tvrdé práce v silného statného psa, jakého známe dnes. Irský Kennel klub toto plemeno oficiálně uznal v roce 1933 a brzy poté byl založen klub, který je propagoval.
Středně velký pes se středně dlouhou srstí, velmi silný, na svou velikost působí velmi hmotným dojmem.
Trup je delší, než činí výška psa, a je nízko při zemi.
Aktivní, živý pes, při práci tichý. Hravý a čilý, na výzvu velmi odvážný, jinak mírný a učenlivý. Vyzařuje velkou osobnost; díky věrné a laskavé povaze je velmi příjemným domácím psem a společníkem. Glen of Imaal se prý méně snadno vzruší než ostatní teriéři, přesto je vždy připraven k pronásledování, je-li k tomu vyzván.
Mozkovna: Dobré šířky a přiměřené délky.
Stop: Výrazný.
Nosní houba: Černá.
Tlama: Silná, směrem k nosu se zužuje.
Čelisti: Silné.
Zuby: Zuby zdravé, pravidelné, silné a dobré velikosti. Nůžkový skus.
Oči: Hnědé, středně velké, kulaté a posazené daleko od sebe. Světlé oči by měly být penalizovány.
Uši: Malé, růžovité nebo polovztyčené při vzrušení; v klidu položené vzad. Plně svěšené nebo vztyčené ucho je nežádoucí.
Velmi svalnatý, přiměřeně dlouhý.
Hluboký a dlouhý, delší než činí výška psa.
Horní linie: Rovná.
Bedra: Silná.
Hrudník: Široký a silný, žebra dobře klenutá.
Kupírovaný. Silný u kořene, správně nasazený a vesele nesený. Štěňatům se ocasy kupírují na polovinu délky. V zemích, kde je kupírování zakázáno zákonem, je povolen přirozený (nekupírovaný) ocas.
Plece: Široké, svalnaté, dobře dozadu uložené.
Přední běhy: Krátké, sudovité a silných kostí.
Tlapy: Kompaktní a silné, s okrouhlými polštářky. Tlapky hrudních končetin se v nadprstí lehce vytáčejí.
Silné a dobře osvalené.
Stehna: Dobře osvalená.
Kolena: dobře zaúhlená.
Hlezna: Nejsou vtočená dovnitř ani vybočená ven.
Tlapy: Kompaktní a silné, s okrouhlými polštářky.
Pohyb volný, krok není vysoký. Prostorný pohyb bez námahy a s dobrým posunem zezadu.
Středně dlouhá, hrubá srst s měkkou podsadou. Může být upravována, aby dodávala tělu úhledné linie.
Modrá žíhaná, avšak ne přecházející do černé. Pšeničná od světle pšeničné barvy po zlatočervený odstín. Štěňata po porodu obvykle odpovídají svému typu – jsou modrá, pšeničná, načervenalá. Světleji zbarvená štěňata obvykle mívají inkoustově zbarvenou modrou masku a modrý pruh může být také na hřbetě, na ocasu a na uších. Tyto tmavé znaky s dospíváním psa světlají.
Psi: Maximálně 35,5 cm (14").
Feny: přiměřeně méně.
Psi: 16 kg (35 lbs).
Feny: přiměřeně méně.
Jakákoliv odchylka od výše jmenovaných bodů se musí posuzovat jako vada, jejíž hodnocení musí být v přesném poměru k jejímu stupni závažnosti.
Svěšené uši.
Předkus, podkus.
Příliš krátký trup.
Rovná fronta.
Barva černí s pálením.
Úzká tlama.
Pozn.: psi musí vykazovat dvě viditelně normálně vyvinutá varlata, nacházející se zcela v šourku.
Nejoblíbenější psí plemena