Inzeráty plemene: Francouzský bílo-oranžový honič
Francouzský bílo-oranžový honič je potomek starých francouzských plemen honičů. Dnes je využíván jako smečkový pes pro hon na lišku, černou zvěř, jeleny a srnce. Francouzský bílo-oranžový honič má silně sociální chování, soustředěné na život ve velké smečce a ke kolektivnímu lovu. Poněvadž při štvaní zvěře nerespektují tito psy hranice revírů, mají geneticky zafixované jen slabé teritoriální chování. Nejsou proto ani vhodnými strážnými a ochrannými psy. Důležitá je jejich schopnost Stínit se vhodně zařadit a podřídit se ve smečce a vhodným způsobem kooperovat s lovcem na dosažení společného loveckého cíle. Jsou to vysloveně statní psi.
Jako honiči nejsou vhodnými doprovodnými psy. Mají silně vyvinutý lovecký pud, vynikající čich a atletickou postavu. Díky těmto přednostem jsou vytrvalí, po celý den dokážou neúnavně běhat a za0 štvanou zvěří dokážou uběhnout mnoho kilometrů. Pokud budeme francouzského bílo-oranžového honiče chovat jednotlivě, můžeme z něj vychovat přátelského rodinného psa, který se ovšem nikdy nevzdá své lovecké vášně. Tu je třeba alespoň částečné ukojit vhodným náhradním zaměstnáním. Krátká a hrubá srst tohoto plemene vyžaduje pouze minimální péči.
Francouzský bílooranžový honič (Francais Blanc et Orange)
Standard F.C.I. č. 316/24.07.1996/F
Datum zveřejnění platného standardu: 21.02.1982
Klasifikace F.C.I.: skupina 6 honiči, barváři a plemen příbuzná, sekce 1.1. velcí honiči s pracovní zkouškou
Původ: Francie
Použití: honič
Je to ušlechtilý francouzský honič, působící dojmem odolnosti.
Mozkovna: lehce klenutá, týlní hrbol je patrný.
Stop: je dobře vyznačen, aniž by nadočnicové oblouky příliš vystupovaly.
Nos: nozdry dobře vyvinuté, černý nebo hnědooranžový.
Pysky: jsou dost hluboko spadající, dodávající čenichu jistou hranatost.
Oči: velké, hnědé a tmavé.
Uši: zavěšené mírně pod linií očí, pružné, poněkud stočené, dosahující na 2 prsty od začátku nosu.
rovný, dost dlouhý, má mírný lalok.
Hřbet: široký a rovný.
Bedra: jsou mírně klenutá.
Záď: je zaoblená, ne však spáditá.
Slabiny: jsou plné.
Hrudník: široký.
Žebra: klenutá.
dlouhý.
silné a mohutné.
Lopatky: šikmo uložené, dobře osvalené.
Tlapky: zaječí.
Stehna: velice svalnatá.
Hlezna: nízko položená, spíše otevřená.
Pohyb: je snadný, cval je lehký a pružný.
bílá pod bílým zbarvením, pod plotnami žlutá nebo oranžová. Patro může být žluté. Šourek bílý nebo žlutý.
krátká a jemná.
bílocitronové nebo bílooranžové, oranžová nesmí bát příliš tmavá s odstínem do červena.
62-70 cm s tolerancí +2 pro maximální výšku.
Všechny odchylky od tohoto standardu musí být považovány za chyby a musí být penalizovány podle stupně jejich závažnosti.
nosní hřbet příliš úzký nebo příliš dlouhý
předkus nebo podkus
světlé oči
ocas zatočený nebo křivý
depigmentace
zbarvení jiní než výše uvedené, srst černá nebo červená
Pozn.: Všichni psi musí mít obě normálně vyvinutá varlata kompletně sestouplá v šourku.
Nejoblíbenější psí plemena