Dobrman
Dobrman je proslulý svou inteligencí a výbornými schopnostmi hlídače. Je silný, bystrý, útočný, vyniká ostražitostí. Velmi důležitá je důsledná výchova dobrmana od ranného dětství. Je skvělý ochranář, ale dokáže být i rodinným psem, protože má přátelskou povahu. Často má problémy snést se s jinými psy.
V kohoutku měří fena dobrmana 63-68 cm, pes 68-72 cm. Jeho hmotnost dosahuje v průměru kolem 40 kg. Má krátkou a hladkou srst. Zbarvení je černé nebo hnědé s rezavými místy pod očima, na nose, na nohou a také pod ocasem. Má mohutnou a svalnatou hruď, elegantní a pružnou postavu. Hrdé držení těla podtrhuje jeho osobnost. Je velice podobný plemenu německý pinč, který je takřka totožný, co se zbarvení a postavy týče. Podstatným rozdílem však je jeho o 20 cm menší výška.
Klasifikace FCI
FCI (Mezinárodní kynologická federace) řadí dobrmana do druhé skupiny (pinčové a knírači, molossoidní), ČSFR ho uznala jako plemeno služební.
Krátká srst dobrmana nevyžaduje žádnou speciální péči. Dobrman je však náchylný na chlad, a proto je důležité držet jej v teple. Není vhodný k celoročnímu pobytu na zahradě. Tento energický pes potřebuje hodně volného pohybu. Dožívá se v průměru 12-ti let, ale i dobrmani s vyšším věkem nejsou výjimkou.
F.C.I.standard č.143,Německo
Původ plemene: Německo
Použití: doprovodný, ochranný a služebně upotřebitelný pes
Klasifikace FCI: skupina 2 - pinčové a knírači, molossoidní psi a švýcarští salašničtí psi, sekce 1 - pinčové a knírači s pracovní zkouškou
Plemeno dobrman je odvozováno jako samostatná rasa tohoto jména od jeho prvního chovatele F.L.Dobermanna (2.1. 1834 - 9.6.1894), který byl výběrčím daní, rasem a městským pohodným, odchytávajícím ze zákona toulavé psy. Z tohoto rezervoáru použil F. L. Dobermann k chovu zvlášť ostré psy. Důležitou roli tedy sehráli tzv. řezničtí psi ( dnešní předci rotweilerů) kteří byli na tehdejší poměry relativně prošlechtěnou rasou, a tyto psy pan Dobermann křížil hlavně s durynskými ovčáckými psy, jejichž základní barvou byla černá s rezavým pálením. Z těchto plemen F. L. Dobermann vyšlechtil v 70. letech minulého století plemeno dobrman. Získal " svou rasu ", služební psy, kteří byli "pánem dvora a domu". Tito psi byli nasazováni i jako záchranní , policejní a četničtí psi. Odtud taky pochází jejich přídomek "četničtí psi". Jejich výrazná bojovnost a dravost je předurčila k policejnímu využití. Chov dobrmanů usiluje o středně velkého, silného a osvaleného psa, který přes mohutnou svalovinu má elegantní a ušlechtilé linie těla. Je vhodný jako doprovodný, ochranný, pracovní, ale i rodinný pes.
Dobrman je středně velký, silný, osvalený. Pro jeho elegantní linie těla, hrdé držení, temperamentní povahu a odhodlanost je ideálem psa.
Tělesná stavba dobrmana je téměř kvadratická, což platí zvláště u psa. Délka těla (hrudní kost - sedací hrbol) nesmí u psů přesahovat víc jak 5 % a u fen víc jak 10 % výšky.
Dobrman je založením pes přátelský a mírný, v rodině velmi přítulný, milující děti. Vyžaduje se střední temperament a střední ostrost. Při dobré ovladatelnosti a chuti k práci je nutné dbát na pracovní použití, odvahu a tvrdost. Zvláštní důraz je kladen na sebejistotu a nebojácnost při současné bdělosti k okolí.
Horní část lebky: silná, odpovídající stavbě. Při pohledu shora odpovídá hlava tupému klínu. Příčná linie temena má být při pohledu zpředu přibližně vodorovná a nesmí se svažovat k uším. Linie temene padá v lehkém zaoblení k téměř rovnému nosnímu hřbetu. Oční koule jsou dobře vyvinuté, nevystupující. Čelní brázda je ještě viditelná. Týlní hrbol nemá být znatelný. Zpředu i zezadu boční strany hlavy (tváře) nesmí působit vycpaným dojmem. Boční lehký oblouk horní čelisti a lícních kostí musí být harmonický k celkové délce hlavy. Svaly hlavy jsou silně vyvinuté. Čelní stop je nepatrný, ale zřetelný.
nos: nosní houba je dobře vyvinutá, spíše širší než okrouhlá, s velkými nevystupujícími nosními dírkami. U černých psů je nos černý, u hnědých světleji tónovaný.
partie od očí k nosu: má být odpovídající horní části hlavy, silně vyvinutá a hluboká. Ústní štěrbina má dosahovat až k molárům. Dobrá šíře musí být i v oblasti horních a dolních řezáků.
ústní koutky: musí být pevně a hladce napnuté a musí zaručit pevné uzavření ústní štěrbiny. Jsou tmavě pigmentované. U hnědých psů je dovoleno světlejší tónování.
čelist: silná a široká dolní i horní čelist. Skus nůžkový, 42 zubů bez odchylek od zubního schématu, normální velikosti.
oči: středně velké, oválné, tmavě zbarvené. U hnědých psů je dovoleno trochu světlejší zabarvení. Oční víčka jsou dobře přilehlá, okraje víček osrstěné.
uši: vysoce nasazené a dobře nesené, okupírované v poměru k hlavě. Je - li v zemi zákaz kupírování, mohou být uznávány i nekupírované uši. Měli by být středně velké s rovným předním okrajem, ležící na lících.
v poměru k tělu a hlavě, dobré délky, suchý a osvalený. Linie krku je vysoko nasazená a líbivě ohnutá. Držení krku je vzpřímené a vznešené.
Kohoutek: hlavně u psů má být jeho výška a délka výrazná. Viditelně vystupuje z linie hřbetu a zádi.
Záda: krátká a pevná. Partie zad a beder je dobré šířky a dobře osvalená. Feny mohou být mírně delší v bedrech, aby děloha měla dostatek místa.
Záď: má být směrem od křížové kosti po nasazení ocasu sotva znatelně svažitá. Působí tedy zakulaceně. Dobré šíře se silným osvalením.
Hruď: délka a hloubka hrudi musí být ve správném poměru, zároveň hloubka hrudi se správně lehce klenutými žebry dosahuje skoro do poloviny výšky těla. Hruď je dobré šíře a vpředu zvláště vyznačená (předhrudí).
Břicho: od konce hrudní kosti k pánvi je břišní stěna znatelně vtažená.
Ocas: vysoce nasazený a krátce kupírovaný. Musí být znatelné 2 ocasní obratle. Je - li v zemi zákaz kupírace, může být ocas ponechán přirozeně dlouhý. Nemá být nesen nad úroveň zádi.
Varlata: psi musí mít obě normálně vyvinutá varlata zřetelně v šourku.
všeobecně - přední končetiny stojí ze všech stran téměř rovně, tzn. kolmo k podlaze, a jsou silné.
ramena - lopatka leží pevně na hrudním koši, je oboustranně dobře osvalená a přesahuje přes horní trnové výběžky hrudních obratlů. Co možná nejšikmější a dobře dozadu položená, o úhlu 50´ k horizontu.
pažní kost - dobré délky s dobrým osvalením, úhel k lopatce 105 - 110´.
lokty - dobře uložené , nevybočující
předloktí - silné a rovné, dobře osvalené. Délka v harmonii k tělu.
zápěstní kloub - silný
zápěstí - kosti silné, zepředu rovné, zboku sotva viditelně skloněné (max. 110´)
přední tlapky- jsou krátké a uzavřené. Prsty jsou dopředu zakulacené (kočičí tlapky), drápy černé a krátké.
zezadu působí u dobrmana výrazná svalovina na kyčlích a zádi dojmem šíře a zakulacení. Svalovina od pánve přes stehna a bérce má být dobře vyvinutá do šíře. Stehna, kolena i bérce široké (mohutné). Silné zadní končetiny stojí paralelně a rovně.
stehna - dobré délky a šířky se silným osvalením. Dobré úhlení v kyčelním kloubu. Úhel k horizontu cca 80 - 85´.
kolena - kolenní klouby jsou silné, čéška plně vyvinutá, hlavice stehenních i bércových kostí jsou dobře viditelné. Úhel kolene cca 130´.
bérce - středně dlouhé, harmonické k celkové stavbě zadních končetin.
hlezenní kloub - středně silný, paralelní. Bércové kosti svírají s hlezenním úhel cca 140´.
záprstí - je krátké a stojí kolmo k podložce
zadní tlapky - jako u předních končetin jsou prsty krátké, zaokrouhlené a uzavřené. Drápky krátké a černé.
Chod má význam jak pro výkon, tak i pro exteriér. Chod je elastický, elegantní, obratný, volný a prostorný. Přední končetiny kmitají co nejvíce dopředu. Zadní končetiny pérují co nejdále s potřebnou silou švihu. Přední končetina jedné strany a zadní končetina protilehlé strany jdou současně vpřed. Dobrá pevnost zad, kloubů a vazů.
je pevně přilehlá a dobře pigmentovaná
je krátká, tvrdá a hustá, pevně a hladce pokrývá celé tělo. Podsada není povolená.
černá a tmavohnědá s rezavě červeným přesně ohraničeným a čistým pálením na licích, jako skvrny na skráních a nad očima, na krku, dvě skvrny na hrudi, od středu končetin po tlapky, na vnitřních stranách stehen, okolo konečníku a na sedacích hrbolech.
měřená na kohoutku (žádoucí je střední výška)
pes 68 - 72 cm,
fena 63 - 68 cm
pes cca 40 - 45 kg
fena cca 32 - 35 kg
Všeobecně - chybějící pohlavní výraz, málo substance, lehký, příliš těžký, vysoce nasazený pes, slabá kostra.
hlava - příliš silná, příliš jemná, příliš krátká, příliš dlouhá, příliš velký či malý stop, silně zakulacené temeno, slabě vyvinutá spodní čelist, kulaté nebo štěrbinovité oči, příliš silné líce, neuzavřené pysky, hluboce uložené oči, volná víčka, vysoce nebo nízce nasazené uši, otevřený ústní koutek
krk - krátký, příliš krátký, volná kůže, lalok, jelení krk, příliš dlouhý (neharmonický)
tělo - nepevná záda, kulatá záď, kapří či proláklý hřbet, malé nebo příliš velké úhlení žeber, nedostatečná hloubka či šířka hrudi, příliš dlouhý hřbet, chybějící předhrudí, příliš vysoko či nízko nasazený ocas, příliš či málo nahozená břišní linie.
končetiny - příliš malé úhlení hrudních či pánevních končetin, volné lokty, od standardu odlišná délka či uložení kostí a kloubů, rozbíhavý či sbíhavý postoj, úzký postoj zadních končetin, otevřené či měkké tlapky, zakrnělé prsty, světlé drápy
osrstění - příliš světlé, neostře ohraničené, nečisté pálení (prokvetlé), příliš tmavá maska, velké černé skvrny na končetinách, sotva zřetelné či příliš velké znaky na hrudi, jemná, dlouhá, nelesklá a zvlněná srst, řídká a holá místa, velké víry srsti na těle, viditelná podsada.
povaha - chybějící sebejistota, příliš vysoký temperament, příliš velká ostrost, agresivita, nízký či vysoký práh dráždivosti.
Výška - odlišná výška od standartu do 2 cm při zlehčení typu, která se penalizuje snížením výstavní známky.
Chod - klátivý, cupitavý chod, vázaný chod, mimochod
Všeobecně - zřejmé chybění pohlavního výrazu
Zuby - předkus, klešťový skus, podkus, chyby v počtu zubů dle zubního schématu
varlata - jiná než 2 normálně vyvinutá varlata v šourku
osrstění - bílé skvrny, zřetelně dlouhá a zkadeřená srst, příliš řídké osrstění a velká holá místa
povaha - bázliví, nervózní a přehnaně agresivní psi
velikost - větší či menší výška jak 2 cm od standartu
Standardní zbarvení FCI: Černý a hnědý dobrman.
V USA a Austrálii platí jiný standard dobrmana, proto je v něm dovoleno zbarvení modré s pálením, isabela a bílé.
Nejoblíbenější psí plemena