Více informací o plemeni Chorvatský ovčák
Pro plemeno Chorvatský ovčák není v současné době žádný inzerát!
Chorvatský ovčák
Protože plemeno bylo původně pracovní a pastýřské, jedná se v případě chorvatského ovčáka o velice pracovitého psa, naprosto vynikajícího strážce a ochránce. V rámci svých aktivit se dokáže zcela samostatně rozhodovat a přijímat samostatná řešení vzniklých situací. Je velice učenlivý a v případě, že je vychováván v rodině a je dostatečně socializován, stává se chorvatský ovčák skvělým rodinným společníkem. Jeho včasná výchova a výcvik je nutný. Ostatní zvířata snáší jako původně pastevecký pes velmi dobře, jeho vztah k dalším a neznámým psům se odvíjí od jeho výchovy, vedení a výcviku.
Tělo chorvatského ovčáka má dokonale kompaktní tvar, působí silným dojmem, ale není ani těžký, ani hrubý. Zaujme svou pružností a čilou reakcí. Srst chorvatského ovčáka je střední délky ( zhruba 8 - 13 cm ), je hustá, vlnitá a místy může být až kudrnatá. Přípustné jsou tyto barevné variety: černá barva a barva tzv. pepř a sůl. Na hrudníku jsou povoleny menší bílé znaky. Kohoutková výška není rozlišena na výšku psů a fen a pohybuje se v ideálním rozmezí 40,5 - 53 cm. Tělo chorvatského ovčáka má jen velmi mírně obdélníkový tvar, hřbet je rovný a mírně se svažuje směrem k ocasu. Hrudní koš je přiměřeně hluboký, bedra nejsou nijak zvlášť zúžena a vtažena. Ocas může být od narození krátký, může být ale i delší, dříve se běžně kupíroval. Končetiny jsou přiměřeně osvalené. Hlava chorvatského ovčáka je typicky „ovčácká", lebka má delší tvar s výrazně se zužujícím čenichem, který má zcela špičatý charakter. Uši jsou vztyčené, trojúhelníkové a značně široké. Oči má chorvatský ovčák mandlového tvaru, v barvě černé, nebo kaštanově hnědé.
Péče o srst je zcela nenáročná, postačí občasné česání a prokartáčování, zejména v období línání. Chorvatský ovčák by měl mít, i pokud je chován jako rodinný pes, dostatek pohybu, který mu nejlépe zabezpečí rozsáhlá zahrada, pravidelné procházky a občasné skotačení. Dalším důležitým faktorem, který je třeba vzít v potaz je geneticky daná potřeba psa pracovat. Z toho důvodu je dobré zajistit chorvatskému ovčákovi sportovní vyžití, nebo jakékoliv i amatérsky provozované pohybově-pracovní vyžití spočívající v plnění příkazů. Protože je chorvatský ovčák poměrně snadno ovladatelný a učenlivý, navíc vyniká mimořádně dobrým čichem, zcela jistě najde své uplatnění jako stopař. Jeho chování k malým dětem je obdivuhodné a jeho odvaha a nenáročnost činí z chorvatského ovčáka dokonalého rodinného psa s možností různých společných, sportovních aktivit.
Plemeno chorvatského ovčáka nebylo nijak plánovitě šlechtěno, ale vzniklo spíše náhodným pářením místně příslušných ovčáckých plemen. Jeho předkové se do Chorvatska dostali z různých částí Balkánu, možná také z Řecka a Turecka. I dnes je chorvatský ovčák nejvíce rozšířen v Chorvatsku, ve Slovinsku a v oblastech, které hraničí s Maďarskem.
Nejoblíbenější psí plemena