Inzerce psů, psí inzerce
Přihlášení / Registrace

Brazilská fila

Inzeráty plemene: Brazilská fila

Popis plemene: Brazilská fila

Povaha plemene

Toto plemeno je proslavené sebevědomím, odvahou a skutečnou tvrdostí ke všem nepřátelům. Je to tedy naprosto ideální hlídač a ochránce, ale zdaleka ne pro každého zájemce. V případě brazilské fily je skutečně nutné dvojnásobně varovat všechny nezkušené, vrtošivé, či momentální módě podléhající zájemce o toto plemeno. Je-li ale brazilská fila vedena správně, stane se přátelským společníkem věrně milujícím svého pána a jeho rodinu.

Popis brazilské fily

Skutečně impozantní tělesná stavba silných svalů i kostí, která nenechá nikoho na pochybách. Brazilská filapatří mezi krátkosrsté psy a vyskytuje se v následujících barevných varietách: jsou povoleny téměř všechny barvy s výjimkou čistě bílé, myší šedi, skvrnité a grošované barvy. Nejčastější barevná varieta je různými odstíny žíhaná. Minimální kohoutková výška psů činí 70 cm, min. kohoutková výška fen je 65 cm. Tělo brazilské fily je silné, široké, hluboké a má obdélníkový ráz. Ocas mábrazilská fila dlouhý a špičatý, mírně stočený směrem vzhůru. Končetiny jsou rovné a nápadně osvalené a silné. Hlava je rovněž poměrně velká, její větší část tvoří tlama. Brazilská filamá velké oči mandlového tvaru, tmavé barvy, zasazené hluboko do lebky. Uši jsou velké a svěšené. Nejtypičtějším znakem brazilské fily je ale bezpochyby její volná kůže po celém těle, která navíc v oblasti krku vytváří typické laloky. V průměru se fila dožívá 11 let.

 

Charakteristika plemene: Brazilská fila

Standard FCI č. 225 / 06.01.2004

Země původu:  Brazílie

Datum zveřejnění platného standardu: 29.10.2003

KlasifikaceFCI:  Skupina 2 - Pinčové a knírači – molosové, švýcarští salašničtí psi a jiná plemena. Sekce 2.1 – Molosové, dogovití psi. Bez pracovní zkoušky

Všeobecný vzhled

typicky molossoidní rasa. Silné kosti, pravoúhlá stavba těla, kompaktní, ale i harmonická a s dobrými proporcemi. Přes svoji váhu se vyznačuje ohromnou pohyblivostí, pohybuje se také se zřetelnou lehkostí. Feny musí mít vysloveně samičí výraz, což je na první pohled odlišuje od psů.

Charakter a povaha

je obdařena velkou odvahou, rozhodností a zřetelnou statečností. Vůči svému majiteli a jeho rodině je oddaná, poslušná a vůči dětem navýsost tolerantní. Její věrnost se stala v Brazílii příslovečnou. Vždy vyhledává společnost svého pána. Jednou z povahových vlastností je odměřenost vůči cizím. Její chování je klidné, jejím sebevědomím ani sebedůvěrou neotřesou ani neznámé zvuky, ani nové prostředí. Jako hlídací pes je při strážení majetku nepřekonatelná, svými instinkty je to lovecký pes na velkou zvěř a strážní pes u stád skotu.

Pohyb

pohyb by měl být vydatný a pružný. Její pružný krok připomíná pohyb velkých kočkovitých šelem. Jejím hlavním znakem je mimochod - druh chůze, při němž se páry končetin na téže straně pohybují paralelně v páru vpřed a vzad. Tím vzniká houpavý a vlnivý pohyb celého těla psa (tzv. velbloudí mimochod), zdůrazněný podél celé horní linie až po ocas. V kroku je hlava nesena níže než hřbet. Fila vykazuje pružný, harmonická, volný lehký klus s vydatnými kroky. Trysk je plný síly a u tak velkého a těžkého psa je neočekávaně rychlý. Vzhledem ke své typicky molossoidní volné stavbě těla má člověk z pohybu fily dojem, že by mohla kdykoliv naprosto neočekávaně změnit směr. A to je také pravda.

Vzhled, výraz

v klidu rozvážný, ušlechtilý a sebejistý. Nikdy není znuděný, nesoustředěný nebo lhostejný.

Hlava

hlava fily je velká, těžká, mohutná, přitom však vždy v dobrém poměru k celému tělu. Při pohledu shora se podobá lichoběžníku, v němž je hlava vepsána ve tvaru hrušky. Při pohledu z profilu by měly být tlama a lebka zhruba v poměru 1:1 (jedna ku jedné), přičemž tlama je nepatrně kratší než lebka.

Mozkovna: z profilu opisuje lebka lehký oblouk od stopu až k týlnímu hrbolu, který je vyjádřen, obzvláště u štěňat. Při pohledu zepředu je lebka veliká, široká, horní linie lehce klenutá. Boční linie probíhají v oblouku, který se ve směru tlamy mírně zužuje, téměř svisle.

Stop: Obzvláště při pohledu zepředu chybí. Středová rýha je lehce vyjádřena a dozadu mírně stoupá, dosahuje zhruba doprostřed mozkovny. Při pohledu ze strany je stop mírně naznačen, šikmý a ve skutečnosti je formován pouze dobře vyvinutým obočím.

Tlama: silná, hluboká a široká, vždy v souladu s mozkovnou. Při pohledu shora je pod očima dobře vyplněná, až ke středu se zužuje a pak až ke konci čenichu se opět nepatrně rozšiřuje. Při pohledu ze strany je horní linie rovná nebo lehce konvexní (římský nos), ale nikdy konkávní. Přední strana tlamy je pravoúhlá, s malou prohlubní přímo pod čenichem. Horní pysk je silný, masitý, visící, padá přes dolní pysk a tvoří dokonalý oblouk. Tím formuje dolní linii tlamy, která je s horní linií téměř rovnoběžná. Okraje pysků jsou vždy vidět. Dolní pysk přiléhá až ke špičákům k dolní čelisti, odtud je volný se zoubkovaným okrajem. Tlama je v nasazení velmi hluboká, hloubka ale není větší než délka tlamy. Okraje pysků tvoří obrácené "U".

Čenich: dobře vyvinuté otevřené nosní otvory, které však nemají šířku čelisti. Barva černá

Oči: středně velké až velké, tvaru mandle, posazené poměrně daleko od sebe a středně až hluboko uložené. Povolené barvy očí: od tmavě hnědé po žlutou - vždy shodně s barvou srsti. Následkem množství volné kůže mají mnohé fily visící dolní víčka, což se neposuzuje jako vada, protože tato maličkost podtrhuje typický melancholický výraz rasy.

Uši: visící, velké, silné, ve tvaru "V". Široké v nasazení, ke špičce se zužují. Špičky zaoblené. Nasazené na zadní části lebky, v klidu ve výši očí. V afektu se uši nacházejí nad touto základní pozicí. Nasazení ucha je na předním okraji výš než na zadním. Uši visí a přiléhají ke tváři, nebo jsou složené dozadu, takže je pak vidět vnitřek ucha (růžicové ucho).

Zuby: zuby jsou širší než delší, silné a bílé. Horní řezáky jsou u kořene široké a na okrajích ostré. Špičáky jsou silné, dobré a široce v čelistech posazené. Ideální skus je nůžkový, klešťový skus je ale přípustný.

Krk

mimořádně silný a svalnatý, působí krátkým dojmem. Na horní straně lehce klenutý a od hlavy dobře odsazený. Lalok na hrdle.

Horní linie

kohoutek je položen níže než záď. Široce postavené lopatky. Za kohoutkem horní linie mění směr a lehce k zádi stoupá. Horní linie je rovná, není nikdy sedlovitě pronesená ani klenutá (jako u kapra).

Záď

široká a dlouhá, s horizontálou tvoří úhel zhruba 30o, lehce zaoblená. Záď je o něco výš než kohoutek. Při pohledu zezadu je záď zhruba stejně široká jako hrudní koš, u fen smí být i širší.

Trup

hrudní koš široký, hluboký a silný, krytý silnou volnou kůží. Hrudní koš je delší než zadní část trupu. Délka trupu odpovídá výšce plus 10%, přičemž se měří od ramene k sedací kosti.

Hrudní koš: dobře klenutá žebra, jejichž oblouk ale nesmí ovlivnit polohu lopatek. Hluboká a prostorná hruď, hloubka hrudního koše sahá až k lokti. Velmi výrazná prsní kost.

Slabiny: kratší a ne tak hluboké jako hrudní koš. Bedra a hrudník jsou od sebe výrazně odsazeny. U fen jsou slabiny v dolní části lépe vyvinuty. Při podhledu shora jsou bedra užší než hrudník a záď, nemají ale být příliš zúžená.

Dolní linie: dlouhý hrudník s linií probíhající paralelně s podložkou. Linie břicha lehce dozadu stoupá, ale ne jako u chrta.

Končetiny

Hrudní končetiny

Plece a ramena dokonale formované, tvořeny kostmi stejné délky – lopatkou a pažní kostí. Lopatka svírá s horizontálou zhruba úhel 45°, s pažní kostí přibližně úhel 90°. Spojení lopatky s pažní kostí tvoří ramenní kloub. Ten se nachází na stejné úrovni s předhrudím, ale nepatrně vzadu. V ideálním případě se ramenní kloub nachází na poloviční vzdálenosti dolního okraje hrudníku od kohoutku. Myšlená svislice spuštěná z kohoutku by se měla dotýkat lokte a procházet tlapou. Končetiny musí být rovnoběžné. Kostra končetin je mohutná a kosti jsou rovné. Zápěstí silné a pevné, nadprstí krátké, lehce skloněné. rovné. Délka končetiny od podložky až k lokti odpovídá vzdálenosti lotu od kohoutku.

Tlapy: silné dobře klenuté prsty, které však nemají být příliš těsně uzavřené. Polštářky masité, široké a vysoké. Ve správné poloze směřují tlapy přímo kupředu. Silné tmavé drápy; bílé drápy jsou přípustné v případě že srst na prstech nebo tlapách je bílá.

Pánevní končetiny

Poněkud lehčí kosti než u hrudní končetiny, ale kosti přesto nikdy nejsou v poměru k celému tělu tenké. Stehna jsou mohutná, díky silnému osvalení oblá. Tyto svaly vycházejí z pánevní (ilium) a sedací kosti (ischium), které tvoří vnější hranici pánevní končetiny. Z tohoto důvodu musí být sedací kost správné délky. Zadní končetiny jsou rovnoběžné. Kolenní kloub a hlezno přiměřeně zaúhlené. Nárt lehce skloněný, poněkud delší než nadprstí hrudní končetiny.  Tlapy: poněkud oválnější než u hrudních, ale jinak stejný popis. Bez paspárků.

Ocas

velmi široký v nasazení, středně vysoko nasazen, zřetelně se zužuje, špička dosahuje k patě. Pokud je fila vzrušena, nese ocas nahoru a oblouk u konce ocasu je výraznější. Nikdy by neměla nést ocas zcela ochablý ani stočený nad hřbetem.

Kohoutková výška

Psi:        65 až 75 cm.

Feny:      60 až 70 cm.

 

Váha

Psi:       minimálně 50 kg

Feny:     minimálně 40 kg

Barva

povoleny jsou všechny jednobarevné fily s výjimkou diskvalifikujících barev. Zcela žíhané fily mohou vykazovat zcela světlé stejně jako zcela tmavé žíhání. Přípustná je černá maska nebo zbarvení bez masky. U všech povolených barev mohou být drobné bílé odznaky na hrudi, tlapách a špičce ocasu. Jinak na ostatních místech nežádoucí. Bílé odznaky na ostatních částech těla je třeba postihovat.

Kůže

jedním z nejvýraznějších a nejdůležitějších znaků plemene je silná, volná kůže, která pokrývá celé tělo. Velmi volná na krku, kde tvoří na hrdle lalok, na hrudníku a na břiše. Některé fily mají po straně hlavy vrásku nebo vrásky na kohoutku, které probíhají z kohoutku až na plece. Pokud je fila v klidu, je hlava bez vrásek. Jakmile je vzbuzena její pozornost, stažením kůže vznikají drobné vrásky podél lebky.

Srst

krátká, hladká, hustá a přiléhající těsně k tělu.

Vady

Jakákoliv odchylka od výše uvedených bodů se musí považovat za vadu, jejíž hodnocení musí být v přesném poměru s odchylkou. Kryptorchidi nebo monorchidi, zákroky na odstranění exteriérových vad, albíni, nedostatek typu.

Těžké vady

krátká tlama

malé uši

vysoko nasazené uši

příliš světlé oči

tvorba vrásek na lebce v případě, že je pes v klidu

předkus

chybění dvou zubů

horizontální vrásnění pod hrdlem, které netvoří lalok

měkký, sedlovitě formovaný hřbet

úzká záď

ocas nesený stočený nad hřbetem

příliš malá hloubka hrudníku

jakékoliv odchylky u nadprstí hrudní i pánevní končetiny

přehnaně úhlené pánevní končetiny

nedostatečně prostorný pohyb

Velmi těžké vady

malá hlava

suchý horní pysk (bez pysků)

výrazný stop při pohledu zepředu

vystupující oči

chybění dvou zubů s výjimkou P1 (první třeňové zuby)

chybějící lalok

apatie nebo bázlivost

negativní reakce při výstřelu

kapří hřbet

vodorovná linie hřbetu (nestoupající k zádi)

záď příliš přestavěná

kravský postoj

nedostatečné úhlední pánevních končetin (rovná hlezna)

lehká kostra

chybějící substance

velikost přesahující standardem stanovené maximum

bílé odznaky pokrývající více než čtvrtinu těla

nedostatečná pigmentace okrajů očních víček

kulaté oči

kvadratická stavba těla

Dskvalifikující vady

bojácnost nebo agresivita

nosní houba masové barvy

podkus

předkus, pokud jsou při zavřené tlamě vidět zuby

chybění jednoho špičáku nebo jedné stoličky s výjimkou M3

modré (porcelánové) oči

kupírované ucho nebo ocas

záď níže než kohoutek

bílé fily, barvy myší šedi, skvrnité (velké i malé skvrny). Zbarvení černé s tříslovou (black and tan) a modré zbarvení

příliš malá velikost

nedostatek volné, pružné kůže

jiný krok než mimochod

Psi, u nichž je zjištěn zákrok na odstranění exteriérové vady a psi projevující vady chování musí být diskvalifikováni.

Pozn.: psi musí mít dvě viditelně normálně vyvinutá varlata zcela spuštěná v šourku.

Inzeráty plemene: Brazilská fila