Inzeráty plemene: Bosenský hrubosrstý honič
Bosenský hrubosrstý honič byl vyšlechtěn v 19. století zkřížením Bosenských psů se psy loveckými. I přes následky války se Bosenského hrubosrstého honiče podařilo zachránit a dále rozmnožovat. Je to lovecký pes, ale v dnešní době se využívá i jako hlídač.
Bosenský hrubosrstý honič je silný a velmi přátelský pes. Svými vlastnostmi okouzluje své pány, se kterými se cítí nejlépe. Je naprosto oddaný svému pánovi. Tento pes má hrubou a drsnou srst, která nepotřebuje speciální péči. Jelikož je to lovecký pes, potřebuje pravidelný pohyb. Bosenský hrubosrstý honič se dožívá průměrně 12 let.
Bosenský hrubosrtý honič „BARAK“ (Bosanski Ostrodlaki Gonič Barak)
Standard FCI č. 155/01.04.1996/F
Datum zveřejnění platného standardu: 15.01.1973
Původ: Bosna (F.C.I.)
Klasifikace FCI: Skupina 6 honiči, barváři a plemena příbuzná. Sekce 1.2 střední honiči. S pracovní zkouškou.
Psi téměř identického typu sice existovali již od starověku na území Balkánu, avšak bosenský barak byl vyšlechtěn lovci v průběhu 17.století za použití srbského honiče, taurunské dogy, bosenského foxhounda, jednoho typu vousatého ovčáckého psa, teriérů, chrtů a místních psů. Ustálený typ baraka byl znám v 18.století, byl používám k lovu lišky, zajíce, vlka a černé zvěře. Přežil obě světové války a získal si oblibu i v dalších částech bývalé Jugoslávie. V období občanské války na počátku 90.let minulého století se jeho stavy snížily a hrozil mu zánik, avšak na rozdíl od jeho méně šťastných příbuzných se podařilo jeho chov úspěšně udržet. Jeho vynikající nos mu umožňuje i další použití, vzhledem k energické povaze, intuici a ostražitosti může být využíván i jako hlídací pes. Je to rovněž milý společník, milující děti a velmi závislý na svém majiteli. Barak je svalnatý, sportovní, zdravý a otužilý a i když byl předurčen k držení venku, umí pohodově žít i v bytě.
Je to silný pes s dlouhou rozježenou srstí. Jeho hlava je dlouhá, čenich široký, střapaté obočí mu dodává vážný i veselý výraz.
Mozkovna: týlní hrbol výrazný, dělící rýha je dost hluboká; velmi výrazné nadočnicové oblouky.
Stop: jemný
Čenichová partie: silná, dlouhá, hluboká, zužující se směrem k nosu.
Nosní houba: je černá nebo tmavě hnědá, široká, nozdry jsou široce otevřené.
Pysky: jsou napnuté, nepříliš silné.
Nosní hřbet: rovný.
Čelisti a zuby: zuby jsou silné a mají nůžkový skus.
Oči: velké, oválné, hnědé.
Uši: široké, střední délky, zavěšené, u kořene dost silné, na konci zaoblené a slabé.
Šikmo uložený, dost silný a svalnatý.
Celkový pohled: hřbetní linie je mírně spáditá směrem k zádi.
Kohoutek: je mírně vyznačen.
Hřbet: silný a svalnatý.
Bedra: krátká, svalnatá.
Záď: spáditá a široká.
Hrudník: dlouhý, střední šířky, žebra nepříliš klenutá. Břicho je mírně vtažené.
Je správně nasazen, silný u kořene, ke konci zeštíhluje, dotýká se hlezen, nesen je mírně zatočený vzhůru, je dobře osrstěný.
Lopatky: šikmo uložené, dlouhé, svalnaté.
Lokty: jsou postavené při těle, nemají ale úzký postoj.
Předloktí: rovné, svislé, silné.
Rámě: dlouhé a silné.
Stehna: střední délky, silná a svalnatá.
Podkolení: silná, dlouhá, šikmá.
Hlezna: silná, rovně postavená.
Krok je lehký a ladný, prostorný směrem dopředu, s razantním pohybem pánevních končetin.
Zbarvení: základní odstín srsti je žlutý, oranžový, šedý nebo černavý. Bílé znaky na hlavě, hvězda, lysinka, pod hrdlem, na hrudi a na spodních částech končetin jsou rovněž přípustné, stejně jako zbarvení dvoubarevné či tříbarevné.
Srst: je dlouhá, tvrdá, rozježená, s hustou podsadou.
psi 46 – 56 cm (ideální je 52 cm)
feny jsou poněkud menší.
16 – 24 kg (ideální je 20 kg)
Všechny odchylky od výše uvedeného textu musí být považovány za chyby a musí být penalizovány podle stupně jejich závažnosti.
Všichni psi, na kterých bude patrná porucha psychiky nebo chování, musí být vyloučeni.
Pozn.: Všichni psi musí mít obě normálně vyvinutá varlata kompletně sestouplá v šourku.
Nejoblíbenější psí plemena