Inzeráty plemene: Velký münsterlandský ohař
Velký münsterlandský ohař
Jedná se o plemeno velmi společenské a hravé. Tito psi jsou energičtí a pracovití. Nebývají nervózní ani agresivní. Jsou to velmi chytří a dobře cvičitelní psi. Svému pánovi a jeho rodině jsou velmi věrní a oddaní. Münsterlandský ohař je báječným rodinným společníkem. Potřebuje dostatek pohybu. Pokud je lovecky veden, hodí se pro práci jak na suchu, tak ve vodě. Má dobré lovecké vlohy pro práci po výstřelu. Dobře vychází s dětmi i jinými domácími zvířaty, je třeba stále myslet na jeho lovecké instinkty.
Velký münsterlandský ohař dorůstá do výšky 60 - 65 cm, feny 58 - 63 cm. Váha se pohybuje okolo 30 kg. V průměru se dožívá 11 - 13 let. Hlava je kompaktní s nevýrazným stopem. Nos je černý, výrazný. Skus je nůžkový. Oči by měly mít co nejtmavší barvu. Dobře osrstěné uši jsou posazené poměrně vysoko, mají širokou základnu a splývají podél lící. Z celkového pohledu je pes dobře stavěný a svalnatý. Tělo by mělo být kvadratické. Hřbet je rovný. Ocas je nasazen v prodloužené linii těla a je nošen většinou vodorovně. Srst je dlouhá, hustá a mírně zvlněná. Na nohou musí tvořit praporce. Na ocase musí být také dlouhá. Zbarvení je bílé s černými plotnami či stříkáním nebo bělouš. Hlava by měla být černá.
O srst je třeba pravidelně pečovat a pročesávat ji, především praporce. Je také potřeba pravidelně kontrolovat uši. Toto plemeno vyžaduje poměrně dost pohybu a je vhodné s ním pracovat. Hodí se jak za účelem loveckého vedení, tak pro sportovně založené rodiny, kterým bude báječným společníkem. Velký münsterlandský ohař je vhodný i na různé psí sporty.
Velký münsterlandský ohař pochází z Německa z kraje Münsterland a vznikl přibližně v 19. století. Předkem tohoto plemene i ostatních dlouhosrstých ohařů byl tzv. ptačí pes, který byl používán na vyhledávání a nahánění pernaté zvěře. Jedná se v podstatě o černo-bílou variantu německého dlouhosrstého ohaře. Když byl vytvořen chovatelský klub pro toto plemeno a vytvořen standard, byla jako jediná barva uznána hnědo-bílá. Ovšem myslivci v kraji Münsterland stále chovali černo-bílé ohaře s vynikajícími vlastnostmi. Roku 1919 byl založen klub velkého münsterlandského ohaře. Následně bylo plemeno uznáno jako samostatné a byl vytvořen i jeho standard. V dnešní době je nejvíce rozšířen v zemi svého původu, ale postupně se dostává do zbytku Evropy. V České republice je několik chovných stanic.
Secretariat General: 13, Place Albert I – B 6530 THUIN (Belgie)
Standard FCI č.: 118 / 12.10.1998 / F Velký münsterlandský ohař (Grosser Münsterländer Vorstehhund)
Země původu: Německo
Datum zveřejnění platného standardu: 24.06.1987
Použití: všestranný lovecký pes; jeho silnou stránkou je práce po výstřelu.
Zařazení dle F.C.I.: Skupina 7 ohaři (stavěči). Sekce 1.2 ohaři kontinentální dlouhosrstí. S pracovní zkouškou.
historicky pochází velký münsterlandský ohař z „ptačích psů“, chovaných ve středověku, kteří byli cvičeni pro lov se sokolem a z nichž se průběhem času vyvinuli slídiči a dlouhosrstí stavěči XIX. století. Společně s malým münsterlandským ohařem a německým dlouhosrstým ohařem i velký münsterlandský ohař patří do rodiny německých ohařů s dlouhou srstí, s jejichž cílevědomým chovem se započalo na konci XIX. století. Německý klub dlouhosrstých ohařů v roce 1909 definitivně vyloučil z plemenitby černobíle zbarvené jedince, a tak byl v roce 1919 založen Klub pro chov čistokrevného černobílého dlouhosrstého münsterlandského ohaře, který si vzal na starost zvyšování úrovně této rasy. Po vytvoření provizorního soupisu všech zbývajících představitelů této původní dlouhosrsté rasy, pocházející z východních provincií, Münsteru a Dolního Saska, započal klub s metodickým chovem velkého münsterlandského ohaře.Soupis obsahoval na počátku 83 psů. Potomstvo, které vzešlo z páření těchto zvířat z prvotního seznamu, začalo být zapisováno do plemenné knihy velkého münsterlandského ohaře. Garantem jejího vedení je Klub velkého münsterlandského ohaře, který v současnosti tvoří osm nezávislých územních sekcí. Klub velkého münsterlandského ohaře je členem VDH a ústřední asociace klubů loveckých plemen (JGHV).
je to mohutný, svalnatý pes čistých linií, celá jeho tělesná stavba vyjadřuje výkonnost a ušlechtilost.
délka těla a výška v kohoutku se k sobě musí co nejvíce přibližovat, ale délka těla může být větší zhruba o 2 centimetry, než je kohoutková výška.
k jeho výrazným přednostem patří poslušnost, přizpůsobivost a jeho osvědčené lovecké vlohy, především k práci po výstřelu. Je živý a temperamentní, aniž by však byl nervózní.
je ušlechtilá, delšího formátu, má bystrý pohled; svalstvo dolní čelisti je silně vyvinuté.
Stop: je málo výrazný.
Nos: je černý, pěkně výrazný.
Čenichová partie: je silná, dlouhá, perfektně uzpůsobená ke svému použití. Nosní hřbet je rovný.
Pysky: nejsou spuštěné.
Čelisti/Zuby: zuby jsou silné a kompletní (42 zubů) se silnými špičáky a s bezvadným nůžkovým skusem.
Oči: jsou co nejtmavší. Oční víčka dobře přiléhají k oční kouli.
Uši: jsou široké, zavěšené dost vysoko, se zaoblenou spodní částí, dobře rámují mozkovnu.
silný, svalnatý, ušlechtile klenutý.
Kohoutek: středně výrazný, dlouhý, svalnatý.
Hřbet: krátký, rovný, pevný.
Bederní partie: výrazná, chráněná pevným svalstvem.
Záď: je dlouhá a široká, mírně spáditá, svalnatá.
Hrudník: při pohledu zepředu je široký, z profilu je hluboký, s výrazným předhrudím.
Spodní linie a břicho: spodní linie se pozvolna zvedá, břicho je štíhlé a napnuté, slabiny krátké amvysoké.
je nesen vodorovně nebo poněkud výše. Při pohledu z boku je nasazen v prodloužené linii hřbetu, aniž by byl patrný zlom linie v místě nasazení.
hrudní končetiny jsou rovné, silné a svalnaté. Jsou přiměřeně zaúhlené.
Lopatky: lopatka dobře přiléhá k žebrům.
Kotníkový kloub: pružný.
Přední tlapky: středně dlouhé, středně klenuté; prsty jsou dobře sevřené. Jsou zde paspárky.
jsou mohutně osvalené, správně napnuté. Korektně zaúhlené. Stehenní a kost a kost lýtková svírají přiměřený úhel.
Zadní tlapky: mají stejnou charakteristiku, jako přední. Paspárky je třeba odstranit.
krok a klus pružný, prostorný, pokrývající hodně terénu. Cval pružný, razantní odraz, vycházející ze zádi, dlouhý krok.
přiléhající k tělu, netvoří řasy ani vrásky.
dlouhá a hustá, hladká, ani kudrnatá, ani otevřená, taková, jakou má mít lovecký pes. Typická dlouhá srst. U psů i u fen musí být typická obzvlášť dlouhá hustá srst (praporce) na zadní straně předních i zadních nohou. Na ocase musí být rovněž velmi dlouhá srst. Nejdelší vlajka je na střední části ocasu. I na uších musí být dlouhá srst (tvořící praporce), která přesahuje spodní konec uší symetricky na obou stranách. Jinak je srst na hlavě krátká a přiléhavá.
bílé s černými plotnami a stříkáním nebo bělouš. Hlava je černá, může mít malou bílou hvězdičku nebo lysinku.
Psi: 60-65 cm
Feny: 58-63 cm
okolo 30 kg
všechny odchylky od tohoto standardu musí být považovány za chyby a musí být
penalizovány podle stupně jejich závažnosti.
mozkovna příliš široká, příliš výrazný stop
klenutý nosní hřbet, špičatý čenich, nosní houba totálně bez pigmentu nebo depigmentované skvrny
pysky volné nebo spuštěné
lehké vady chrupu: klešťový skus, zdvojené PM1, absence jednoho nebo dvou PM1 nebo PM3
příliš světlé oko, viditelné červené spojivky
uši nízko zavěšené, odstávající
příliš krátký krk nebo příliš dlouhý, přehnaně silný nebo naopak slabý; viditelný lalok
kohoutek nedostatečně vystupující, příliš krátký
příliš dlouhý hřbet, pronesený nebo kapří hřbet
bederní partie slabě osvalená, přechod v záď neharmonická, přestavěná záď
záď krátká, úzká, sražená
sudovitý hrudník, úzký, mělký, chybějící předhrudí
břicho moc vtažené, břicho spuštěné
ocas nesený na stranu nebo stočený na hřbetě, ocas křivý nebo ve tvaru loveckého rohu
hrudní končetiny: příliš strmé úhlení, vybočené nebo vbočené lokty, měkké nadprstí, sbíhavé špičky, rozbíhavé špičky
pánevní končetiny: příliš strmé úhlení, kravský nebo sudovitý postoj, úzký nebo široký postoj pánevních končetin
krok a klus krátký, ztuhlý, skákavý; málo prostorný, těžký cval; nedostatečně razantní akce pánevních končetin
pes agresivní nebo bázlivý
totálně depigmentovaná nosní houba
entropiím, ektropium
předkus, podkus, křivé zubní oblouky (křížový skus), chybějící řezáky nebo špičáky, premoláry a stoličky ( s výjimkou jednoho nebo dvou PM1 a PM3)
zbarvení, které není v souladu se standardem
strach z výstřelu, citlivost různého stupně na výstřel, strach ze zvěře, kousavost ze strachu, nedůvěřivost vůči cizím osobám
Všichni psi, na kterých bude patrná porucha psychiky nebo chování, budou vyloučeni.
Pozn.: Všichni psi musí mít obě normálně vyvinutá varlata kompletně sestouplá v šourku.
Nejoblíbenější psí plemena