Velký francouzsko-anglický trikolorní honič

Velký anglo-francouzský trikolorní honič  (Grand Anglo-francais Tricolore)

Původ plemene

Pochází ze severní Francie, kde vznikl křížení anglických a francouzských psů, což připomíná i jeho název. Z anglických psů se na jeho vzhledu podílel především foxhound.

Popis plemene

Velký, pevný, elegantní hladkosrstý honič. Hlava středně široká, spíše plochá, s málo výrazným týlním hrbolem, nadočnicové oblouky zřetelné. Stop vyznačen. Nosní hřbet středně dlouhý, téměř jako mozkovna, rovný. Pysky vyvinuté, poněkud hranaté. Oči velké, hnědé, černě orámované. Uši středně dlouhé, nasazené zeširoka na úrovni očí, ploché, ke konci se mírně stáčejí. Krk dlouhý a silný, bez zřetelného laloku. Hřbet rovný a pevný. Bedra široká, svalnatá, spíše krátká. Záď spáditá. Hrudník hluboký a široký. Ocas správné délky, elegantně nesený, dobře osrstěný. Končetiny svalnaté, dlouhé, dobře formované. Srst krátká, jemnější či tvrdší. Zbarvení trikolorní, s černým pláštěm nebo většími či menšími plotnami, s jasným pálením.

Charakteristika plemene

I když je jako smečkové zvíře k ostatním psům snášenlivý a dobře vychází s lidmi, dominující v jeho povaze jsou lovecké instinkty a chuť za každou cenu pronásledovat kořist. Jako samostatně pracující pes nikdy nebyl zvyklý těsně spolupracovat s člověkem, je proto nezávislý a velmi samostatný.

Zvláštní nároky plemene

Vzhledem ke své velikosti a původnímu poslání potřebuje obrovské množství pohybu, které mu však majitel ve stísněných středoevropských podmínkách jen stěží může poskytnout, protože má široký rozptyl a výchova k poslušnosti je velmi obtížná.

Užití plemene

Byl používán k lovu malé zvěře ve smečkách: jeho úkolem bylo zvěř vyhledat, pronásledovat a štěkotem lovcům naznačit, kde se právě nachází. Dodnes výhradně pracovní pes, k jinému účelu, např. jako pes rodinný, se prakticky nevyužívá. Přispívá k tomu i fakt, že francouzští lovci ho do neloveckých rukou dávají jen neradi.

Výskyt plemene

Velmi vzácný. Ve Francii je ještě tradičně ve smečkách držen v některých psincích, mimo zemi původu se s ním setkáváme i na největších výstavách jen ojediněle.

 

 

Federation Cynologique Internationale

Secretariat General: 13, Place Albert I – B 6530 THUIN (Belgie)

Standard F.C.I. č. 322/24.07.1996/F  Velký anglo-francouzský trikolrní honič  (Grand Anglo-Francais Tricolore)

Země původu: Francie

Datum zveřejnění platného standardu: 27.01.1983

Zařazení dle F.C.I.: skupina 6  honiči, barváři a plemena příbuzná, sekce 1.1 velcí honiči, s pracovní zkouškou.

Použití: honič

Celkový vzhled

Solidně stavěný pes s převahou francouzského typu, s typickými znaky, jimiž se odlišuje od foxhounda.

Hlava

Část mozková

Mozkovna: středně široká, spíše plochá, s málo výrazným týlním hrbolem, nadočnicové oblouky jsou zřetelné.

Stop:  je vyznačen.

Část obličejová

Nosní hřbet: je středně dlouhý, téměř stejně dlouhý jako mozkovna, rovný.

Líce: dobře modelované pod očima.

Pysky: dosti vyvinuté, poněkud hranaté, nikdy slabě vyvinuté, které by tvořily špičatý čenich.

Oči: velké, hnědé, černě orámované.

Uši: středně dlouhé, nasazené dost zeširoka v linii očí, ploché, ke konci se mírně stáčejí.

Krk   

dost dlouhý a silný, bez zřetelného laloku.

Tělo

Hřbet: rovný a pevný.

Bedra: široká, svalnatá, spíše krátká.

Záď:  spáditá a správně dlouhá.

Slabiny: velmi mírně vtažené, dost vyplněné.

Hrudník: dostatečně hluboký a široký.

Žebra: dlouhá a klenutá, nikdy plochá.

Ocas   

správné délky, elegantně nesený, dobře osrstěný.

Končetiny

Hrudní končetiny

Lopatky: dlouhé a ploché.

Tlapky: suché a spíše kulaté.

Pánevní končetiny

Stehna: svalnatá, dlouhá, dobře formovaná.

Hlezna: široká, nízko u země, slabě úhlená.

Pohyb: lehký, působící dojmem pevnosti.

Kůže  

bíle a černě zbarvená.

Osrstění

Srst  

krátká, jemnější či tvrdší.

Zbarvení 

tříbarevné, nejčastěji s černým pláštěm nebo většími či menšími plotnami. Pálení je jasné nebo měděné, bez černé příměsi. Promísená srst, které se říká „vlčí“, nevylučuje. Příliš mnoho stříkání v bílé je nežádoucí.

Výška a hmotnost

Výška v kohoutku

60 – 70 cm

Hmotnost

F.C.I. standard hmotnost neuvádí

Vady

všechny odchylky od tohoto standardu musí být považovány za chyby a musí být penalizovány podle stupně jejich závažnosti.

chyby v typu, bránící dobrému pracovnímu využití

předkus, podkus

světlé oči

špatný ocas, křivý nebo přetočený na hřbet

depigmentace

smyté pálení

každé jiné zbarvení, než výše uvedené

Pozn.: všichni psi musí mít obě normálně vyvinutá varlata kompletně sestouplá v šourku.