Inzerce psů, psí inzerce
Přihlášení / Registrace

Shiba-Inu

Inzeráty plemene: Shiba-Inu

Popis plemene: Shiba-Inu

Šiba Inu - Shiba

Povaha plemene

Šiba inu je ostražitý a upřímný pes. Neustále si vyžaduje pozornost svého okolí, chce, aby se vše točilo kolem něj. Na každý neznámý zvuk, neznámého člověka nebo neobvyklou situaci reaguje hlasitým štěkáním a chce být účasten jejímu řešení. Šiba inu je velmi dobrý hlídač a své území je ochoten bránit i před nepřítelem, který je mnohonásobně větší. Ve své domovině na tuto vlastnost doplatilo mnoho těchto psů svým životem, a to v případech, kdy se postavili třeba medvědu nebo jelenovi. Šiba inu je přirozeně čistotná a proto se hodí i do bytu, kde vydrží celý den sama a trpělivě čeká na příchod svých majitelů. Její veselá povaha si získá srdce dětí i dospělých a šiba inu se jim za lásku odmění veselými kousky. Je tvrdohlavá, takže výcvik není jednoduchý, ale pokud ví, že za splněný povel dostane pamlsek, je schopná udělat cokoli. siba inu je i mimo jiné velmi zvědavá, proto ocení přístup k oknu, odkud může pozorovat dění venku. Je velmi přizpůsobivá a ocení jak krátkou procházku, tak celodenní túry. Potřebuje ovšem prostor k uplatnění svojí inteligence a individuality.

Popis plemene

Šiba inu má barvu srsti ve všech odstínech rezavé. Výška šiba inu je 35,5 - 41,5 cm. Navzdory k malé velikosti je to pes svalnatý. Svým vzhledem připomíná lišku. Oči má trojúhelníkového tvaru a tmavé barvy. Uši jsou také trojúhelníkové, malé a vztyčené. Ocásek má stočený na hřbetě. Má dvoupatrovou srst, vrchní je tvrdá a rovná, pod ní je srst jemná a hustá. Hřbet má rovný, bedra svalnatá, hrudník a žebra dobře klenutá.

Základní péče o psa

Šiba inu nevyžaduje žádnou zvláštní péči. Pokud ovšem chceme, aby si vytvořila pouto s majitelem, je nutno si pejska pořídit již jako štěně.

Historie plemene 

Šiba inu znamená v překladu „malý pes z lesa plného křoví". Název tohoto plemene vznikl pro jeho použitelnost při lovu ptáků v houštinách. Šiba inu je velmi staré plemeno pocházející z Japonska, kde je dodnes nejrozšířenějším psem i když dnes už jen jako společník. V sedmnáctém a osmnáctém století se do Japonska dostávali také další psi z Evropy, ze kterých postupným křížením vznikly tři druhy plemene šiba a ty byly pojmenovány po oblastech, kde se nacházeli. Z původních domorodých plemen bylo vyčleněno šest plemen, které se od sebe lišily velikostí. Hlavním znakem byly jejich špičaté uši a ocas stočený na zádech. Šiba inu byla chována pro lov. Během druhé světové války Šiba inu téměř vymizela. Po válce byl ale úspěšně spuštěn program na její záchranu a toto plemeno se tak podařilo obnovit. V dnešní době se stále využívá i k lovu.

Charakteristika plemene: Shiba-Inu

Federation Cynologique Internationale

Secretariat General: 13, Place Albert I – B 6530 THUIN (Belgie)


F.C.I.-Standard č.: 257 / 16.06.1999 / GB   Šiba Inu - Shiba

Země původu: Japonsko

Datum publikace originálního platného standardu: 15.06.1992

Použití: Lovecký pes pro lov ptáků a malých zvířat. Společenský pes.

Zařazení dle F.C.I.: Skupina 5 špicové a primitivní plemena. Sekce 5 asijští špicové a příbuzná plemena. Bez zkoušky z výkonu.

Krátké historické shrnutí

shiba-inu je původním japonským plemenem již od dávných dob. Slovo „shiba“ znamená „malý“, „malý pes“. Původním areálem shiby byly hornaté oblasti proti Japonskému moři a shiba byla užívána jako lovecký pes pro lov malých zvířat a ptáků. V plemeni se projevovaly malé rozdíly podle jednotlivých oblastí, kde byly shiby chovány. Když byli v období let 1868-1912 dováženi z Anglie angličtí setři a pointři, lov se stal v Japonsku sportem a křížení těchto anglických plemen se shibami bylo obvyklé. Čistokrevné shiby začaly být vzácné, takže v letech 1912-1926 se čistokrevné shiby omezené jen na tyto oblasti téměř přestaly vyskytovat. Lovci a další zainteresované osoby se o záchranu čistokrevných shib začali zajímat kolem roku 1928, a záchrana omezeného počtu čistých krevních linií tak začala. Standard plemene byl unifikován v roce 1934. V roce 1937 byla shiba prohlášena za „národní památku“, a poté bylo plemeno chováno a šlechtěno až do podoby vynikajícího plemene, jak jej známe dnes.

Celkový vzhled

malý pes, dobře vyvážený, s dobrou kostrou a dobře vyvinutým osvalením. Silná konstituce. Pohyb rychlý, volný a krásný.

Důležité poměry

poměr kohoutkové výšky k délce těla je 10 : 11.

Povaha / Temperament

věrný, učenlivý, rozumný, velmi pozorný.

Hlava

Mozkovna

Lebka: široké čelo.

Stop: dobře patrný, se slabou rýhou.

Obličejová část

Nos: žádoucí je černá barva nosní houby. Nosní hřbet je rovný.

Tlama: středně silná, zužující se.

Pysky: těsně přiléhající.

Čelisti/Zuby: silné zuby, nůžkový skus.  

Líce: dobře vyvinuté.

Oči: poměrně malé, trojúhelníkové, tmavě hnědé. Vnější koutky očí jsou lehce zvednuté.

Uši: poměrně malé, trojúhelníkové, maličko nakloněné vpřed, pevně vztyčené.  

Krk

silný, mohutnější, v dobré rovnováze s hlavou i tělem.

Trup

Hřbet: rovný a silný.

Bedra: široká a osvalená.

Hrudník: hluboký, žebra středně vyklenutá.

Spodní linie: dobře vtažené břicho.

Ocas

vysoko nasazený, silný, nesen silně zatočený nebo v srpovitém oblouku nad hřbetem. Pokud je natažen, špička dosahuje téměř k hleznům.

Končetiny

Hrudní končetiny

při pohledu zpředu jsou hrudní končetiny rovné.

Rameno: ramenní lopatka mírně strmá

Loket: těsně přiléhající k trupu.

Pánevní končetiny

Stehna: dlouhá.

Bérce: krátké, ale dobře vyvinuté.

Hlezna: silná a pevná.

Tlapky

prsty těsně uzavřené a dobře klenuté. Polštářky tvrdé a pružné. Drápky tvrdé a žádoucí je tmavá barva.

Pohyb / Chody

lehký a čilý.

Osrstění

Srst

krycí srst je hrubá a rovná, podsada měkká a hustá. Srst na ocasu je maličko delší a odstávající.

Barva

červená, černá s pálením, sezamová, černě sezamová, červeně sezamová.

Popis sezamové barvy:

sezamová: rovnoměrná směs bílých a černých chlupů.

černě sezamová: více černých než bílých chlupů.

červeně sezamová: základní barvou srsti je červená, je smíchána s černými chlupy.

Všechny výše zmíněné barevné rázy musí mít „urajiro“.

Urajiro: bělavá srst na stranách tlamy a na lících, na spodní straně čelisti a krku, na hrudníku a břichu, na spodní straně ocasu a na vnitřní straně končetin.

Výška a hmotnost

Výška v kohoutku

Psi: 40 cm.

Feny: 37 cm.

Tolerance ± 1,5 cm.

Hmotnost            

F.C.I. standard hmotnost neuvádí

Vady

jakákoliv odchylka od výše uvedených znaků má být považována za vadu a vážnost, s níž je vada posuzována, má být v přímém poměru k jejímu stupni.

psi vykazující samičí typ, feny vykazující samčí typ.

předkus nebo podkus.

chybí více zubů.

plachost.

Vylučující vady

uši nejsou vztyčené.

svěšený ocas nebo krátký ocas.

Pozn.: Psi (samci) musí mít dvě zjevně normálně vyvinutá varlata, plně sestouplá v šourku.

Inzeráty plemene: Shiba-Inu