Inzeráty plemene: Portugalský podengo
Portugalský podengo
Portugalský podengo je velmi živý a přátelský pes. Jsou nebojácní a bezproblémoví společníci. Dobře vychází s cizími lidmi, dětmi a nemají problém ani s většími psy. Rychle se přizpůsobí dané situaci, a proto se hodí i do městské zástavby. Podengo má velmi silně vyvinutý lovecký pud. Loví ve smečkách a k detekci zvířete používá zrak, sluch i čich. Zvěř umí sledovat i ve velmi náročném terénu a je odolný vůči nepřízni počasí.
Portugalský podengo se vyskytuje ve třech velikostních rázech a dvou variantách osrstění (hladkosrstý, hrubosrstý).
Malý podengo dorůstá výšky 20 – 30 cm a váha se pohybuje okolo 4 – 5 kg.
Střední podengo má v kohoutku 40 – 55 cm a dosahuje váhy 16 – 20 kg.
Velký podengo je 55 – 70 cm vysoký a váha je okolo 30 kg.
Hlava podenga je tvaru čtyřbokého hranolu se širokou základnou, který se směrem k čenichu značně zužuje. Čenich je kratší než mozkovna, hřbet nosu má rovný profil zakončený tmavším nosem. Oči jsou menší, mírně šikmo postavené, jejich barva je v odstínech jantarové a medové. Trojúhelníkovité uši jsou delší než širší a nošeny jsou vztyčené. Tělo má mírně obdélníkovitý profil. Hruď je dobře osvalená. Záď je rovná, široká a přiměřeně dlouhá. Břicho je mírně vtažené. Ocas je nasazen poměrně vysoko, je silný a směrem ke špičce se zužuje. Končetiny jsou rovné a dobře osvalené. Srst u hladkosrsté varianty je krátká a měkká. U hrubosrsté je delší a hrubší a na spodní čelisti tvoří vous. Zbarvení je žluté, plavé a to v různých odstínech s bílými znaky nebo i převažujícím bílým základem.
Portugalský podengo není náročný na údržbu srsti, jen v době línání je třeba věnovat pozornost odstranění odumřelých chlupů. Výcvik tohoto plemene není náročný, poměrně rychle chápe. Je třeba stále myslet na jeho lovecké pudy a především trénovat povely ke mně a stůj. Podengo se hodí pro mnoho sportů např. agility, coursing a jiné. Je možné jej vést i lovecky.
První zmínky o tomto dnes národním plemeni Portugalska pochází z roku 1199.Postupem času se rozrůznil do tří velikostí a dvou rázů osrstění.
V dřívějších dobách byl používán k lovu a to především králíků, proto se mu také někdy přezdívá králičí pes. Velký podengo byl schopen štvát i vysokou zvěř nebo ulovit prase. Podenga pro lov využívala nejen šlechta, ale především malého používali i chudí lidé k lovu drobných hlodavců v domácnosti. Dnes jsou s rozvojem zemědělství v Portugalsku tito lovečtí psi opomíjeni a velký podengo je dokonce na pokraji vyhynutí. O jeho záchranu se v Portugalsku snaží dvě chovatelské stanice. Mimo Portugalsko není toto plemeno příliš známé, výjimkou je malý podengo, který si pro svou nenáročnost i velikost našel více příznivců po celé Evropě. Do České republiky byla dovezena fena malého podenga roku 2003 a dnes již má za sebou několik vrhů.
Secretariat General: 13, Place Albert I – B 6530 THUIN (Belgie)
F.C.I.-Standard č.: 94 / 03.11.1999 / GB Portugalský Podengo (Podengo Portugues)
Země původu: Portugalsko
Datum publikace originálního platného standardu: 25.09.1967
Použití: Toto plemeno je rozšířeno především na severu země. Vzhledem ke svým fyzickým dispozicím jsou tito psi vhodní pro lov králíků, a to samostatně nebo ve smečce. Proto jsou také někdy nazýváni „králičími psy“. Jsou také oceňováni jako dobří hlídači.
Zařazení dle F.C.I.: Skupina 5 špicové a primitivní plemena. Sekce 7 lovečtí psi primitivního typu. Bez zkoušky z výkonu.
střední velikost i hmota těla, dobře vyvážené proporce, dobré osvalení, silná kostra.
velmi živý a chytrý pes, nenáročný a odolný.
suchá, ve tvaru čtyřbokého jehlanu s širokou základnou, poměrně výrazně se zužuje ke špičce tlamy. Podélné osy lebky a tlamy jsou divergentní.
Lebka: plochá, v profilu téměř rovná. Výrazné nadočnicové oblouky. Čelní rýha sotva znatelná. Oblast mezi ušima plochá. Týlní kost výrazná.
Stop: sotva patrný.
Nos: zužující se k mírně vystupující špičce, přední rovina nosu je mírně šikmá, barva nosní houby je vždy tmavší než barva srsti.
Tlama: nosní hřbet zakulacený (v průřezu), při pohledu z profilu rovný. Tlama je kratší než lebka a v kořeni širší než na špičce.
Pysky: těsně přiléhající, tenké, pevné a horizontální.
Čelisti/Zuby: pravidelný, silný, bílý chrup. Normální skus.
Oči: s velmi živým výrazem, sotva vystupující z očních důlků. Barva se mění v souladu s barvou srsti od medové do oříškově hnědé. Oči jsou malé a šikmo posazené, barva očních víček je tmavší než barva srsti.
Uši: nasazené středně vysoko a šikmo, nesené vztyčeně, velmi pohyblivé. V afektu nesené vertikálně vpřed. Trojúhelníkového tvaru, v bázi široké, zužující se ke špičce. Kůže ucha je tenká. Délka ucha je výrazněji větší než jeho šířka v bázi (místě nasazení).
harmonický přechod od hlavy k trupu, rovný, přiměřené délky, silný a dobře osvalený. Bez laloku.
Hřbetní linie: rovná nebo mírně vyklenutá.
Hřbet: dlouhý, rovný nebo mírně spáditý.
Bedra: rovná nebo mírně vyklenutá, široká a osvalená.
Záď: střední délky, široká a dobře osvalená. Rovná nebo mírně spáditá.
Hrudník: předhrudí mírně zdůrazněné, osvalené, nepříliš široké. Hrudník hluboký a dlouhý, střední šířky. Dlouhá sternální oblast stoupá k zadní části těla. Žebra jen málo vyklenutá, šikmá.
Břicho/Slabiny: suché, s mírným vtažením břicha.
Spodní linie: mírně stoupající.
nasazený spíše vysoko než nízko, silný, tlustý, střední délky, zužující se ke špičce. V klidu svěšený mezi pánevními končetinami, se špičkou mírně stočenou vzhůru, v pohybu nesený horizontálně a mírně stočený vzhůru nebo nesený srpovitě stočený vzhůru, ale nikdy zatočený do kroužku.
Celkový vzhled: při pohledu zpředu a ze strany vertikální a rovné, dobře osvalené a suché.
Rameno a nadloktí: dlouhé a šikmé, silné a dobře osvalené, v ramenním klubu je tupý úhel.
Předloktí: vertikální, dlouhé a osvalené.
Kloub nadprstí: suchý, ne příliš výrazný.
Nadprstí: silné, krátké, mírně šikmé.
Tlapky: kulaté, dlouhé, silné, těsně k sobě přiléhající a silně vyklenuté prsty. Drápky silné, krátké, nejlépe tmavé. Polštářky tvrdé a odolné.
Celkový vzhled: při pohledu zpředu a ze strany rovné a paralelní, dobře osvalené a suché.
Stehna: dlouhá, středně široká, osvalená.
Bérce: dlouhé, šikmé, silné, osvalené, suché.
Hlezenní klouby: středně vysoko posazené, suché a silné, zaúhlené v tupém úhlu.
Hlezna: s dobrou kostrou, krátká, šikmá, bez paspárků.
Tlapky: kulaté, dlouhé, silné, těsně k sobě přiléhající a silně vyklenuté prsty. Krátké, silné, nejlépe tmavé drápky. Tvrdé a odolné polštářky.
rychlý a lehkonohý.
sliznice nejlépe černě pigmentované, v každém případě však tmavší než barva srsti. Kůže tenká a těsně přiléhající.
krátká nebo dlouhá srst, střední tloušťky, krátkosrstá varieta má hladkou srst, dlouhosrstá varieta má drátovitou srst (podobnou štětinám divočáka). Krátká srst je hustší než dlouhá. U dlouhosrsté variety je pod spodní čelistí znatelná „bradka“. Bez podsady.
převládající barvy jsou žlutá, béžová (od světlé po velmi tmavou) a černá (vybledlá či vyrudlá), mohou či nemusí být bílé znaky, nebo bílá jako základní barva se znaky ve výše uvedených barvách.
40 – 55 cm.
jakákoliv odchylka od výše uvedených znaků má být považována za vadu a vážnost, s níž je vada posuzována, má být v přímém poměru k jejímu stupni.
agresivita nebo bázlivost.
celkový vzhled: jakákoliv známka křížení se španělským galgem nebo perdigueirem (portugalským ohařem).
čelisti: nesprávný skus, špatně usazené zuby.
oči: rozdílných barev.
uši: klopené nebo překlopené.
krk: klenutý.
trup: hřbetní linie výrazně klenutá.
záď: přehnaně spáditá.
břicho: příliš vtažené.
ocas: zatočený.
paspárky: nežádoucí (ovlivňují známku psa).
Psi, kteří zjevně vykazují fyzické nebo povahové abnormality, musí být diskvalifikováni.
Pozn.: Psi (samci) musí mít dvě zjevně normálně vyvinutá varlata, plně sestouplá v šourku.
Charakteristiky velkého podenga, v zemi původu téměř vyhynulé variety, jsou téměř shodné s charakteristikami středního podenga, s následujícími výjimkami:
silný pes se spoustou hmoty, především užívaný při lovu jelenů.
55 – 70 cm.
Charakteristiky malého podenga jsou také téměř shodné s charakteristikami středního podenga, s následujícími výjimkami:
malý pes poněkud protažených proporcí, který je užíván pro lov králíků stejně jako pro vyhánění králíků z nor.
Lebka: plochá nebo mírně vyklenutá.
délka těla přesahuje kohoutkovou výšku.
krátké.
Předloktí: rovné nebo maličko stočené z vnějšku dovnitř po celé délce.
20 – 30 cm.
4 – 5 kg.
Nejoblíbenější psí plemena