Inzeráty plemene: Novoskotský retrívr
Kanadský retrívr, (Novoskotský retrívr, Nova Scotia Duck Tolling Retriever)
Původním posláním tohoto plemene bylo vyhánění kachen a jejich aportování z vody. Nova Scotia Duck Tolling retreiver je dnes však více společenským než loveckým psem. Je to přátelské, hravé a pozorné plemeno. Je značně inteligentní a většinou dobře poslouchá. Toller dokáže být výborným hlídačem. Je živý a aktivní, ale doma se chová klidně. Jako většina retrievrů rád plave a aportuje a to za jakéhokoliv počasí. Štěká velmi málo. Na svou rodinu je velmi fixován, má rád společnost a jakékoliv odloučení nese velmi špatně. Kanadský retriever se snáší s ostatními psy i zvířaty dobře. K dětem se chová trpělivě. K cizím lidem je přátelský a nemá sklony k agresivitě.
Kanadský retriever je nejmenší a nejmladší ze všech retrivevrů. Dorůstá výšky psi 48 - 51 cm, feny 45 - 48 cm a dosahuje hmotnosti okolo 20 kg. Průměrná délka života je 12 - 14 let. Klínovitá hlava má širokou, mírně klenutou lebku. Trojúhelníkové uši nasazené vysoko vzadu na hlavě a jsou svěšené. Ořechově hnědé oči kanadského retrievera mají mandlový tvar a přátelský výraz. Skus je úplný nůžkový. Hřbet má toller rovný, postupně se svažující k ocasu, záď silnou. Ocas je nasazen v rovině hřbetu a sáhá až k hleznům, je nesen zvesela, špička je mírně zahnutá. Končetiny jsou rovné s kulatými tlapkami. Tento retrívr má plovací blány mezi prsty. Srst je dvojitá a dobře odpuzující vodu. Krycí srst je středně dlouhá a měkká, podsada je hustá a jemná, může být lehce zvlněná. Zbarvení kanadského retrievera je v odstínech červené a oranžové. Časté jsou bílé znaky na hlavě, hrudi, tlapách a bílá bývá i špička ocasu. Tolleři mohou mít dva druhy pigmentu 1. světlý (růžový) - nos i oko, 2. tmavý (černý) - nos i pigment kolem oka.
Srst kanadského retrievra není příliš náročná na údržbu. Jednou týdně srst důkladně vykartáčujeme. V období línaní je zapotřebí častější česání. Tito inteligentní psi se učí velmi rychle a výchova není nijak náročná. Nova Scotia Duck Tolling retriever však potřebuje značné množství pohybu. Rád plave a aportuje nebo si hraje s míčkem. Toto plemeno může dosáhnout výborných výsledků v míčových hrách, obratnosti a poslušnosti, výborně se reprezentuje v agilty nebo ve flyball. Hodí se především do sportovně založené rodiny. Může být ovšem veden i lovecky a to nejen pro aportování z vody.
Tento nejmenší z retrievrů pochází z Nového Skotska patřícímu Kanadě. Kanadský retrívr se objevuje již v 17. století, kdy kolonizátoři přivezli labradory s rovnou srstí játrové barvy. Nova Scotia Duck Tolling retriever má mezi svými předky kromě St. John dog také kokršpaněly, irské setry i kolie, díky nimž jsou na rozdíl od jiných retrievrů dobrými hlídacími psy. Díky Cyrilu Colwellovi byl chov roku 1945 uznán kanadským Kennel klubem. V průběhu 50. a 60. let se chov rozrostl. Postupně se kanadský retrívr dostal i do Evropy. Mezinárodní kynologickou federací (FCI) byl ale uznán až roku 1981. Dnes se jeho chov nejrozšířenější ve Švédsku a Dánsku. U nás se kanadský retrívr objevil až roku 1996.
FCI-Standard č. 312 / 05. 02. 1999 / GB Nova Scotia Duck Tolling Retriever
Země původu: Kanada
Datum publikace původního platného standardu: 24.06.1987.
Využití: Tolling retrívr běhá, skáče a hraje si podél břehu a může být přitom sledován celým hejnem kachen. Občas zmizí z dohledu a poté se opět rychle objeví. Je podporován skrytým lovcem, který psovi hází malé klacíky nebo míčky. Hra psa vzbuzuje zvědavost kachen, které plavou v určité vzdálenosti od břehu, a tím jsou kachny nalákány na dostřel. Tolling retrívr je poté vyslán, aby přinesl mrtvé nebo zraněné ptáky.
Klasifikace dle F.C.I.: Skupina 8 retrívři, slidiči, vodní psi.Sekce 1 retrívři. S pracovní zkouškou.
Plemeno Nova Scotia Duck Tolling Retriever vzniklo v Novém Skotsku na počátku 19. století a sloužil jako návnada a k přinášení vodního ptactva.
Tolling retrívr je středně velký, silný, kompaktní, vyvážen, dobře osvalený pes; je středních až těžkých kostí, velmi obratný a čilý, ostražitý, bdělý a rozhodný. Mnoho psů tohoto plemene má poněkud smutný výraz až do okamžiku, kdy jdou do práce; pak se jejich výraz mění na intenzivní soustředění a vzrušení. Při práci mají tito psi rychlou, hbitou akci, s hlavou nesenou téměř na stejné úrovni s linií hřbetu a neustále se pohybujícím ocasem s bohatými praporci.
Tolling retrívr je vysoce inteligentní, snadno se cvičí a má ohromnou vytrvalost. Je silným a zdatným plavcem. Je přirozeným a houževnatým retrívrem na zemi i z vody. Je vždy připraven hbitě jednat, jakmile postřehne nejmenší pokyn k aportování. Jeho silně vyvinutý smysl pro aportování a hravost jsou velmi důležité vlastnosti pro jeho lovecké schopnosti.
Jasně řezaná a poněkud klínovitá.
Mozkovna: Široká mozkovna je jen lehce zaoblená, týlní hrbol nevystupuje a líce jsou ploché. Dobrá míra průměrného psa je 14 cm mezi ušima. Tento rozměr se mírně zužuje zhruba na 3,8 cm na konci nosní kosti. Délka hlavy je přibližně 23 cm od nosu k vrcholku týlnímu hrbolu, ale hlava musí být ve správném poměru k velikosti těla.
Stop: Střední.
Nosní houba: Zužuje se od nasazení ke špičce, nozdry jsou dobře otevřené. Barva by měla odpovídat barvě srsti nebo být černá.
Tlama: Zužuje se v čisté linii od stopu ke špičce nosu, dolní čelist je silná, ale není vystupující. Dolní linie tlamy probíhá téměř rovně od koutku tlamy ke hraně kosti dolní čelisti. Hloubka tlamy u stopu je větší než u špičky nosu. Srst na tlamě je krátká a jemná.
Pysky: Přiléhají těsně, tvoří z profilu jemnou křivku, nejsou nijak těžké.
Čelisti / zuby: Dostatečně silné, aby pes mohl nést i velkého ptáka, velmi důležitá je měkká tlama. Správný skus jsou těsné nůžky; vyžaduje se plnochrupost.
Oči: Posazené široko od sebe, mandlového tvaru, střední velikosti. Barva jantarová až hnědá. Výraz přátelský, pozorný a inteligentní. Okraje očních víček mají stejnou barvu jako pysky.
Uši: Trojúhelníkové, střední velikosti, vysoko nasazené vzadu na mozkovně, u základny velmi lehce vzpřímené, dobře osrstěné s praporci na zadní straně skladu, s krátkou srstí na zaoblených špičkách.
Silně osvalený a dobře nasazený, střední délky, bez jakýchkoliv známek volné kůže na hrdle.
Horní linie: Rovná.
Hřbet: Krátký a rovný .
Bedra: Silná a svalnatá.
Hrudník: Hluboký, Hrudní kost dosahuje až na úroveň loktů. Žebra dobře klenutá; nejsou sudovitého tvaru ani plochá.
Břicho: Středně vtažené.
Pokračuje v přirozeném velmi mírném sklonu zádě, široký u kořene, bohatě osrstěný s těžkými praporci; poslední obratel dosahuje nejméně k hleznu. Ocas může být nesen pod úrovní hřbetu s výjimkou okamžiků, kdy je vzbuzena pozornost psa. Tehdy je ocas zatočen nahoru, nikdy se ale nedotýká trupu psa.
Měly by vypadat jako rovnoběžné sloupy; rovné a silných kostí.
Plece: Plece svalnaté, s lopatkou dobře skloněnou vzad a dobře uloženou. Lopatka přináší dobrý sklon kohoutku směrem ke krátkému hřbetu. Lopatka a pažní kost jsou zhruba stejné délky.
Lokty: Měly by těsně přiléhat, nejsou vytočené ani vbočené, pracují hladce a stejnoměrně.
Zápěstí: Silné, mírně skloněné.
Přední tlapy: S prsty spojenými blánou střední velikosti, těsně uzavřené prsty, kulaté tlapy s dobře klenutými prsty a silnými polštářky. Paspárky mohou být odstraněny.
Svalnaté, široké a vzhledem kvadratické. Zaúhlení končetin vpředu a vzadu musí být harmonicky vyvážené. Horní a dolní část jsou přibližně stejně dlouhé.
Stehna: Velmi svalnatá.
Kolena: dobře zaúhlená.
Hlezna: Dobře spuštěná dolů, nejsou vtočená dovnitř ani vytočená ven. Paspárky musí být odstraněny.
Tlapy pánevních končetin: Jako u hrudních končetin.
Tolling retrívr kombinuje dojem síly s pružným, čilým pohybem. Vpředu je pohyb prostorný a zezadu plný síly.
Tlapy nejsou vytočené ven ani vtočené dovnitř a končetiny se pohybují po přímce. S rostoucí rychlostí se tlapy psa dostávají pod osu těla do jedné linie; hřbet zůstává v pohybu vodorovný.
Tolling retrívr byl vyšlechtěn k aportování zvěře z ledově studené vody a musí mít dvojitou srst odpuzující vodu. Srst je střední délky a jemnosti s hustou a měkčí podsadou. Srst může být mírně zvlněná na zádi, ale jinak je rovná. Zimní srst tvoří v některých případech dlouhé, volné kadeře na hrdle. Praporce jsou měkké na hrdle, za ušima a na zadní straně stehen a praporce na hrudních končetinách jsou středně vyvinuté.
Barva je různých odstínů červené nebo oranžové se světlejšími praporci a spodní stranou ocasu a obvykle nejméně s jedním z následujících bílých znaků: špička ocasu, tlapy (skvrna nepřesahuje přes nadprstí), hruď a lysina. Pes jinak vysoké kvality nesmí být penalizován pro nedostatek bílé. Pigment nosu, pysků a okrajů očních víček je masově zbarvený, v barvě srsti nebo černý.
Ideální velikost psů starších 18 měsíců je 48 – 51 cm
fen starších 18 měsíců 45 – 48 cm
Jeden palec (2,5 cm) nad nebo pod ideální výšku je povolen.
Musí být ve správném poměru s výškou a kostmi psa – orientačně: 20 – 23 kg u dospělých psů; feny 17 – 20 kg.
Jakákoliv odchylka od výše jmenovaných bodů se musí posuzovat jako vada, jejíž hodnocení musí být v přesném poměru k jejímu stupni závažnosti.
Divergující nebo konvergující linie tlamy a mozkovny.
Srázný stop.
Jasně růžový nos.
Nos, oční víčka a oči jiné než předepsané barvy.
Podkus.
Velké, kulaté oči.
Vyklenutý, propadlý hřbet.
Ochablá bedra.
Ocas nesený za pohybu pod úrovní hřbetu. Ocas příliš krátký, zalomený nebo zatočený a dotýkající se hřbetu.
Prošlápnuté přední nadprstí.
Rozevřené nebo tenké tlapy.
Otevřená srst (ne dostatečně hustá, volná).
Nedostatek substance u dospělých psů.
Psi o více než jeden palec (2,5 cm) nad nebo pod ideální výšku.
U dospělých jakákoliv známka plachosti.
Skvrnitě depigmentovaný nos.
Podkus větší než 3 mm.
Předkus, zkřížený skus.
Nedostatek kůže spojující prsty.
Bílá na plecích, kolem uší, na hřbetě nebo šíji, na zádi nebo slabinách.
Stříbřitá srst, šedá v srsti, černé oblasti v srsti.
Jakákoliv jiná barva než odstíny červené a oranžové.
Diskvalifikován musí být každý pes, u kterého se zřetelně projevují fyzické abnormality nebo poruchy chování.
Pozn.: psi musí vykazovat dvě viditelně normálně vyvinutá varlata, nacházející se zcela v šourku.
Nejoblíbenější psí plemena