Inzerce psů, psí inzerce
Přihlášení / Registrace

Katalánský ovčák

Inzeráty plemene: Katalánský ovčák

Popis plemene: Katalánský ovčák

Katalánský ovčák  (Perro de Pastor Catalan, Catalan Sheepdog)

Povaha plemene

Katalánský ovčák je učenlivý, inteligentní pracovní pes. Dobrý domácí společník je ovšem také neúnavný dříč, ale v běžném denním režimu se nikdy nehoní. Výborně se snáší s jinými domácími zvířaty, pokud si na ně ovšem jako štěně zvykl. K dětem má obvykle dobrý vztah. Cizích lidí si příliš nevšímá, chová se k nim rezervovaně. Tento pes se může chovat dominantně k jiným psům, není to ale pravidlem. Toto přírodní plemeno netrpí dědičnými chorobami. Katalánský ovčák se dokáže sám rozhodovat a je schopný ohlídat i velké stádo dobytka a neuteče mu ani kus.

Popis katalánského ovčáka

Katalánský ovčák dorůstá výšky 46-51 cm v kohoutku. Průměrná délka života je 12-14 let. Lebku má delší než čenich. Vysoko nasazené uši porostlé dlouhými chlupy mají trojúhelníkový tvar. Oči tmavě jantarové barvy lemované černými víčky leží blízko u sebe a mají živý, inteligentní výraz. Čelisti jsou silné, skus nůžkový. Silný a svalnatý krk dobře posazený v ramenou plynule přechází v rovný hřbet a mírně se svažující záď. Nízko nasazený ocas je nošen svěšený a může být buď dlouhý a dosahovat až k patám, anebo krátký okolo 10 cm. Vyskytují se i bezocasí jedinci a u pracovních psů bývá ocas často kupírován. Končetiny jsou rovné a silné. Katalánský ovčák má dlouhou, hladkou, mírně zvlněnou srst s hustou podsadou. Zbarvení není jednolité, jedná se o odstupňované barvy od hnědavé či pískově- žluté po šedivou až černou.

Základní péče o psa

Katalánský ovčák má působit huňatým a neupraveným dojmem. Nadměrné kartáčování tento vzhled ničí. Srst stačí pročesávat řídkým hřebenem, aby se necuchala a nesplétala. Tento ovčák se učí poměrně rychle, nemá rád neustálé opakování cviků. Je třeba obměňovat povely a motivovat jej, aby se udržela jeho pozornost. Katalánský ovčák potřebuje mnoho pohybu a rád pobývá venku, kde může zůstávat celoročně. Je ochotný se přizpůsobit a při dostatečném pohybu může žít i ve městě v bytě. Plemeno je vhodné pro nejrůznější psí sporty - poslušností a obratností počínaje a míčovými hrami konče, zvládne i agility. Katalánského ovčáka lze vycvičit na lavinového, strážního nebo policejního psa.

Historie plemene katalánský ovčák

Katalánský ovčák vznikl ve Španělsku v 18. století v katalánské oblasti Pyrenejí. Prací tohoto pasteveckého psa je hlídání a nahánění dobytka. Jeho blízkým příbuzným je portugalský ovčák a dlouhosrstý pyrenejský ovčák. Šíření plemene se odvíjelo od chovu ovcí a postupně se rozšířil po celé oblasti Katalánie. První název katalánský ovčák se objevuje roku 1911. Standard byl napsán roku 1929 podle psa jménem Tace a feny Iris.

Charakteristika plemene: Katalánský ovčák

FCI-Standard č. 87 / 13. 09. 2004/ GB  Katalánský ovčák (Gos d’Atura Catala)

Země původu: Španělsko, Katalánsko

 

Datum publikace původního platného standardu: 26.05.1982.

Využití: Podstata tohoto plemene se projeví při vedení stáda, tento pes nejenže poslouchá svého ovčáka, ale v řadě případů je schopen projevit vlastní iniciativu a řídit stádo s obdivuhodnou lehkostí tak, že se žádné zvíře neoddělí od ostatních.  Díky jeho vynikající statečnosti a odvaze ho lze využívat také jako skvělého hlídače.  Vzhledem ke své velikosti, krásné srsti, inteligenci a ohromné věrnosti ke svému pánovi dokáže být vynikajícím společenským psem.

Klasifikace podle F.C.I.:  Skupina 1  Ovčáčtí a honáčtí psi (s výjimkou švýcarských salašnických psů). Sekce 1    Ovčáčtí psi. Bez pracovních zkoušek.

Krátký historický přehled

Pochází z katalánské části Pyrenejí, rozšířil se do celé pastevecké oblasti Katalánska.

Celkový vzhled

Pes střední velikosti dobře vyvážených úměrných proporcí, s krásnou srstí.

Důležité proporce

Délka poněkud přesahuje výšku – zhruba v poměru 9 ku 8.

Chování/ temperament

Velmi vyrovnaný pes, aktivní a inteligentní, s ušlechtilým výrazem, otužilé a příjemné povahy, skutečně oddaný svému ovčákovi a obětavě pracující se svěřeným stádem, které hlídá před cizími, a proto bývá někdy nepřístupný. Je velmi otužilý, odolný vůči horku, chladu i všem klimatickým změnám.  K tomu, aby pracoval i za extrémních podmínek, mu stačí i skromné krmení.

Hlava

Silná hlava, lehce konvexní a široká v základně, aniž by působila těžce, dobrých proporcí vzhledem ke zbytku těla.  Proporce mozkovny k tlamě je 4 ku 3.

Lebeční partie

Mozkovna: Délka poněkud přesahuje šířku, s jasně vyznačenou čelní rýhou v první třetině; tato rýha směrem k týlnímu hrbolu postupně zaniká.  Týlní hrbol výrazný. Horní linie profilu mozkovny je mírně klenutá a v krátkém úseku střední části může být až zploštělá.  Čelní oblouk dobře vyvinutý co do délky i do šířky.  Nadočnicové oblouky dobře vyznačené.

Stop: Dobře viditelný, ne však příliš zdůrazněný.

Obličejová partie

Nosní houba:  Rovná, ve správném poměru s hlavou, musí být černá.

Tlama: Rovná, spíše kratší, tvaru komolého jehlanu se zaoblenými hranami.

Pysky: Spíše silné, krátké, odděleny téměř rovnými liniemi; dolní pysk nevisí; pysky jsou intenzivně černě pigmentovány; černě pigmentované je i patro.

Čelisti / zuby:  Zuby silné, dobré velikosti, bílé a zdravé.  Nůžkový skus.  U pracujících psů jsou povoleny otupené špičáky.

Oči: Široce otevřené, výrazné oči, pozorný, inteligentní pohled; oči jsou kulaté, tmavě jantarové, s černě lemovanými očními víčky.

Uši: Vysoko nasazené, trojúhelníkového tvaru, jemné, špičaté.  Chrupavka uší je měkká a není silná.  Visící uši jsou neseny těsně přiléhající k hlavě.  Poměr šířky k délce ucha je 8 ku 10.  Kryté jsou dlouhou hedvábnou srstí končící pohyblivými třásněmi.  U pracovně nasazených psů jsou přijatelné kupírované uši.

Krk

Mohutný, silný, osvalený, spíše krátký, ale v dobrém poměru k tělu tak, aby byl pohyblivý. Dobře vsazen do ramen.

Trup

Poněkud prodlouženého formátu, silný, svalnatý, budící dojem síly a obratnosti.

Kohoutek:  Dobře viditelný.

Hřbet:  Horní linie rovná, ne sedlovitě pronesená, mírně vyvýšená záď, která však musí být za všech okolností na úrovni kohoutku nebo mírně nižší.  Vzhledem k bohaté srsti a podsadě na zádi může být tato výška psa v zádi zdánlivě na první pohled vyšší než výška psa v kohoutku.

Záď: Robustní, osvalená, mírně skloněná.

Hrudník: Široký, dobře vyvinutý, dosahující až na úroveň loktů.  Žebra klenutá, nejsou plochá, hrudník je prostorný a dovoluje psovi podávat dobré pracovní výkony.

Břicho a slabiny: Břicho lehce vtažené, s krátkými, ale silnými a dobře vyznačenými slabinami.

Ocas

Spíše nízko nasazen, může být dlouhý a přesahovat hlezna, nebo krátký – kratší než 10 cm.  Existují také bezocasí jedinci a u pracovně využívaných psů je povoleno kupírování ocasu.  V klidu ocas volně visí.  V dolní části tvoří háček.  Ocas nesen ve tvaru šavle je rovněž přípustný.  V akci je ocas vesele zvednutý, ale není zatočený nad hřbet.  Je bohatě pokrytý dlouhou a poněkud zvlněnou srstí.

Končetiny

Hrudní končetiny

Krátké, suché, rovné, svisle postavené a rovnoběžné při pohledu zepředu a z profilu.  Vzdálenost loktu od kohoutku zhruba odpovídá vzdálenosti loktu od země.

Plece:  Svalnaté, silné, mírně skloněné. Úhel mezi lopatkou a pažní kostí: Zhruba 110°.

Nadloktí: Silné, svalnaté, s rovnoběžně postavenými lokty, které nejsou vytočené ani vbočené a těsně přiléhají k tělu. Úhel mezi pažní kostí a předloktím: Zhruba 135°.

Předloktí: Svislé, silné, vhodné k práci.

Zápěstí a přední nadprstí: Stejně svislé jako předloktí, spíše krátké.

Tlapy: Oválné, polštářky černé a tvrdé, kůže mezi prsty dobře viditelná a dobře pokrytá srstí; drápy černé a silné.

Pánevní končetiny

Silné, svalnaté, svislé, budící dojem síly a obratnosti.

Stehna: Dlouhá, široká a svalnatá, se silnými kostmi. Úhel mezi pánví a stehenní kostí: Zhruba 115°. Úhel mezi stehenní a lýtkovou kostí: Zhruba 120°.

Běhy: Silné kosti a svaly.

Hlezna: Musí být nízko posazená, rovnoběžná a svislá. Úhel hlezen: Zhruba 140°.

Zadní nadprstí (metatarsus): Poměrně krátké, silné a svisle postavené.

Tlapy: Odpovídají tlapám hrudních končetin s nízko nasazenými dvojitými paspárky.  Tyto paspárky jsou srostlé a spojeny meziprstovou kůží s prvním prstem.

Chody/ pohyb

Pružný, typický pro ovčáky. Pes se rozeběhne cvalem jen ve velkých prostorách, ale v kruhu je pro něj typickým krokem krátký klus charakteristický pro všechny psy s paspárky.

Kůže

Dosti silná, těsně přiléhající a suchá po celém těle i na hlavě.  Dobře pigmentovaná.

Osrstění

Srst

Dlouhá, hladce přiléhající nebo velmi lehce zvlněná, drsná s bohatou podsadou po celé zadní třetině těla.  Na hlavě je patrný vous a knír, čupřina a výrazné obočí, které však nebrání volnému výhledu psa.  Ocas je dobře osrstěný stejně jako končetiny.  Během línání lze pozorovat typický jev: probíhá ve dvou fázích.  Nejdříve začíná línat přední část těla psa, takže pes budí dojem, že jde o jedince složeného ze dvou polovin s různými druhy srsti; poté začne línat zadní část těla psa a vše se opět sjednotí.

Barva

Viděno z odstupu se pes zdá být jednobarevný a s lehce světlejšími odstíny na končetinách.  Při bližším pohledu je patrné, že barva srsti je tvořena směsí chlupů různých odstínů: žluté, hnědé, víceméně načervenalé, šedé, černé a bílé.  Základní barvy odvozené z této směsi jsou: Plavá ve světlých odstínech, středně tmavá nebo tmavá. Písková s chlupy zbarvenými hnědě, plavě, bíle a černě, také ve světlých, středně tmavých nebo tmavých odstínech. Šedá tvořená bílou, šedou a černou s odstíny od stříbřitě šedé až po černošedou.  Je-li černá převládající a je jednoduše kombinovaná s bílou, vypadá jako černá srst pokrytá námrazou.  Existují také psi se směsí černé, plavé a načervenalé, která může dominovat u některých částí těla a budí dojem černého zbarvení s tříslovou.  Bílé a černé skvrny nejsou dovoleny.  V některých případech se může objevit několik málo bílých chlupů v podobě hvězdy na hrudníku (to se toleruje) nebo na horní části prstů, ale v takovém případě nesmí být bílá na prstech provázena bílými drápy.

Velikost

Výška v kohoutku

Od 47 do 55 cm u psů.

Od 45 do 53 cm u fen.

Vady

Jakákoliv odchylka od výše jmenovaných bodů se musí posuzovat jako vada, která bude penalizována podle stupně její závažnosti.

Hrubé vady

Plochá hlava nebo bez čelní rýhy.

Růžovité nebo špatně nasazené uši.  Chrupavka uší silná, dlouhá nebo odstávající či vzpřímená.

Světlé oči.

Chybějící 2 premoláry.

Mírný předkus.

Sedlovitě pronesený hřbet.

Končetiny nebo tlapy vytočené /vybočené/.

Několik bílých drápů.

Paspárky prázdné /bez vnitřní kosti/ nebo jednoduchý paspárek.

Diskvalifikující vady

Agresivní nebo přehnaně plachá povaha.

Chybějící pigmentace pysků, nosu, očních víček a patra.

Hnědý nos.

Modré oči.

Bílé skvrny.

Chybění více než 2 premolárů nebo jakýchkoliv dvou zubů.

Ocas stočen na bedrech.

Chybění paspárků nebo kůže mezi prsty.

Všechny drápy bílé.

Více než 3 cm nad limit nebo pod limit velikosti.

Hlava jako u pyrenejského ovčáka nebo briarda.

Předkus nebo podkus.

Je-li kvalita psů stejná, dává se přednost psům bez poškození (uši, ocas nebo špičáky z pracovních důvodů).  Odmítají se psi, kteří mají podobná poškození, ačkoliv nepracují se stádem.  Dobře pigmentované odstíny barev jsou žádoucí, a proto jsou lépe hodnoceny.

Diskvalifikován musí být každý pes, u kterého se zřetelně projevují fyzické abnormality nebo poruchy chování.

Pozn: Psi musí vykazovat dvě viditelně normálně vyvinutá varlata, nacházející se zcela v šourku.




 

Inzeráty plemene: Katalánský ovčák