Vypadá jako seveřan, ale sáně netahá, je to lovecký pes, ve své vlasti používaný pro lov losů!
Velký špic obdélníkového rámce s čistými liniemi. Silný, ale také čilý pes uměřené postavy. Tělo nesmí budit dojem nadměrné délky ani nesmí být příliš těžké.Uši vzpřímené, ocas nesený zatočený, ale ne příliš těsně nebo položený na zádech. Srst je krátká, s hustou podsadou. Barva je světlejší nebo tmavší šedá. Charakteristické znaky: světle šedé nebo smetanové po stranách tlamy, lících, hrdle, hrudi, břichu, nohách a pod ocasem.
Jämthund byl uznán až v roce 1946, ačkoli se jedná o typově velmi staré plemeno, které bylo na severu Švédska známé od jeho osídlení. Důvodem pozdního uznání plemene je fakt, že jämthund byl posuzován jako jedno plemeno společně s menším norským losím psem, což se postupem času stalo neudržitelným. Ačkoli jämthund se nejčastěji používá k lovu losů, býval v minulosti využíván při lovu medvědů a rysů, proto musel být velmi silný a vytrvalý.
Jaemthund je ideálním společníkem pro člověka, který miluje dlouhé toulky přírodou a nebude po svém psu vyžadovat strojovou poslušnost. Plemeno bylo vyšlechtěno k samostatnému lovu, jeho protivník byl podstatně větší a silnější a psi se tak museli spoléhat sami na sebe. Přesto dovede být milým a věrným společníkem i nemyslivci, který mu dá dostatek pohybu.
FEDERATION CYNOLOGIQUE INTERNATIONALE
Secretariat General: 13, Place Albert I – B 6530 THUIN (Belgie)
F.C.I.-Standard č. 42 / 05.05.2003 / GB Jämthund (Švédský losí pes)
Země původu: Švédsko
Datum publikace originálního platného standardu: 25.03.2003
Použití: lovecký pes.
Zařazení podle F.C.I.: Skupina 5 špicové a primitivní plemena. Sekce 2 severští lovečtí psi. Zkouška z výkonu pouze v severských zemích (Norsku, Švédsku a Finsku).
Jämthund byl uznán až v roce 1946, ačkoli se jedná o typově velmi staré plemeno, které bylo na severu Švédska známé od jeho osídlení. Důvodem pozdního uznání plemene je fakt, že jämthund byl posuzován jako jedno plemeno společně s menším norským losím psem, což se postupem času stalo neudržitelným. Ačkoli jämthund se nejčastěji používá k lovu losů, býval v minulosti využíván při lovu medvědů a rysů, proto musel být velmi silný a vytrvalý.
Velký špic obdélníkového rámce s čistými liniemi. Silný, ale také čilý pes uměřené postavy. Tělo nesmí budit dojem nadměrné délky ani nesmí být příliš těžké.
Odvážný a energický, ale zároveň stoicky klidný pes.
Má čisté linie a je protáhlá, s přiměřenou šířkou mezi ušima.
Lebka: mírně klenutá.
Stop: zřetelný, ale nepříliš hluboký.
Tlama: délka tlamy od stopu k nosu je mírně menší než vzdálenost od stopu k týlnímu hrbolku. Pravidelně se zužuje směrem k nosu. Tlama nesmí být při pohledu shora i z profilu ani příliš špičatá ani příliš tupá. Nosní hřbet je rovný, široky a silný, nosní houba široká.
Pysky: pevně přiléhající.
Čelisti/Zuby: nůžkový skus.
Líce: suché.
Oči: mírně oválného tvaru, hnědé barvy, s pozorným, ale klidným výrazem.
Uši: vysoko nasazené, zcela vztyčené, špičaté a v afektu citlivě reagující. Mírně delší než je jejich šířka u základny. Vnitřní strana uší je bohatě osrstěna.
Dlouhý s čistými liniemi, silný s dobrým dosahem.
Silný s čistými liniemi, mírně delší než je jeho výška v kohoutku.
Hřbetní linie: přímá, velmi mírně spáditá od kohoutku k zádi.
Bedra: široká a dobře vyvinutá.
Záď: široká, pouze mírně spáditá.
Hrudník: dobré hloubky, s dobře klenutými žebry.
Břicho: mírně vtažené.
nasazen vysoko, střední délky a rovnoměrné tloušťky. Nesen zatočený, ale ne těsně stočený nebo položený na hřbetě. Hustě osrstěný, ale bez praporu.
Plece: ramenní lopatka je dlouhá, a zasahuje daleko dozadu.
Lokty: těsně přiléhající k hrudníku.
Předloktí: rovné, čistých linií a se silnou kostrou.
Přední tlapky: silné, poněkud oválné, směřující přímo vpřed, s těsně k sobě přiléhajícími prsty.
Všeobecný vzhled: při pohledu zezadu paralelní.
Koleno: dobře zaúhlené.
Hlezenní kloub: dobře zaúhlený.
Zadní tlapky: podobné jako přední.
plný síly, volný, s dobrým předkrokem. Při klusu úzký krok (tlapky jsou pokládány do jedné stopy).
krycí srst je přiléhající, ale nikoli ploše. Podsada je krátká, měkká, světlá, nejlépe smetanové barvy. Srst je hladká na hlavě a na přední straně končetin, delší na krku, hrudníku, ocase, na stehnech a na zadní straně končetin.
Světlejší nebo tmavší šedá. Charakteristické znaky: světle šedé nebo smetanové po stranách tlamy, lících, hrdle, hrudi, břichu, nohách a pod ocasem.
u psů 57 – 65 cm, ideálně 61 cm,
u fen 52 – 60 cm, idálně 56 cm.
jakákoliv odchylka od výše uvedených znaků má být považována za vadu a vážnost, s níž je vada posuzována, má být v přímém poměru k jejímu stupni.
žluté oči
překroucený ocas
smetanové znaky překryté černými
příliš krátká srst
lehká kostra
krátký ocas
rovný ocas
klenuté čelo a vystupující líce
příliš špičatá tlama
chybějící zub kromě P1
kvadratický rámec těla
příliš lehká stavba těla
příliš mohutná, lymfatická stavba těla
ploché tlapky
nepřerušený, výrazný bílý pruh na hrdle sestupující k hrudní kosti, tzv. kravata
nedostatečné zaúhlení pánevních končetin
tenký, bičovitý ocas
VYŘAZUJÍCÍ VADY:
přílišná agresivita nebo plachost
výška v kohoutku odlišná od standardu
předkus nebo podkus
zavěšené uši
nedostatek krémových znaků
Pes, který zjevně vykazuje abnormality fyzické nebo v chování bude diskvalifikován.
Pozn.: Psi (samci) musí mít dvě zjevně normálně vyvinutá varlata, plně sestouplá v šourku.
Nejoblíbenější psí plemena