Inzeráty plemene: Istrijský hrubosrstý honič
Istrijský hrubosrstý honič (Istarski Oštrodlaki Gonič, Istrian Wire-Haired Scent Hound, barbini)
Istrijský hrubosrstý honič je prvotřídní lovecký honič, který se nejčastěji používá pro lov lišek a zajíců, nebo pro dohledávání poraněné zvěře. Při lovu je velmi zaujatý až vášnivý a vyniká zejména zvláštním hlubokým hlasem, díky kterému je lovcem dobře rozpoznatelný. Dobře snáší jakékoliv počasí. Jeho povaha je klidná, vyrovnaná, je to poslušný, temperamentem středně živý pes.
Je to středně velký pes téměř čtvercového formátu, jehož tělesná stavba mu umožňuje pohyb i v obtížném terénu. Výška v kohoutku je 46 až 58 cm u psa a kolem 50 cm u feny. Průměrná váha podle standardu je 20 kg, ale existuje zde rozmezí 4 kg nahoru i dolů. Istrijský hrubosrstý honič má dlouhou hlavu s mírně vyklenutou mozkovnou a širokým čelem. Má silnou, hranatou čenichovou partii s hustým vousem, velký, široký nos s černou houbou, silné zuby s nůžkovým skusem a nepříliš silné, těsně přiléhající pysky. Oči jsou velké, s tmavou duhovkou a mohutným, hustým obočím. Uši jsou dlouhé, nepříliš silné, přiléhající k lícím. Tělo má hřbetní linii klesající směrem k zádi s málo výrazným kohoutkem, pevným, širokým hřbetem, krátkými a svalnatými bedry a širokou zádí. Hrudník je široký a hluboký, žebra dobře klenutá a břicho mírně vtažené. Ocas je nasazen poměrně nízko, u kořene je silný, směrem ke špičce se zužuje a je mírně zahnutý vzhůru. Hrudní i pánevní končetiny jsou silné s úzkými, kočičími tlapkami a silnými drápy. Krycí srst má istrijský hrubosrstý honič tvrdou, dlouhou zhruba 5 až 10 cm, matnou, nikdy kudrnatou nebo zvlněnou. Podsada je krátká a hustá. Celkově je srst rozježená, nepřiléhavá, ale bez dredů. Základní barva je čistá bílá s oranžovýma ušima a skvrnami, nebo stříkáním po těle, nejčastěji u ocasu. Oranžově stříkané uši jsou známkou čisté rasy. V průměru se dožívá 12 let.
Oficiální zkratka pro ČR: je IHH.
Využití: je to lovecký pes, špičkový honič, zejména na lišky a králíky.
Standard FCI N°152 / 10.04.2002 / F Istrijský hrubosrstý honič (Istarski Ostrodlaki Gonič)
Původ : Chorvatsko
Datum zveřejnění platného standardu : 25.10.2000
Použití : špičkový honič ; je obzvlášť vhodný k použití při lovu zajíce a lišky. Může být také používán pro dosledy poraněné zvěře. Jeho tělesná stavba mu umožňuje bez problémů pracovat v rozlehlých istrijských loveckých terénech.
Klasifikace FCI : Skupina 6 honiči, barváři a plemena příbuzná. Sekce 1.2 střední honiči. S pracovní zkouškou.
jeho historie je totožná s historií istrijského krátkosrstého honiče, ale jeho ikonografie a zmínky o něm jsou velmi vzácné, protože psi s hrubou srstí byli většinou méně vyhledáváni malíři pro jejich jakoby neupravený vzhled. Ale hrubosrstý istrijský honič byl podrobně popsán B. Laskou v roce 1896 a znovu 1905 : pod jménem « barbini » se nakupovali tito psi v okolí Buzetu a Pazinu. Ale během první světové války plemeno téměř vymizelo. Od roku 1924 byli istrijští hrubosrstí honiči zapisováni do chorvatské plemenné knihy. Plemeno bylo oficiálně uznáno FCI v roce 1948 a první standard byl publikován v roce 1969.
základní barva srsti je sněhově bílá se žlutooranžovými znaky. Srst je dlouhá a rozježená. Hlava je podlouhlá, s výrazným obočím. Tělo je robustní, kostra silná. Ocas silný a je mírně šavlovitě prohnutý. Výraz svědčí o klidné a vyrovnané povaze, pohled je zasmušilý. Má zvučný hlas středně hluboké až hluboké intonace.
délka těla musí přesahovat výšku v kohoutku maximálně o 10%.
Mírný, poslušný, klidný a velmi závislý na svém pánovi. Temperament je středně živý, ale je to vášnivý lovec.
hlava má správné proporce v poměru k tělu. Je dlouhá 20-24 cm ; nesmí být příliš lehká. Viditelné sliznice jsou tmavě pigmetované.
Mozkovna : je mírně vyklenutá. Týlní hrbol je výrazný, stejně jako střední rýha, která je ovšem často zakryta kadeřavou dlouhou a hebkou srstí. Čelo je dost široké. Mozkovna se směrem k očím zužuje.
Stop : není výrazný.
Nos : velký, s širokými nozdrami, tmavě černé pigmentace.
Čenichová partie : silná, hranatá ; nosní hřbet je široký, pokrytý hustým vousem. Při pohledu zepředu dodávají čelisti čenichu jistou oblost.
Zuby: silné, s nůžkovým skusem. Kompletní chrup.
Pysky : jsou těsně přiléhavé, nepříliš silné.
Oči : pigmentace duhovky je tmavá ; oči jsou velké, ale nikoli vystouplé z očních důlků ; pohled je zasmušilý ; obočí je výrazné a husté.
Uši : nejsou nijak silné, jsou porostlé krátkou srstí. Zavěšené nedaleko od očí, ale výše směrem k temeni hlavy. Ušní boltce se rozšiřují směrem ke středu a dobře přiléhají k lícím. Jsou dostatečně dlouhé, jemnější a zaoblené na koncích. Natáhneme-li je směrem dopředu, považují se za hodně dlouhé, dosahují-li až téměř k nosu a za dlouhé se považují ty, které dosahují ke špičákům. Musí být alespoň polodlouhé a dosahovat k nadočnicovým obloukům.
při pohledu z profilu je zřetelné spojení krku a hlavy pod týlním hrbolem. Je dlouhý asi 12 až 15 cm, kůže na něm je napnutá, netvoří lalok.
Celkový pohled : hřbetní linie má viditelný spád směrem k zádi.
Kohoutek : je málo výrazný.
Hřbet : je pevný a široký. Jeho délka je ve správném poměru k výšce v kohoutku.
Bedra : krátká, svalnatá a oblá.
Záď : je široká, zvláště u fen, s mírným sklonem, oblá, kyčle bývají patrné.
Hrudník : široký a hluboký, dosahuje nejméně do úrobně loktů. Jeho obvod převyšuje obvykle o 12 až 15 cm kohoutkovou výšku. Žebra jsou oblá. Předhrudí je málo zřetelné, hruď široká.
Břicho a slabiny : spodní linie se postupně zvedá již od konce hrudní kosti až k pánevním končetinám. Břicho je jen mírně vtažené. Slabiny jsou málo vtažené, nesmí být vykasané jako u chrta.
je nasazen nepříliš vysoko, u kořene je silný, směrem ke konci se zeslabuje; je nesen nízko, mírně zahnutý směrem vzhůru, dosahuje k hleznu nebo o něco níže.
Lopatky : lopatky jsou šikmo uložené, svalnaté, dobře přiléhají k hrudnímu koši. Úhel scapulo-humerální se blíží 90°.
Lokty : nejsou vbočené.
Předloktí : kolmo postavené, svalnaté.
Karpus : téměř nezřetelný.
Metakarpus: krátký, téměř kolmý, jen s mírným sklonem, svírá úhel 10°vzhledem ke kolmici.
Přední tlapky : mají tvar kočičí tlapky, jsou úzké, se sevřenými prsty, polštářky jsou dobře vyvinuté a odolné. Drápy jsou silné.
Stehna : krátká, široká a svalnatá.
Bérce : delší než stehna, šikmé a svalnaté.
Hlezna : silná a široká.
Metatarsus : krátký a kolmý ; pokud se vyskytnou paspárky, musí být odstraněny.
Zadní tlapky : stejné charakteristiky jako přední, často jsou poněkud delší.
Pohyb : pohyb je velmi pružný, živý.
elastická, přiléhající pevně k tělu, bez vrásek, růžová.
krycí srst je tvrdá, dlouhá, v délce 5 – 10 cm, matná, rozježená, nikdy však kudrnatá nebo zvlněná. Pod touto krycí srstí se nachází, především v zimním období, hustá a krátká podsada. Krycí srst není přiléhavá, ale rozježená. Nesmí se ovinovat nebo tvořit zplstěné kadeře (dredy). Délka a hustota srsti je na různých částech těla odlišná.
základní barva je sněhově bílá. Uši jsou obvykle oranžové ; na čele se často objevuje skvrna stejné barvy ve formě hvězdy. Uši mohou být také oranžově stříkané, což je známkou čisté rasy. Různě veliké oranžové skvrny nebo stříkání se může rovněž vyskytovat po těle, ale nejčastěji u kořene ocasu. Tyto znaky nesmí být příliš hojné a rozsáhlé a převažovat nad sněhově bílým základem. Barva znaků musí být jasná, nikoli nevýrazná, ani příliš tmavá, ani játrová, což by svědčilo o nakřížení jiné rasy. Třetí barva, ani ve formě několika chlupů, není přípustná.
od 46 do 58 cm.
Ideální výška pro psy : 52 cm
Ideální výška pro feny : 50 cm
váha dospělého psa v normální kondici se pohybuje mezi 16 – 24 kg. Je žádoucí střední váha okolo 20 kg.
všechny odchylky od uvedeného standardu musí být považovány za chyby a musí být penalizovány podle stupně jejich závažnosti.
Při pohledu zepředu hranaté čelisti
Spuštěné a měkké pysky
Viditelné třetí víčko
Vylučující vady :
Pes agresivní nebo bázlivý
Disproporce mezi výškou v kohoutku a délkou těla
Příliš růžový nos, depigmentace nosní houby
Čenich příliš tupě zakončený, čenich špičatý nebo zdvižený
Spatná okluze čelistí, zřetelný předkus nebo podkus
Růžová oční víčka
Různě zbarvené (skvrnité) oči
Uši moc krátké nebo odstávající, zavěšené příliš vysoko nebo naoopak nízko, pokryté výrazně dlouhou, hedvábnou, zvlněnou, kudrnatou či zplstnatělou srstí
Ocas zakřivený do strany nebo zkrácený
Příliš vybočující loket
Křivé přední nohy
Příliš šikmý (měkký) metakarpus
Každé jiné zbarvení, než bílooranžové ; nikdy se nesmí vyskytovat znaky šedivé nebo dokonce černé
Kohoutková výška nad či pod limitem, stanoveným tímto standardem
Všichni jedinci, na kterých bude patrná porucha psychiky nebo chování, budou vyloučeni.
Pozn. : Všichni psi musí mít obě normálně vyvinutá varlata kompletně sestouplá v šourku.
Nejoblíbenější psí plemena