Irský setr
(Irský červený setr, Irish Red Setter)
Irský setr je inteligentní, trochu svéhlavý, ale přesto dobře cvičitelný pes. Z hlediska myslivosti je ovšem výcvik trochu náročnější než u ostatních loveckých psů, proto není mezi myslivci tak rozšířen. Přesto je to vynikající lovecký pes s dobrým nosem, výbornou pracovní způsobilostí, vytrvalostí, temperamentem a neutuchající ochotou k práci. Mezi majiteli je oblíbený také pro svoji hravost, přítulnost, laskavost a oddanost. Není agresivní, naopak je mírný, kamarádský a spolehlivý.
Tohoto loveckého krasavce by mohlo charakterizovat jediné slovo: elegance. Je to středně velký pes s váhou 20 až 25 kg a výškou asi 60 cm v kohoutku. Má dlouhou hladkou srst bez kadeří, vyvážené tělo s úzkou lebkou, dlouhým krkem, hlubokou hrudí a svalnatými bedry. Středně dlouhý ocas nosí v úrovni hřbetu nebo níže. Irský setr se pohybuje volně s majestátně vzpřímenou hlavou a v porovnání s ostatními setry působí štíhlejším a ladnějším dojmem. V průměru se dožívá asi 13 let.
Přestože jde o původně loveckého psa, dá se dobře chovat i v bytě. Názor, že irský setr potřebuje extrémně mnoho pohybu je diskutabilní. Je však nutné pravidelné venčení, alespoň 30 minut ráno a odpoledne, večer pak procházku prodloužíme. Nedoporučuje se mít psa střídavě ve venkovním kotci a doma, protože pobyt venku by pak mohl považovat za trest. Pokud je chován doma, vytvořte mu tichý koutek stranou rodinného ruchu. Jeho srst potřebuje pravidelně pročesávat a alespoň třikrát do roka trimovat. Jelikož má podobně jako kokršpaněl velké, těsně ke hlavě přiléhající uši, je nutné chlupy kolem vnějšího zvukovodu odstřihávat, aby nedocházelo k zánětům.
Irský setr vznikl v Irsku pravděpodobně systematickým křížením Irského červenobílého setra s neznámým červeným psem. Původně se vedle sebe choval jak irský červený setr, tak červenobílý setr a jejich majitelé je běžně křížili ve snaze získat co nejlepší jedince pro práci. Červených setrů však bylo zpočátku méně. Teprve postupně začala jejich obliba stoupat, protože byli považováni za elegantnější . Největší rozmach v chovu irských červených setrů nastal ve druhé polovině 19. století. V Čechách se začal irský setr objevovat nejdříve především na šlechtických honitbách, ale koncem 19. století, kdy nastal rozvoj myslivosti a chovu zvěře, vzrůstal i počet chovných stanic a za první republiky jich bylo již nepočítaně. Dnes je u nás registrováno několik desítek chovných psů a fen v reproduktivním věku.
FCI č.120 / 31.8.2001
Země původu: Irsko
Určení: Lovecký a rodinný pes
Klasifikace FCI: Skupina VII - stavěcí psi; Podskupina 2 - britští a irští stavěcí psi s loveckou zkouškou
Ušlechtilý a atletický plnokrevný pes přátelského výrazu. Harmonický vyvážený a souměrný.
Živý a pozorný, inteligentní, velice temperamentní, láskyplný a oddaný pes.
Dlouhá a štíhlá, nikoli hrubá ve výši zavěšených slechů. Morda a čelo stejné délky, jejich horní linie robnoběžné.
Lebka: Oválná mezi slechy s velkým prostorem pro mozek, s výrezným temenním hrbolem, zdůrazněné nadočnicové oblouky.
Čelní sklon (stop): Zřetelně vyjádřený.
Nos: Barva nosní houby je tmavě mahagonová, tmavě ořechově hnědá nebo černá. Nozdry široce otevřené.
Morda: Středně hluboká a na konci téměř hranatá. Od stopu ke špičce nosu dlouhá, pysky nikoli volně převislé.
Čelisti: Téměř stejně dlouhé.
Skus: Nůžkový
Oči: Tmavě oříškové nebo tmavě hnědé. Ne příliš velké.
Slechy: Středně velké, jemné. Nízko a daleko vzadu zavěšené, v úhledném záhybu těsně přiléhají k hlavě.
Přiměřené délky, velice svalnatý, nikoli však příliš tlustý, s lehce klenutou šíjí, bez sklonu k volné kůži pod hrdlem.
Přiměřený k velikosti psa.
Hrudník: Hrudní koš hluboký, zpředu spíše úzký s dobře klenutými žebry zajišťujícími hodně prostoru pro plíce.
Bedra: Svalnatá, lehce klenutá.
Oháňka: Přiměřené délky odpovídající velikosti psa, dosti nízko nasazená, silná u kořene a postupně se zužující ke špičce. Nesená ve výši hřbetu nebo níže.
Lopatky jemně modelované, hluboko a šikmo nazad uložené. Lokty volně pohyblivé, nízko uložené, nevybočené ani nevbočené. Přední běhy rovné a šlachovité, se silnými kostmi.
Široké a mocné. Zadní běhy dlouhé, svalnaté od kyčlí k patním kloubům. Od patních kloubů jsou nárty krátké a silné. Kolenní klouby jsou dobře vyvinuté. Patní klouby nevybočené ani nevbočené.
Malé a velmi kompaktní. Prsty silné, klenuté a pevně sevřené.
Plynulý a velmi prostorný pohyb. Hlava nesena vysoko. Přední běhy vykračují daleko dopředu, avšak nízko nad zemí. Přední běhy se pohybují pružně s enegrickým posunem. Křižující akce je nepřijatelná.
na hlavě, na přední straně běhů a na špičkách uší krátká a jemná. Na ostatních částech těla a na bězích středně dlouhá, splývavě přilehlá, bez zvlnění a zkadeření. Na horní části uší je srst dlouhá a hedvábná, na zadní straně hrudních a pánevních končetin tvoří dlouhé a jemné praporce. Na břiše dostatečně hustá srst tvoří lem, který pokračuje přes hruď k hrdlu. Tlapy jsou mezi prsty dobře osrstěné. Oháňka je porostlá dlouhou srstí tvořící pěknou vlajku, která se postupem ke špičce zkracuje. Celkově je srst hladce přilehlá a splývavá.
Sytá kaštanová hněď bez jakékoli stopy po černé. Bílá barva na hrudi, pod hrdlem nebo na prstech nebo malá hvězdička na čele nebo úzký proužek nebo plamének na nose nebo na líci psa nediskvalifikuje.
psů 58-67 cm,
fen 55-62 cm
Pozn: Psi musí mít obě normálně vyvinutá varlata zřetelně viditelná a zcela sestouplá do šourku.
Nejoblíbenější psí plemena