Více informací o plemeni Ibizský podenco
Pro plemeno Ibizský podenco není v současné době žádný inzerát!
Ibizský chrt (Ibizský podenco, Podenco Ibizenco, Ca Eivissec, Ibizan Hound, Baleárský pes, Baleárský chrt)
Ibizský podenco je laskavý pes, oddaný svému pánu. Pro svoji povahu je výborným společníkem. Má vynikající čich a sluch a navíc je velmi rychlý, vytrvalý a chytrý, díky čemuž je schopen rychle a snadno vystopovat králíky i v hustém podrostu. Když najde kořist, začne štěkat a vrtět ocasem a i v této situaci je snadno odvolatelný. Často loví ve smečce, která je tvořena převážně fenami. Psi jsou totiž hůře ovladatelní, někdy dost svéhlaví a špatně spolupracující. Ibizský podenco se také používá na lov zajíců a vysoké. Je také přirozeným přinašečem a výborným hlídačem. Zvláštností tohoto plemene je, že když uloví pár stovek či tisíců králíků, nechtějí psi dál lovit a musí si odpočinout. V rodině je vyrovnaný a bezproblémový s ostatními zvířaty.
Ibizský podenco je robustní, ale přitom elegantní pes s pevnou a lehkou kostrou. Není ovšem tak elegantní jako ostatní chrti. Je poměrně vysoký. Výška v kohoutku je 66 až 72 cm u psů a 60 až 67 cm u fen. Váha se pohybuje mezi 19 a 25 kg. Hlava je dlouhá, jemná, v poměru k tělu celkem malá a hodně osrstěná. Nos má masovou barvu a otevřená chřípí, pysky jsou tenké, přiléhající a mají rovněž masovou barvu. Zuby jsou pravidelné s nůžkovým skusem, oči jsou malé, jantarové, šikmo položené. Uši má ibizský podenco vztyčené, pohyblivé, směřující dopředu nebo do strany. Krk je mírně klenutý, osvalený, trup symetrický a kompaktní. Hřbet má dlouhý a rovný, dobře osvalený, bedra pevná, klenutá, hrudník hluboký, dlouhý a úzký, břicho mírně vtažené. Ocas je dlouhý a je nasazen nízko. Je svěšený a neměl by být nošen nad hřbetní linií s výjimkou lovu, kdy zvednutím ocasu upozorňuje majitele na kořist. Hrudní i pánevní končetiny jsou dlouhé, symetrické, a přestože jsou robustní, nepůsobí tak. Srst může mít ibizský podenco hladkou, silnou a lesklou, nebo hrubou, hustou a tvrdou, nebo alespoň 7 cm dlouhou a měkčí. Barva srsti je bílá s červenohnědou, nebo bílá se žlutou, nebo pouze bílá, červenohnědá či žlutá.
Toto plemeno pochází z Baleárských ostrovů, Mallorky, Ibizy, Menorky a Formentery, kde je známé pod původním názvem „Ca Eivissec“. Je také rozšířeno v Katalánsku, kolem Valencie, v Roussillonu a Provenci, kde jej nazývají "Mallorquí", "Xarnelo", "Mayorquais", "Charnegue" nebo "Baleárský pes". Tito psi byli na ostrovy pravděpodobně dovezeni Féničany, Kartaginci, nebo možná i Římany. Tento pes je typickým a robustním zástupcem tzv. primitivních plemen – nejstarších dosud existujících plemen. Obrázky těchto psů jsou nalézány v hrobech faraonů a na exponátech v muzeích, takže existence plemene je prokázána od roku 3400 př. n. l.
Elegantní pes, má pevnou a lehkou kostru, vynikající v pohybu, výborný ve sprintu i vytrvalosti. Jemný sluch, citlivý nos, výborný zrak. Schopnost dalekého výskoku z místa. Rozlišujeme variantu hladkosrstou a hrubosrstou, mají společný standard, vzájemné křížení povoleno s patrnými známkami křížení v nynější populaci. Vynikající lovec určený k lovu menších zvířat beze zbraně, silný, vrozený sklon aportovat. Oddaný, věrný společník, rodinný pes. Inteligentní, někdy svéhlavý, vyrovnaný, bezproblémové soužití s ostatními psy, vzhledem k silně vyvinutému loveckému pudu tendence "lovit" drobná zvířata, žijící v jeho blízkosti.
Ibizský podengo je užíván především k lovu králíků bez střelných zbraní, ve dne i v noci. Díky svému vynikajícímu čichu, který spolu se sluchem podengo používá více než zrak, stopuje a loví králíky snadno, a to i v hustém podrostu. Díky hbitosti a chytrosti chytí kořist rychle, zvlášť když loví ve smečce. Když jeden ze psů najde zvěř, ostatní psi jej obklopí, ale dodržují jistou vzdálenost a čekají. Štěkají pouze tehdy, když vidí nebo slyší kořist a když ji obklíčí. Při nalezení či chytání kořisti všichni psi rychle vrtí ocasy, v pozici čekání jsou snadno odvolatelní. Ibizský podengo je užíván také pro lov zajíců a vysoké zvěře. Je i dobrým přinašečem. Pro vytvoření smečky se (s jistými výjimkami) užívají pouze feny, případně s jedním psem, protože psi špatně spolupracují při lovu a jsou konfliktní. Když již smečka ulovila několik tisíc králíků, může se u tohoto plemene stát, že psi z této smečky nechtějí dále lovit, dokud si dostatečně neodpočinou. Tuto zvláštnost vyjadřuje španělské slovo "enconillarse" (jít si odpočinout).
Nejoblíbenější psí plemena