Inzeráty plemene: Český fousek
Český fousek je oblíbený především u myslivců. Je to velice klidný a poslušný pes. Je také inteligentní, aktivní a houževnatý. Miluje pohyb. Svému páníčkovi umí český fousek projevovat náklonnost, je přítulný. Umí se přizpůsobit a je učenlivý a snadno vycvičitelný. Na škodnou umí být patřičně ostrý a vydrží i náročnější klimatické podmínky.
Český fousek je středně velký pes s dobře vyvinutými svaly. V kohoutku měří 60 až 66 cm, fena 58 až 62 cm, váha se pohybuje mezi 28 až 34 kg nebo 22 až 28 kg. Český fousek je pes čtvercového formátu. Má dlouhou, užší hlavu se suchou tlamou a charakteristickým vousem na čenichu, na bradě a nad očima. Má tmavé oči s inteligentní výrazem a výrazné nadočnicové oblouky dodávající hlavě hranatý vzhled. Uši má vysoko posazené a přiléhající k lícím. Krk je pevný, silný a středně dlouhý. Hrudník má oválný s dobře vyvinutým předhrudím. Končetiny má český fousek rovné a dobře osvalené. Silný ocas se zkracuje.Český fousek má tři druhy srsti. Hebká a hustá podsada, dlouhá asi 1,5 cm, chrání fouska během chladnějších období před vlhkostí, v teplých měsících se skoro ztrácí. Krycí srst měří 3 až 4 cm, je rovná a přiléhající. A konečně štětinaté a hrubé pesíky, dlouhé 5 až 7 cm, které fouskovi vyrůstají na hrudi, pleci a slabinách. Barvu má český fousek světlou s tmavými plotnami nebo bez nich, nebo může být hnědý s prokvetlými světlými znaky na hrudi a dolních částech končetin, je známa také čistě hnědá varianta. Český fousek se dožívá průměrně 12 až 13 let.
Český fousek ( Barbu Tcheque)
Standard FCI č. 245/07.08.1998/F
Původ: dříve Československo, nyní Česká republika.
Datum zveřejnění platného standardu: 21.05.1963
Použití: ohař
Klasifikace F.C.I.: Skupina 7 ohař. Sekce 1.3 kontinentální ohaři hrubosrstí, typu grifona.S pracovní zkouškou.
V období před první světovou válkou byl český fousek nejrozšířenějším hrubosrstým ohařem, který se vyskytoval na území bývalého Československa. První světová válka a její následky téměř zapříčinily zánik tohoto plemene, ale později se začalo s jeho regenerací. Základem této regenerace se stalo několik původních typických jedinců, z nichž se podařilo systematickým chovem dosáhnout současného moderního typu českého fouska, který zaujímá druhé místo mezi loveckými plemeny, používanými v České republice a na Slovensku.
Český fousek je ušlechtilý ohař, střední velikosti, téměř čtvercového rámce, s hrubou srstí, jehož celkový vzhled svědčí o odolnosti a síle. Má vrozené schopnosti pro práci v poli, ve vodě i v lese, což znamená, že je to pes pro všestranné využití. I přes svoji ostrost na škodlivou zvěř je snadno cvičitelný a ovladatelný, jakož i dobře spolupracuje se svým pánem.
je suchá, poměrně úzká a dlouhá, vysoko nasazená na krku. Nosní hřbet je poněkud delší než mozkovnaa je mírně klenutý.
Mozkovna: v horní části čela a na temeni je mozkovna mírně vyklenutá a velmi mírně zaoblená. U psů je poněkud širší než u fen. Nadočnicové oblouky jsou výrazné a oční jamky hluboké a tak zřetelné, že hlava působí dojmem, že je hranatá a oční důlky jsou hluboké. Týlní hrbol je nevýrazný.
Stop: je středně výrazný, ale zřetelný.
Nos: je široký, nozdry jsou dobře otevřené a citlivé. Nosní houba je vždy tmavě hnědá.
Pysky: jsou středně vyvinuté, přiléhající, nikoli volné, horní pysk poněkud překrývá spodní.
Čelisti/Zuby: čelisti jsou mohutné, perfektně tvarované, dobře osvalené. Zuby jsou silné, s nůžkovým skusem, chrup je úplný.
Oči: oči mají mandlový tvar, dobrotivý výraz a svědčí o přirozené bystrosti. Oko musí být dost tmavé; je zbarveno tmavě jantarově nebo ořechově hnědě. Oční víčka těsně přiléhají k oční kouli, kterou úplně rámují, jsou pigmentována černošedě.
Uši: uši jsou nasazené velmi vysoko, mají široký úpon, ke konci se zužují. Délkou dosahují do dvou třetin lící, na konci jsou mírně zaoblené. Uši dobře přiléhají k bočném stranám hlavy.
krk je středně dlouhý, se správně vyvinutým svalstvem, je suchý a vysoko vsazený do hrudi. Jeho linie je poněkud klenutá.
Hřbet: hřbet je krátký a pevný, kohoutek je výrazný, hřbet je rovný, postupně přecházející směrem k zádi.
Bedra: bedra jsou krátká, relativně široká mírně klenutá.
Záď: záď je jen mírně spáditá, široká a dostatečně dlouhá.
Hrudník: při pohledu zepředu má hruď s přiléhajícími lopatkami tvar lyry. Hrudník má oválný průřez a jeho šířka je v souladu s celkovou stavbou těla. Spodní strana hrudníku musí dosahovat nejméně k loketnímu kloubu. Hruď je široká a předhrudí musí být výrazné. Hrudní koš je tvořen dobře klenutými žebry, která jsou ve správném poměru k jejich délce.
Břicho: břicho je mírně vtažené, aby umožňovalo snadný pohyb. Nikdy nesmí působit dojmem, že pes je vychrtlý.
Ocas: křížová kost má takovou polohu, že její osvalení nemá vliv na nesení ocasu. Ten je nesen horizontálně v linii hřbetu nebo mírně vzhůru. Nasazen je ve výši prodloužené linie hřbetu. Je středně silný, krátí se ze tří pětin svojí délky.
Lopatka: lopatka je dobře osvalená, šikmo uložená, svírá s ramenní kostí tupý úhel.
Loket: loketní kloub je mohutný, s mohutným svalstvem.
Předloktí: je kolmo postavené, rovné, svalstvo je suché a dobře vyvinuté.
Nadprstí: je relativně krátké, téměř kolmo postavené, mírně skloněné dopředu.
Přední tlapka: je kompaktní, ve tvaru krátké lžíce, prsty jsou sevřené a klenuté s drápy silnými, tmavě šedými až černými. Polštářky jsou odolné a tvrdé, celé pigmentované. Zvláštností je malý zbytek plovací blány mezi prsty.
Pánev: je správně dlouhá.
Stehna: stehenní kost je silná, mohutně osvalená.
Zadní končetiny: jsou postavené poněkud dozadu, což umožňuje psovi snadný pohyb.
Hlezno: jeho svalstvo je suché, hlezenní kloub je poměrně nízko u země.
Nadprstí: je téměř kolmo postavené, krátké a poměrně silné.
Tlapky: mají stejný tvar, jako přední. Paspárky se odstraňují, pokud se vyskytnou.
Je pravidelný v kroku i v klusu, přičemž končetiny nevykazují žádná pohyb dovnitř ani do stran a zadní končetiny se pohybují přesně za končetinami předními.
osrstění se skládá ze tří druhů srsti:
Z podsady, která je jemná a hustá, dlouhá asi 1,5 cm, která zabraňuje vlhkosti proniknout ke kůži; v létě téměř vylíná.
Pesíky v délce 3-4 cm, jsou hrubé a tvrdé, přiléhající k tělu.
Vlníky jsou dlouhé 5-7 cm, výrazně tvrdé, rovné. Zvláště výrazné jsou na hrudi, na hřbetě, na slabinách a na lopatkách.
Na končetinách je srst kratší a tvrdší na jejich přední straně, zatímco na zadní straně je delší a tvoří krátké praporce. Ocas nesmí mít kartáč.
Osrstění hlavy: spodní strana lící a pysky jsou pokryté delší a jemnější srstí, která tvoří vous, typický pro toto plemeno. Srst nad očima je výrazná, tvořící šikmo vzhůru trčící obočí. Čelo, temeno a líce jsou pokryté krátkou tvrdou srstí. Srst na uších je krátká, jemná a přiléhavá.
tyto barevné rázy jsou přípustné:
Tmavý bělouš s plotnami nebo bez nich
Hnědák s bíle prokvetlými znaky na hrudi a na dolní části končetin
Hnědák beze znaků
psi: 60 – 66 cm
feny: 58 – 62 cm
psi: nejméně 28, nejvíce 34 kg
feny: nejméně 22, nejvíce 28 kg
Všechny odchylky od tohoto standardu musí být považovány za chyby a musí být penalizovány podle stupně jejich závažnosti.Nepoměr mezi kohoutkovou výškou a délkou těla (ideální je téměř čtvercový rámec, poměr výšky k délce přibližně 9:10, feny mohou být o málo delší).
hlava krátká, kónická nebo kulatá
vystouplé oči, oči jiné barvy, než jakou uvádí standard
uši příliš dlouhé nebo příliš nízko nasazené
krk příliš krátký nebo příliš silný, s volnou kůží, která tvoří lalok
málo výrazný kohoutek
spáditá záď
úzká hruď, nevýrazné předhrudí
otevřená tlapka, zaječí tlapka; příliš osrstěné nohy
srst příliš jemná, příliš krátká nebo příliš dlouhá
vous a obočí nedostatečně výrazné (málo typické)
chybějící pigmentace
převaha bílé srsti (zbarvení strakoše je vylučující)
Psi: Feny:
Váha: 34 kg 25 kg
Výška v kohoutku: 63 cm 60 cm
Délka hlavy: 28 cm 23 cm
Délka mozkovny: 14 cm 11 cm
Šířka mozkovny: 12 cm 10 cm
Délka čenich. partie: 13 cm 11 cm
Šířka hrudního koše: 20 cm 18 cm
Výška hrudníku: 25 cm 23 cm
Délka trupu: 56 cm 53 cm
Obvod hrudníku za loktem 80 cm 72 cm
Obv. hrud. na posl. žebru 72 cm 64 cm
Zahlení kloubů:
Úhel scapulo-humerální 110°
Úhel humero-radiální 135°
Úhel coxo-femorální 110°
Úhel femoro-tibiální 125°
Úhel tibio-tarsální 135°
Všichni jedinci se znaky anomálního psychického stavu a s poruchami chování budou diskvalifikováni (vyloučeni).
Pozn.: Všichni psi musí mít obě normálně vyvinutá varlata úplně sestouplá v šourku.
Český fousek je hrubosrstý ohař všestranného založení, díky své tělesné stavbě a typu osrstění je velmi vytrvalý, otužilý a odolný, vhodný k práci před výstřelem a po výstřelu i v obtížných terénních a klimatických podmínkách, v honitbách polních, lesních i v bažinách a na vodních plochách. Na škodlivou (škodnou ) zvěř je ostrý, nesmí být však agresivní vůči lidem a ostatním psům.
Je to ohař kontinentálního typu, který hledá prostorným a razantním cvalem, amplitudy hledání jsou středně rozsáhlé. Ze způsobu, jakým prohledává terén, musí být jasně patrné, že je to vášnivý lovec s vrozenou touhou vyhledat zvěř, který reaguje na každý pach zvěře v terénu a tu se snaží co nejrychleji nalézt. Hlava je při hledání nesena mírně nad úrovní hřbetu, nos pracuje výborně s větrem.
Vystavování je velmi pevné, pes je při něm nehybný (cataleptique), nos směřuje přímo ke zvěři. Pokud se zvěř vzdaluje, postupuje za jejím pachem. Postupování musí být razantní a průkazné.
Je to spolehlivý přinašeč, vloha pro aport je v populaci výborně upevněna. Má výborné schopnosti pro dohledávku zvěře po výstřelu a pevný úchop.
Český fousek je dobře voditelný, velmi dobře spolupracuje se svým pánem. Při výcviku nesnáší hrubost.
(Tento pracovní standart byl vypracován Klubem chovatelů českých fousků v České republice v roce 2005. Toto znění bylo předloženo ke schválení F.C.I.)
Nejoblíbenější psí plemena