Inzeráty plemene: Bílý švýcarský ovčák
Bílý švýcarský ovčák je velmi všestranným plemenem, jsou temperamentní, milují pohyb, ale když je potřeba vydrží v klidu čekat až si páneček bude zase moct hrát a nebo vyrazit na procházku. Při správném přístupu u prvního kontaktu s vodou se velice rádi ve volné přírodě koupou a v zimě vezmou za vděk alespoň vodou zmrzlou, tedy sněhem, ve kterém se taky parádně vydovádí. Nejsou dominantní, takže se Vám nestane, že by se BŠO snažil o vůdcovství ve Vaší rodině.
Bez problémů se podřídí i dětem, které nade vše milují. Bílý švýcarský ovčák je velice jemný a citlivý pes a má velmi nízký práh bolestivosti, jakákoliv bolest je u nich prožívána více než u jiných plemen. Z čehož vyplývá, že při výchově a výcviku se musí postupovat daleko citlivěji než u jeho předků německých ovčáků. Zpravidla stačí jako trest zvýšení hlasu, případně chycení za čumák jakožto projev dominance pánečka. Psychicky bílý švýcarský ovčák dospívá vcelku pozdě. Až mezi 2. a 3. rokem života a podle toho se s ním musí zacházet. Od přírody má plemeno ve vínku lehkou nedůvěřivost ke všemu cizímu, takže je velice důležitá ranná socializace. Štěňátko se musí odmalička brát mezi lidi, do dopravních prostředků, rušných ulic a co nejvíce provázet svého pánečka nejrůznějším prostředím. Z čehož vyplývá, že plemeno není vhodné pro lidi, kteří potřebují psa pouze a jenom na hlídání, aby pes prožil celý život zavřený na dvorku nebo v kotci. Přestože při správné výchově a socializaci jsou to výborní hlídači.
Rozhodně nepatří do ruky lidem netrpělivým, vznětlivým a agresivním a lidem, kteří na psa nemají čas. Námaha vložená do soužití s rozpustilým psím puberťákem se Vám velmi zúročí a vyroste Vám doma hrdý, sebevědomý pes, který nade vše miluje svoji rodinu, skvěle vychází i s dalšími zvířecími členy rodiny, vyniká vysoce vyvinutou inteligencí, vynikající pamětí a velmi lehce se učí. Plemeno je vhodné pro nejrůznější psí sporty stejně jako pro klasickou sportovní kynologii.
Standard č.: 347 / 18.12. 2002 / D Bílý švýcarský ovčák (Berger Blanc Suisse)
Země původu : Švýcarsko
Datum publikace platného původního standardu : 26.11. 2002
Datum zveřejnění platného původního standrdu: 04.07.2011
Využití : rodinný a společenský pes, vysloveně milující děti, pozorný hlídač, přátelský a učenlivý pracovní pes.
Klasifikace FCI : Skupina 1 – ovčácká, pastevecká a honácká plemena ( s výjimkou švýcarských salašnických psů). Sekce 1 – ovčáci ( bez zkoušky z výkonu ). Bez pracovní zkoušky
V Americe a v Kanadě bílí ovčáci pomalu počali ztrácet svoji specifičnost. První jedinci tohoto plemene byli do Švýcarska přivezeni na počátku 70. let. Americký pes « Lobo » , narozený 5. března 1966, by mohl být považován za zakladatele tohoto plemene ve Švýcarsku. Potomci zmíněného psa, zapsaní ve švýcarské plemenné knize (LOS), stejně jako další jedinci, dovezení přímo z USA a Kanady, se stali základem pro další chov a rozšířili se po celé Evropě ; zde se toto plemeno chová čistokrevně již po mnoho generací. Bílí ovčáci jsou zapisováni jako samostatná rasa do přílohy švýcarské plemenné knihy již od roku 1991.
Bílý ovčák je robustní, svalnatý, středně velký, má vzpřímené uši a dvojí délku srsti – středně dlouhou nebo dlouhou ; má obdélníkový rámec ; jeho kostra je středně silná, jeho silueta je elegantní a harmonická.
Jeho tělesný rámec je mírně delší, poměr mezi délkou těla (měřenou od předního výstupku lopatky po sedací hrbol) a výškou v kohoutku je 12 :10. Vzdálenost od stopu ke konci nosní houby mírně převyšuje vzdálenost od stopu k týlnímu hrbolu.
Je to živý, vyrovnaný pohyblivý, ostražitý a snadno cvičitelný pes. V kontaktu je milý a nevtíravý. Je dobře socializovatelný a kontaktní se svým pánem. Nikdy nesmí být bázlivý nebo neadekvátně agresivní. Je veselý a poslušný. Je to pracovní a sportovní pes s potenciálem k všestrannému využití. Jeho socializovatelnost a snadná přizpůsobivost mu umožňují snadnou integraci ve společnosti.
Mohutná, suchá, jemně cizelovaná a ve správném poměru k tělu. Je klínovitá, při pohledu seshora i z boku má tvar klínu. Horní linie mozkovny a nosního hřbetu jsou paralelní.
Málo klenutá, střední dělící rýha jen naznačená.
Lebka: jen málo klenutá, se znatelnou rýhou uprostřed
Stop: nepatrně vyjádřený, ale zřeteln
Nosní houba: Je středně velká, žádoucí je černá pigmentace ; sněžný nos, stejně jako nosní houba se světlým pruhem jsou přípustné.
Čenichová partie: Silná, střední délky vzhledem k mozkovně ; Nosní hřbet a spodní osa čenichu jsou rovné a lehce sbíhavé směrem k nosní houbě.
Pysky : Suché, přiléhavé, co nejvíce černé.
Čelisti / Zuby: Zuby jsou silné a kompletní, s nůžkovým skusem. Zuby jsou kolmo postavené ve vztahu k čelistem
Oči: Středně velké, mandlového tvaru, uložené mírně šikmo ; mají hnědou až tmavě hnědou barvu ; oční víčka, jejichž výrazné černé lemování je upřednostňováno, dobře přiléhají k oční kouli.
Uši: Jsou neseny perfektně vztyčené, jsou vysoko nasazené, postavené paralelně, mířící dopředu, mají tvar protáhlého trojúhelníku, na konci mírně zaobleného.
Není příliš dlouhý, je dobře osvalený, harmonicky navazující na trup ; bez laloku ; horní linie krku je elegantně klenutá a přechází v hlavu, nesenou mírně výše, než je kohoutek.
Horní linie: Silná, svalnatá, středně dlouhá.
Kohoutek: Výrazný.
Hřbet: Vodorovný, silný.
Bedra: Silně osvalená.
Záď: Střední délky a šířky ; má mírný sklon od svého počátku směrem k nasazení ocasu.
Hrudník: Není příliš široký, je hluboký (okolo 50% kohoutkové výšky), dosahuje úrovně lokte, hrudní koš je oválného průřezu, hrudní koš je dlouhý. Předhrudí zřetelné.
Spodní linie a břicho: Slabiny štíhlé a pevné ; spodní linie se mírně zdvíhá směrem k zádi.
Má tvar šavle, je dobře osrstěný po celém obvodu, směrem ke špičce zeštíhluje ; je nasazený spíš níže, dosahuje nejméně k hlezennímu kloubu, v klidu je nesený svěšený anebo mírně prohnutý směrem vzhůru ve své poslední třetině ; v pohybu je nesen poněkud výše, ale nikdy ne výše než je linie hřbetu.
Celkový vzhled: Silné, suché, se středně silnou kostrou. Při pohledu zepředu rovné, středně široká fronta. Při pohledu z boku správně zaúhlené.
Lopatky: Lopatková kost je dlouhá, šikmo uložená, svírá korektní úhel s ramenní kostí ; celá tato partie je dobře osvalená.
Ramenní kost: Správné délky, silně osvalená.
Lokty: Přiléhající k tělu.
Předloktí: Dlouhé, rovné a suché.
Nadprstí: Silné, málo šikmé.
Přední tlapky: Oválné, prsty sevřené a klenuté ; polštářky pevné, odolné a černé ; drápy jsou žádoucí co nejtmavší.
Celkový vzhled: Silné, suché, se střední kostrou, střední šířky. Při pohledu zezadu jsou postavené rovně a paralelně, mírně daleko od sebe ; při bočním pohledu jsou dobře zaúhlené.
Stehna: Střední délky, silně osvalená.
Kolena: Adekvátně zaúhlená.
Podkolení: Středně dlouhé, šikmo postavené, se silnými kostmi a silným svalstvem.
Hlezno: Silné, dobře zaúhlené.
Zánártí: Středně dlouhé, rovné, suché.
Zadní tlapky: Oválné, zadní tlapky jsou o něco delší než přední, prsty jsou sevřené a klenuté, polštářky pevné, odolné, černé. Drápy jsou žádoucí co nejtmavší.
v pravidelném rytmu, lehký a pružný ; krok hrudních končetin je dlouhý, s výrazným posunem, v klusu je pohyb plynulý a snadný.
Je prosta vrásek, tmavě pigmentovaná.
Srst polodlouhá: Dvojitá srst je hustá a přiléhavá, podsada hojná ; krycí srst je hladká a tvrdá na hlavě, uších a předních stranách končetin je srst o něco kratší, na šíji a na zadních stranách končetin je o něco delší. Srst mírně zvlněná, ale tvrdá je přípustná.
Srst dlouhá: Dvojitá srst je hustá a přiléhavá ; podsada hojná ; krycí srst je hladká a tvrdá ; na hlavě, uších a předních stranách končetin je srst o něco kratší, na šíji a na zadních stranách končetin je o něco delší. Na šíji je zřetelná hříva, na končetinách tvoří srst praporce a kalhoty. Ocas je huňatý. Délka srsti není nikdy příliš přehnaná. Srst poněkud zvlněná, ale tvrdá je přípustná.
psi 58 – 66 cm
feny 53 – 61 cm
psi 30 – 40 kg zhruba
feny 25 – 35 kg zhruba
Jedinci dobrého typu, jejichž výška mírně přesahuje spodní nebo horní hranici, stanovenou standardem, nemusí být vyloučeni.
Totálně depigmentované.Kůže a polštářky tlapek totálně depigmentované. Všechny odchylky od výše řečeného musí být považovány za vady a musí být penalizovány podle stupně jejich závažnosti a jejich vlivu na zdraví a pohodu psa a na jeho schopnost vykonávat jeho tradiční práci.Nenápadná přítomnost plavé srsti (lehký zažloutlý až hnědočervený odstín) na uších, na hřbetě a na ocase. Depigmentace nosní houby, pysků, a/nebo očních víček. Paspárky, s výjimkou států, kde je jejich odstranění zakázáno platným zákonem.
Jedinec neohrabaný, kvadratický (příliš krátkého tělesného rámce). Nedostatečně patrný pohlavní dimorfismus (rozdíl mezi psem a fenou). Chybění více zubů jak 2×PM1. M3 nejsou brány v potaz. Ucho zavěšené, ucho poloklopené, ucho zlomené. Hřbetní linie příliš spáditá.Ocas zatočený, zlomený, tvořící na konci háček, nesený na hřbetě. Krycí srst jemná, hedvábná, vlnatá (vlna), kudrnatá, špatně přiléhavá (otevřená). Srst výrazně dlouhá bez podsady. Nápadná přítomnost plavé srsti (zažloutlý až hnědočervený odstín) na uších, na hřbetě a na ocase.
Jedinec agresivní nebo silně bázlivý. Všichni psi, na nichž je patrné fyzické postižení anebo vady psychiky, budou vyloučeni. Jedinec bázlivý, silně ustrašený, agresivní ze strachu, napadající bezdůvodně, letargické povahy. Jedno nebo obě oči modré. Oči vypouklé. Entropium, ektropium. Předkus nebo podkus, nepravidelný skus (zkřížené řady řezáků). Nosní houba, pysky a okraje očních víček. Albinismus.
Pozn : Psi musí mít obě normálně vyvinutá varlata kompletně sestouplá v šourku.
Nejoblíbenější psí plemena