Inzerce psů, psí inzerce
Přihlášení / Registrace

Bergamský ovčák

Inzeráty plemene: Bergamský ovčák

Popis plemene: Bergamský ovčák

Bergamský ovčák je prastarý pastevecký pes z alpských regionů Itálie z okolí Bergama. Toto plemeno bývá využíváno jako doprovodný pes; ve své domovině také jako pastevecký pes.

Co se týče charakteru, je to pracovitý a temperamentní pes a také spolehlivý hlídač s pozoruhodnou trpělivostí a schopností vysoké koncentrace. Povahově se velmi podobá ovčáckým psům. Je učenlivý a dobře ovladatelný a bazíruje na těsném kontaktu s chovatelem. Bergamasker má vyrovnanou a poměrně klidnou povahu a rozhodně je to příjemný, samostatný a roztomilý rodinný doprovodný pes.

Bergamasker vyžaduje úkolování a zaměstnání. Není proto vhodný pro pohodlné lidi. Naopak je vhodný pro nejrůznější sportovní aktivity a miluje pobyt ve volné přírodě. Je robustní, hodně odolný, nevadí mu nepříznivé počasí.

Bergamský ovčák je nevhodný pro městské prostředí! Vyžaduje důslednou a láskyplnou výchovu. O zplsťující srst, která tvoří různé klky, se dá snadno pečovat pravidelným kartáčováním a jejím vyčesáváním. Problémem jsou u tohoto plemene pouze nečistoty, které s sebou pes přináší až do vaší domácnosti. Z těchto důvodů není bergamský ovčák vhodný do rodin se sklonem k téměř sterilní čistotě prostředí!

 

Charakteristika plemene: Bergamský ovčák

Secretariat General: 13, Place Albert I – B 6530 THUIN (Belgie)

F.C.I.-Standard: č. 194 / 01.06.1992 / GB            

Bergamský ovčák  (Cane da Pastore Bergamasco)

Země původu: Itálie

Datum publikace originálního platného standardu: 27.11.1989

Použití: ovčácký pes používaný k vedení a hlídání stád.

Zařazení podle F.C.I.: Skupina 1 ovčáčtí a honáčtí psi (kromě švýcarských salašnických psů). Sekce 1    ovčáci. Bez zkoušky z výkonu.

Stručné historické shrnutí

Toto staré plemeno hlídačů stád se rozšířilo ve všech oblastech italských Alp, celkové množství těchto psů bylo zvláště velké v bergamských údolích, kde byl velmi rozvinutý chov ovcí.

Celkový vzhled

Bergamský ovčák je pes střední velikosti, prostého vzhledu, s bohatou srstí pokrývající všechny části těla. Mohutná stavba, ale dobře proporční. Celkový vzhled odpovídá psovi středních proporcí a kvadratického rámce. Je vyvážený jak ve vztahu k velikosti (heterometrie = normální proporce mezi velikostí a různými částmi těla), tak ve vztahu k profilům (alloidismus = soulad mezi profily hlavy a trupu).

Důležité poměry

Délka těla, měřená od přední části ramene (ramenní kloub) k zadní části stehna (pánevní výstupek ischia) je rovna kohoutkové výšce (kvadratický rámec). Povolená, ale ne žádoucí, je určitá tolerance, která v žádném případě nesmí být větší než jeden až dva centimetry. Délka hlavy odpovídá 4/10 kohoutkové výšky. Hloubka hrudníku musí být 50 % kohoutkové výšky-

Povaha/ temperament

Úkolem bergamského ovčáka je hlídat a provázet stáda, pro což má výborné předpoklady díky své ostražitosti, koncentraci a psychické vyrovnanosti. Jeho ochota se učit spolu s umírněností a trpělivostí jej činí vynikajícím hlídacím a společenským psem, vhodným pro mnoho různých úkolů. Vytváří si blízké vztahy s lidmi.

Hlava

Délka tlamy je stejná jako délka mozkovny. Hlava celkově vypadá velká. Kůže musí být silná, ale těsně přiléhající k tkáním, bez vrásek.

Mozkovna

Lebka: široká a mírně konvexní mezi ušima, široká a zaoblená v oblasti čela. Horní podélné roviny mozkovny a tlamy jsou paralelní. Délka lebky je stejná jako délka tlamy. Její šířka nesmí být větší než polovina délky hlavy. Čelní výstupky jsou dobře vyvinuté podélně i příčně, jařmové oblouky jsou dobře definované. Čelní vráska je vyznačená, týlní výstupek je patrný a vystupující.

Stop: stop je dobře přizpůsobený, ale zdůrazněný apofýzami nosních a čelních kostí, čelních výstupků a nadočnicových oblouků.

Obličejová část

Tlama: zužuje se postupně k nosu a její boční strany mírně konvergují, takže tlama není špičatá, ale kuželovitá, s poměrně plochým čenichem. Její délka je stejná jako délka mozkovny. Její šířka, měřená v polovině délky, dosahuje asi 50 % její délky. Horní profil tlamy, sledovaný profilem obličeje, je rovný. Spodní profil není určen pyskem, ale čelistí. Kvůli tomuto uspořádání není koutek úst zřetelný, je na úrovni myšlené vertikály od vnějšího koutku oka. Spodní profil čelisti je téměř rovný.

Pysky: jemné a málo výrazné, oddělují se pod čenichem ve tvaru otevřeného oblouku, který tvoří třetinu kruhu, takže zuby jsou těsně zakryty. Okraje pysků jsou dobře pigmentované.

Čelisti/Zuby: horní a spodní čelist jsou dobře vyvinuté, spodní čelist (mandibula) je velmi silná a velká. Zuby bílé, chrup úplný a dobře vyvinutý, řezáky v pravidelné řadě. Nůžkový skus.

Líce: ne příliš výrazné.

Oči: velké, duhovka je více či méně kaštanové barvy, v závislosti na barvě srsti. Jsou posazeny na téměř stejné frontální rovině. Jejich výraz je měkký, klidný a pozorný.  Oko je mírně oválné a osa očního víčka má sklon asi 15° k horizontále. Oční víčka těsně přiléhají k oční bulvě, s černě pigmentovanými okraji. Řasy jsou nezvykle dlouhé, takže mohou nadzvedávat srst spadající z čela přes oči.

Uši: nasazené vysoko, poloklopené, tj. poslední dvě třetiny boltce jsou klopené. Když pes zpozorní, ucho se v bázi lehce zvedne. Trojúhelníkový tvar. Délka je mezi 11 a 13 cm, šířka 6,5 až 8 cm. Široká báze, která směrem dozadu zasahuje do místa přechodu hlavy v krk, a vpředu dosahuje středu lebky. Špička je mírně zaoblená. Na uších je srst lehce vlnitá a měkká, končí závěsem na špičce.

Krk

Horní linie je lehce konvexní. Krk je o maličko kratší než hlava – natažený nečiní více než 80 % délky hlavy. Obvod krku v polovině jeho délky musí být nejméně dvojnásobkem jeho délky. Kůže nesmí být ochablá, čili nesmí tvořit lalok. Srst musí být hustá.

Trup

Hřbetní linie: kohoutek je v rovné hřbetní linii dobře vyznačený. Lumbální oblast vykazuje určitou konvexnost a záď je poněkud spáditá.

Kohoutek: vysoký a dlouhý. Krk harmonicky přechází v trup.

Hřbet: rovný, dobře osvalený, dobré šířky, jeho délka je asi 30 % kohoutkové výšky. Lumbální (bederní) oblast dobře splývá s hřbetní linií a zádí. Délka lumbální partie je asi 20 % kohoutkové výšky, je tedy kratší než dorzální partie. Šířka lumbální oblasti je zhruba stejná jako její délka; svaly celé partie jsou dobře vyvinuté.

Záď: široká, silná, dobře osvalená a šikmá, se sklonem 30° pod horizontálu. Příčná šířka v bocích je 1/7 kohoutkové výšky.

Hrudník: prostorný, dosahuje k linii loktů. Zaoblený. Jeho obvod, měřený za lokty, přesahuje o 25 % kohoutkovou výšku. Příčný průměr dosahuje 30 % kohoutkové výšky. Hloubka hrudníku je 50 % kohoutkové výšky.

Spodní linie a břicho: od hrudní kosti stoupá spodní linie lehce k břichu, které je mírně vtažené. Délka slabin musí odpovídat délce lumbální oblasti, která je krátká. Vtažení slabin je minimální.

Ocas

Nasazený v poslední třetině zádi, silný a tlustý u kořene, zužující se ke špičce. Pokrytý lehce vlnitou srstí podobnou kozí srsti. Jeho délka je 60 až 65 % kohoutkové výšky a dosahuje při normálním postoji k hleznu, ačkoliv upřednostňován je kratší ocas. V klidu je ocas šavlovitý, tj. ze dvou třetin rovný a v poslední třetině lehce zatočený. V afektu pes vrtí ocasem jako vlajkou.

Končetiny

Hrudní končetiny

Při pohledu zpředu a ze strany jsou rovné. Výška od země k lokti činí 50 % kohoutkové výšky, končetiny proporčně odpovídají velikosti psa.

Plece: dobře stavěné a masivní. Délka ramenní lopatky je o maličko větší než čtvrtina kohoutkové výšky, a to 15 až 17 cm. Její sklon pod horizontálu je 45 až 55 stupňů. Osvalení je vždy dobře vyvinuté.

Nadloktí: dobře osvalené se silnou kostrou. Jeho délka je 30 % kohoutkové výšky. Jeho sklon pod horizontálu je mezi 60 a 70 stupni. Úhlení skapulo-humerálního úhlu je mezi 105 a 125 stupni.

Lokty: umístěné v rovinách paralelních ke střední rovině těla. Špička lokte musí být na myšlené vertikále spuštěné z kaudálního úhlu ramenní lopatky. Úhlení radiálně-humerální je mezi 150 a 155 stupni. Od linie loktů dolů musí být srst bohatá, dlouhá a hustá, se sklonem k chomáčovitému vzhledu.

Předloktí: vertikální, jeho délka je alespoň rovna délce nadloktí. Osvalení a kostra jsou dobře vyvinuté.

Kloub nadprstí: pohyblivý a suchý, se zřejmými nadprstními kůstkami. Prodlužuje vertikální linii předloktí.

Nadprstí: suché a pohyblivé. Při pohledu zpředu je ve stejné vertikální rovině jako předloktí. Při pohledu z profilu je lehce skloněné dopředu.

Přední tlapky: oválné (zaječí tlapky) s dobře uzavřenými a klenutými prsty. Silné drápky, zahnuté a dobře pigmentované. Pevné polštářky tmavé barvy.

Pánevní končetiny

Odpovídají velikosti psa. Rovné při pohledu zezadu i z profilu.

Stehno: dlouhé, široké, dobře osvalené s lehce konvexním zadním profilem. Jeho délka dosahuje 30 % kohoutkkové výšky, jeho šířka 75 % jeho délky. Úhlení koxálně-femorální je 100 až 105 stupňů.

Koleno: je v rovné linii končetiny, není vytočené ani dovnitř ani ven. Tibiálně-femorální úhel je otevřený - asi 130 až 135 stupňů.

Bérec: robustní strukutra kostry a suché osvalení, rýha ve svalstvu je dobře vyznačená. Délka bérce je asi 1/3 kohoutkové výšky. Sklon pod horizontálu je asi 55 stupňů.

Hlezno: boční strany hlezenního kloubu musí být opravdu široké. Vzdálenost od špičky hlezna k zemi nesmí být menší než 25 % kohoutkové výšky. Tarsálně-tibiální úhlení je 140 až 145 stupňů.

Nadprstí: jeho délka je asi 15 % kohoutkové výšky, měřeno samostatně. Pokud je měřeno od špičky patní kosti, jeho délka je stejná jako délka hlezna. Musí být vertikální. Případné paspárky musí být odstraněny.

Zadní tlapky: stejné jako přední tlapky.

Pohyb

Krok je volný a dlouhý. Klus prostorný a vytrvalý, je to charakteristický pohyb. Pes může díky své konstituci snadno přejít do cvalu, který je schopen udržovat poměrně dlouho.

Kůže

Těsně přiléhající po celém těle, jemná, zvláště na uších a hrudních končetinách. Krk bez laloku a hlava bez vrásek. Barva sliznic a třetích víček musí být černá.

Osrstění

Srst

Velmi bohatá, velmi dlouhá a lišící se podle oblastí. Textura je hrubá (kozí srst), zvláště na přední části těla. Od poloviny hrudníku k zádi a na všech končetinách má srst sklon tvořit prameny, nebo je tvoří, v závislosti na věku jedince. Tyto prameny začínají na linii hřbetu a spadají po stranách těla. Na hlavě je srst méně hrubá a zakrývá oči. Na končetinách musí být srst rovnoměrně rozložená ve tvaru měkkých chomáčů, spadajících k zemi, vytváří dojem sloupů na předních končetinách, na zadních končetinách tvoří prameny, ale ne praporce. Podsada je tak krátká a hustá, že není snadné vidět kůži. Na omak musí být mastná.

Barva

Jednobarevná šedá nebo šedé skvrny všech možných odstínů od nejjemnější šedé ke světlejšímu odstínu šedé a k černé. Isabela a světle plavá jsou povolené. Jednobarevná černá srst je povolena, pokud je černá opravdu temná. Jednobarevná bílá srst není povolena. Bílé skvrny jsou přijatelné, pokud jejich plocha nepřesahuje 1/5 celkové plochy srsti.

Výška a hmotnost

Kohoutková výška: ideální kohoutková výška psů je 60 cm s tolerancí 2 cm, pod i nad ideál. Ideální kohoutková výška fen je 56 cm, také s tolerancí 2 cm, nad i pod.

Hmotnost: psi: 32 – 38 kg, feny: 26 – 32 kg.

Vady

Jakákoliv odchylka od výše uvedených znaků má být považována za vadu a vážnost, s níž je vada posuzována, má být v přímém poměru k jejímu stupni.

Stejné podmínky platí pro psy s příliš malou hlavou a psy pohybující se stále mimochodem.

Vylučující vady

  • roviny mozkovny a čenichové partie konvergentní nebo divergentní.
  • výrazný podkus.
  • oboustranný strabismus (šilhání).
  • částečně depigmentovaná nosní houba.
  • výška nad nebo pod hranicemi uvedenými ve standardu.
  • stočený ocas.  

Diskvalifikující vady

  • agresivita nebo přílišná bázlivost.
  • úplná depigmentace nosu.
  • tlama konvexní (římský nos) nebo konkávní.
  • úplná oboustranná depigmentace očních víček.
  • bílé skvrny na rohovce (i jen na jednom oku).
  • čelisti: předkus.
  • zcela chybějící (anurie) nebo pahýlovitý (brachyurie) ocas, ocas nesený stočený nad hřbetem.
  • kůže: úplná depigmentace okrajů pysků a očí.
  • barva srsti: bílá pokrývající více než 1/5 celkového povrchu srsti.
  • Jedinci, vykazující fyzické nebo povahové abnormality, musí být diskvalifikováni.

Pozn.: Psi (samci) musí mít dvě zjevně normálně vyvinutá varlata, plně sestouplá v šourku.

 

Inzeráty plemene: Bergamský ovčák