Inzeráty plemene: Australský teriér
Australský teriér, (Australian Terrier, aussie)
Australský teriér podědil všechny žádoucí vlastnosti teriérů a říká se, že je to „nejkvalitnější křížený teriér". Ze všech teriérů je nejposlušnější a nejklidnější, zůstala mu ovšem inteligence, tvrdost a ostrost. Je to vytrvalý a energický pracovní pes, který dokáže neúnavně pracovat jak při lovu, tak při hlídání. Vetřelce hlásí překvapivě hlasitým štěkotem. Přestože je živý, není neposedný ani hyperaktivní jako jiní teriéři. Je nejen silný, ale i rychlý a dokáže udržet krok i s běžícím koněm. Má výborné smysly, zejména čich a je také velmi nebojácný, takže se dokáže postavit i velkým hlodavcům, jako je ondatra, stejně jako jedovatým hadům. Zároveň je ale velmi přívětivý, milý, hravý a kamarádský, což z něj dělá výborného rodinného společníka. Má pořád dobrou náladu a hodí se i k dětem. Australský teriér má tendence chovat se dominantně k ostatním psům, k cizím lidem je zpočátku trochu odtažitý, ne však přehnaně nedůvěřivý.
Australský teriér je nízký, ale kompaktně stavěný pes. Výška v kohoutku je zhruba 25 cm, váha kolem 6,5 kg. Má dlouhou hlavu, černý nos, silné čelisti a zuby s nůžkovým skusem. Oči jsou tmavohnědé, oválné, uši vztyčené a špičaté. Má rovný hřbet, hluboký hrudník s dobře vyznačenými žebry. Hrudní i pánevní končetiny jsou rovné, rovnoběžné a tlapky okrouhlé se silnými drápy. Ocas má nasazený vysoko a nesmí být nošen nad linií hřbetu. Australský teriér má rovnou, drsnou srst, maximálně 6 cm dlouhou. Barva srsti může být ve variantách modré s pálenou, nebo písková až červená bez tmavých stínů. Povolené jsou i jiné barvy, avšak bez bílých stínů. Může se dožít až 14 let.
Standard FCI č. 8 / 12.03.1998
Australský teriér
země původu: Austrálie
datum zveřejnění původního platného standardu: 14.02.1995
využití: teriér
klasifikace FCI: skupina 3 teriéři, sekce 2 nízkonozí teriéři. Bez pracovní zkoušky.
Statný nízký pes, v poměru k výšce poněkud dlouhý, se silnou povahou teriéra, ostražitý, aktivní a houževnatý. Jeho netrimovaná tvrdá srst s výrazným okružím kolem krku, které sestupuje až k hrudní kosti, a jeho dlouhá silná hlava dodávají psovi houževnatý a drsný vzhled.
V podstatě pracovní pes, avšak jeho oddaná a vyrovnaná povaha z něho činí naprosto vhodného společníka.
Lebka: Dlouhá, plochá, přiměřeně široká, mezi očima plná. Pokrytá měkkou čupřinou.
Stop: Mírný, avšak vyjádřený.
Nos: Černý, středně velký, kůže zasahuje do nosního hřbetu.
Morda: Silná a mocná, její délka se rovná délce lebky. Morda musí být silná a pod očima nesmí být vpadlá. Síla a délka mordy je rozhodující pro sílu čelistí a jejich schopnost uchopení.
Pysky: Černé, přiléhavé a čisté.
Čelisti / zuby: Silné čelisti se schopností uchopení; velké, rovnoměrně rozložené zuby; horní řezáky těsně překrývají spodní řezáky (nůžkový skus).
Oči: Mají být malé, oválné, s ostražitým výrazem, tmavě hnědé barvy, posazené náležitě od sebe a nevystouplé.
Uši: Malé, vztyčené, špičaté, dobře nesené, nasazené přiměřeně od sebe, bez dlouhé srsti, citlivě používané (s výjimkou štěňat do šesti měsíců).
Správně dlouhý, mírně klenutý, silný a plynule přecházející do správně úhlených (uložených) ramen.
V poměru k výšce dlouhé, silně stavěné. Pokud se týče těla, je nutno věnovat pozornost úvodnímu popisu: „statný nízký pes, v poměru k výšce poněkud dlouhý“.
Rovná hřbetní linie.
Silná.
Přiměřeně hluboký a široký, s dobře klenutými žebry. Hruď správně vyvinutá, hrudník poměrně hluboký.
Kupírovaný, vysoko nasazený, správně nesený, ne však nad hřbetem.
Se silnými kostmi, rovné a při pohledu zepředu souběžné, směrem k zápěstí porostlé mírně delší srstí (nepatrné praporce).
Nadprstí: Silné, ne strmé.
Přiměřeně dlouhé, fronta široká. Při pohledu zezadu by části od hlezen k tlapkám měly být souběžné a postavené ani příliš daleko, ani příliš blízko u sebe.
Stehna: Silná a svalnatá.
Kolenní klouby: Dobře úhlené.
Hlezna: Správně zaúhlená a nízko uložená.
Malé, okrouhlé, s náležitými polštářky, prsty sevřené a přiměřeně klenuté. Nevybočené, ani vbočené, se silnými černými nebo tmavými drápy.
Volný, přímočarý, pružný a mocný. Při pohledu zepředu by se končetiny měly pohybovat přímo bez známek volnosti ramen, loktů nebo nadprstí. Pánevní končetiny mají skýtat sílu a posun, pohyb kolenních kloubů a hlezen má být volný. Při pohledu zezadu mají být nohy mezi hlezny a zemí souběžné, postavené ani příliš blízko, ani příliš daleko od sebe.
Osrstění se skládá z tvrdé rovné a husté krycí srsti, dlouhé zhruba 6 cm, a krátké měkké podsady. Na mordě, spodní části nohou a na tlapách nemá být srst dlouhá.
Modrá, ocelově modrá nebo tmavě šedomodrá, se sytou tříslovou (ne pískovou) na lících, uších, pod tělem, spodních částech nohou a na tlapkách a kolem řitního otvoru (s výjimkou štěňat). Čím je barva sytější a jasněji definovaná, tím lépe. Zbarvení dočerna je nežádoucí. Čupřina modrá, stříbrná nebo ve světlejším odstínu než zbarvení hlavy.Čistě písková nebo červená, jakékoli zbarvení dočerna nebo tmavé odstíny jsou nežádoucí. Čupřina, která má světlejší odstín, je přípustná. U všech barev musí být penalizovány bílé znaky na hrudníku nebo tlapkách.
Požadovaná výška činí zhruba 25 cm v kohoutku, feny jsou mírně nižší.
Požadovaná hmotnost činí u psů zhruba 6,5 kg, u fen poněkud méně.
Každou odchylku od výše uvedených požadavků je třeba považovat za vadu a míra závažnosti, s jakou by se mělo na tuto vadu pohlížet, by měla být přímo úměrná stupni odchylky.
Poznámka: Psi by měli vykazovat dvě zřetelně normální varlata, plně sestouplá v šourku.
Nejoblíbenější psí plemena