Inzeráty plemene: Artésko-normandský basset
Artésko-normandský basset je skvělý lovecký pes, který může být použit pro různé typy lovu se střelnou zbraní. Je vhodný pro drobnou srstnatou zvěř, může stejně dobře lovit králíky jako vyhánět srnčí ze křovin. Dokáže lovit ve smečce stejně jako samostatně. Při lovu není sice z nejrychlejších, ale je důsledný a přesný. Má velmi dobrý nos, pomocí něhož vytrvale sleduje stopu a zvučným hlasem upozorňuje pána na zvěř. Je to přátelský pes s laskavou povahou. Je velmi snadno cvičitelný, takže i méně zkušený chovatel se může těšit ze spolupráce s ním.
Je to dlouhý, dobře stavěný pes s poměrem délky těla k výšce asi 8/5. Jeho výška v kohoutku je pouhých 30 až 36 cm a váha kolem 15 až 20 kg. Hlavu má artésko-normandský basset suchou, se střechovitě klenutou mozkovnou a zřetelným týlním hrbolem. Nos je velký, černý, spodní pysk překryt horním, zuby mají nůžkový skus. Má velké, tmavé oči s klidným pohledem a nízko, pod linií oka, posazené uši, které se stáčejí vývrtkovitě směrem dovnitř. Mají být tak dlouhé, aby dosahovaly ke konci čenichu. Tento basset má dlouhý krk, široký hřbet a mírně klenutá žebra. Dlouhý hrudník oválného průřezu má silné předhrudí s vyčnívající hrudní kostí. Ocas je rovněž dlouhý a ke špičce se zužuje. U vystavovaných psů se nesmí jeho vzhled měnit. Hrudní i zadní končetiny jsou krátké a silné s dobrým osvalením. Srst má artésko-normandský basset krátkou, přiléhavou a hladkou, která nemá být příliš jemná. Mohou být troj- nebo dvoubarevní, to znamená plavá srnčí s černou přikrývkou a bílou, nebo plavá srnčí a bílá. Průměrně se dožívá 13 až 15 let.
angl.: Artesian-Norman Basset; fr.: Basset artésien normand; čes.: Artésko-normandský baset
FCI VI. - Honiči, barváři a příbuzná plemena. Sekce 1.3. – Honiči malé velikosti. S pracovní zkouškou.
Oficiální zkratka v ČR: ANB
Číslo standardu: 34/ 14. 04. 1993 (Velká Británie)
Datum publikování původního standardu: 12. 12. 1991
Artésko-normandský baset je malý lovecký pes, užívaný především pro lov se zbaraní. Loví sám, stejně jako ve smečce. Jeho krátké končetiny mu dovolují proniknout do toho nejhustšího křoví, tam, kam se velký pes nikdy nedostane. Jeho nejoblíbenějším je lov králíka, ale loví stejně dobře také zajíce a jelena. Při lovu je sice ne tak rychlý, zato však o to více vytrvalý. Kontrolovaný chov krátkosrstého Francouzského baseta začal někdy od roku 1870. Z basetů, kteří měli zřejmě společný původ, hrabě Le Couteulx of Canteleu upevnil užívaný typ Artésko-normandského baseta s rovnýma předníma nohama, kterému se říkalo „Artois“, zatímco pan Louis Lane vyvinul nápadnější a více atraktivní typ s pokřivenýma předníma nohama, kterému se říkalo „Normand“. V roce 1924 bylo jméno Artésko-narmandského baseta konečně přijato pro chov a klub pana Léona Verriera, který ve věku 77 let převzal club jako předseda v roce 1927, chtěl posílit Normanský charakter plemene. V knize standardů loveckých psů roku 1930 byla 2 plemena, a to Artoisský baset a Artésko-normandský baset, a pro tato 2 plemena nacházíme následující zmínku: „Výbor Société de Vénerie rozhodl a zaznamenal, že Artésko-normanský baset by neměl být, ale je jedním stupněm přeměny směrem k Normanskému typu, bez jakékoliv stopy „Artoise“.
Artésko-normandský baset je vzhledem k velikost poněkud dlouhý tělem, avšak dobře vyvážený, kompaktní, který noblesou své hlavy připomíná velkého Normanského honiče.
Výška v kohoutku je v poměru k délce jeho těla 5:8. Hloubka hrudi je v poměru k jeho výšce v kohoutku 2:3. Šířka lebky je v poměru k délce jeho hlavy 1:2. Délka čenichu je v poměru k délce jeho lebky 10:10.
Lebku má kopulovitě zformovanou, střední šířky, se zjevnou týlovou kostí. Hlava celkově musí vypadat suchá. Stop je dobře vyznačené, ne však nijak přehnaně. Nos je černý, velký, přes rty mírně vyčnívá, chřípí má dobře otevřená. Čenich je přibližně stejně dlouhý jako lebka, a je mírně orlí. Horní ret značně překrývá dolní ret, není příliš těsný ani příliš svěšený. Oči má oválně tvarované, velké, tmavé, v harmonii se srstí, s klidným a vážným výrazem. Uši má posazené co nejníže a nikdy nad linií oka, jsou na spodu nízké, dovnitř zatočené, ohebné, velmi dlouhé, délkou dosahují přinejmenším délky čenichu, preferuje se jejich ukončení na konci čenichu. Krk má dosti dlouhý, s malým lalokem. Záda jsou široká, dobře stavěná. Bedra jsou mírně podkasaná. Hruď je oválného tvaru, podelší, dobře vyvinutá. Boky má plné. Ocas je vcelku dlouhý, u základu široký, směrem ke konci se zužuje, v klidu se špička ocasu musí dotýkat země. Je nošený šavlovitě zatočen, nikdy však nespadá přes záda. Přední končetiny jsou dosti krátké, dobré kostní struktury, ve své polovině dosti zakřivené. Ramena má šikmá a svalnatá, lokty blízko u těla. Zadní končetiny má silná a svalnatá. Tlapky má oválně tvarované, trochu podlouhlé, se spíše sevřenými prsty. Kůži má jemnou a ohebnou. Srst je přiléhající, krátká a hladká, ne však příliš jemná.
Artésko-normandský baset má v kohoutku 30 až 36 cm, s tolerancí +/- 1 cm pro výjimečné jedince.
Artésko-normandský baset má hmotnost 15 až 20 kg.
Artésko-normandský baset má přiléhající, krátkou a hladkou srst, ne však příliš jemnou. Zbarvení je trojbarevné - srnčí s černou „přikrývkou“ a bílé; nebo dvojbarevné - srnčí a bílé. U trojbarevných psů by srst na hlavě měla být více pokryta srstí tříslově zbarvenou a ukazovat kruh tmavých chlupů na každé straně spánku. Černá přikrývka nebo černé záplaty by se měla skládat z černých pevných chlupů nebo černo šedivých – strakatých.
Artésko-normandský baset je nadaný vynikajícím čichem a melodickým hlasem. Je vytrvalý, ne však příliš rychlý. Díky všem svým předpokladům pro loveckou službu dovoluje svému pánovi se z jeho lovecké práce plně těšit. Povahou je nesobecký a velmi laskavý. Velmi snadno se cvičí.
Artésko-normandský baset potřebuje dostatek pravidelného pohybu, dlouhé procházky a přiměřenou péči o srst. Jinak nepotřebuje žádnou zvláštní péči.
Artésko-normandský baset se průměrně dožívá 13 až 15 let.
Lovecký pes zajíců a králíků, naháněč ve smečkách i samostatně, barvář.
Lovecký pes zajíců a králíků, naháněč ve smečkách i samostatně, barvář a společník.
Artésko-normandský baset má v kohoutku 30 až 36 centimetrů.
Artésko-normandský baset váží v rozmezí 15 až 20 kilogramů.
Toto psí plemeno má krátkou přiléhající a hladkou srst, ne však příliš jemnou. Zbarvení je trojbarevné - srnčí s černou „přikrývkou" a bílé nebo dvojbarevné - srnčí a bílé. U trojbarevných psů by srst na hlavě měla být více pokryta srstí tříslově zbarvenou a ukazovat kruh tmavých chlupů na každé straně spánku. Černá přikrývka nebo černé záplaty by se měla skládat z černých pevných chlupů nebo černo šedivých - strakatých.
Artésko-normandský baset je vzhledem k velikost poněkud dlouhý tělem, avšak dobře vyvážený, kompaktní, který noblesou své hlavy připomíná velkého Normanského honiče. Výška v kohoutku je v poměru k délce jeho těla 5:8.
Lebka je kopulovitě zformovaná, střední šířky, se zjevnou týlovou kostí. Hlava celkově musí vypadat suchá.
Oči jsou oválně tvarované, velké, tmavé, v harmonii se srstí, s klidným a vážným výrazem.
Uši by měly být posazené co nejníže a nikdy nad linií oka. Jsou na spodu nízké, dovnitř zatočené, ohebné, velmi dlouhé, délkou dosahují přinejmenším délky čenichu. Preferuje se jejich ukončení na konci čenichu.
Nos je černý, velký, přes rty mírně vyčnívá, chřípí má dobře otevřená.
Krk je poměrně dlouhý, s malým lalokem.
Ocas je vcelku dlouhý, u základu široký, směrem ke konci se zužuje, v klidu se špička ocasu musí dotýkat země. Je nošený šavlovitě zatočen, nikdy však nespadá přes záda.
Nejoblíbenější psí plemena