Anglo-francouzský honič de Petite Venerie

Anglo-francouzský honič de Petite Venerie byl původně využíván k lovu zvěře ve smečce, především k lovu králíků a bažantů. Tento pes byl vyšlechtěn ve Francii v roce 1970. Vznikl křížením anglických a francouzských honičů, přesněji beagle harrierem a krátkosrstými středně velkými honiči.

Anglo-francouzský honič de Petite Venerie má vyváženou, pevnou a svalnatou postavu. Je to velmi společenský pes, bývá oblíbeným rodinným miláčkem. Při lovu je naprosto oddaný svému pánovi. Je to živé a temperamentní zvíře. Anglo-francouzský honič de Petite venerie potřebuje dostatek pohybu. Jeho srst je krátká a hladká, nevyžadující zvláštní péči.

Standard F.C.I. č. 325/28.04.1997/F

Anglo-francouzský honič Pro nízkou honbu (Anglo-Francais de petit vénérie)

Datum zveřejnění  platného standardu: 26.01.1983

Klasifikace F.C.I.: Skupina 6 honiči, barváři a plemena příbuzná.Sekce 1.2 střední honiči.     S pracovní zkouškou.

Celkový vzhled

Je to pes solidně a vyváženě stavěný, bez známek hrubosti (lymfatičnosti). Z profilu je jeho silueta typická pro dobře stavěného francouzského honiče.

Hlava

delší, nepříliš široká, týlní hrbol není výrazný.

Lebeční část

Lebka: je mírně klenutá, ne však příliš.

Stop: málo výrazný.

Obličejová část

Nos:dobře pigmentovaný, nozdry široké.

Čenichová partie: je středně dlouhá, nepříliš špičatá.Nosní hřbet je rovný, může být i mírně klenutý.

Pysky: horní překrývají spodní.

Oči: velké, hnědé, mírného výrazu, ale živé.

Uši: zavěšené úzkým úponem pod linií očí, pružné, lehce stočené, středně široké, dosahují nejméně dva prsty od konce nosu.

Krk

dobře pohyblivý, bez laloku

Trup

pevný, rovný.

Bedra

dost krátká, svalnatá.

Záď

lehce spáditá, dost dlouhá.

Hrudník

hluboký, dosahuje nejméně k lokti, dobře vyvinutý.

Žebra

dlouhá, středně klenutá.

Slabiny

dost plné, mírně vtažené, nesmí působit dojmem vychrtlosti.

Ocas

středně dlouhý, suchý, nasazený v prodloužené linii hřbetu, pokrytý hustou srstí, ne však osinatý.

Končetiny

Hrudní končetiny

jsou dosti silné, mohutné a rovné při pohledu z profilu.

Lopatky

dlouhé, ploché a šikmo uložené, dobře přiléhající k hrudníku.

Pánevní končetiny

Stehna

svalnatá, dosti dlouhá.

Hlezna

mírně zaúhlená, jsou dosti nízko u země

Tlapky

suché, pevné se sevřenými prsty.

Kůže

jemná, bez kožních řas, pevná tkáň.

Osrstění

Srst

hladká, přiléhavá, krátká.

Barva

Trikolorní: černobílé s jasným pálením, nos černý.

Bikolorní: bílooranžové, nos tabákově hnědý.

Výška

48 – 56 cm s tolerancí + - 2 cm pro vynikající jedince.

Vady

• hlava příliš krátká nebo příliš široká

• mozkovna kulatá

• depigmentovaný nos

• hranatý čenich

• předkus nebo podkus

• pysky příliš volné (visící)

• oči světlé, oči vystouplé

• uši zavěšené vysoko, široké, krátké nebo příliš ploché

• krk příliš krátký, přítomnost laloku

• tělo cylindrické

• přetížené lopatky

• ocas hrubý, krátký nebo osinatý

• volné kožní řasy

• všechny obecné chyby plemen honičů

Pozn.: Všichni psi musí mít obě normálně vyvinutá varlata kompletně sestouplá v šourku.