Anglický mývalí lovecký pes

Původ

Člověk by mohl říci, že historie Anglického mývalího loveckého psa je historií všech mývalích psů, a ani by nebyl příliš daleko od pravdy. Kromě Plott Hounda mají všechna UKC uznaná plemena mývalích psů svůj společný původ hluboce zakořeněný u English Foxhounda.Anglický mývalí lovecký pes byl poprvé zaregistrován v roce 1905 pod jménem English fox and Coonhound. V těchto dnech byli využíváni na lov lišky mnohem více, než dnes. Jméno také odráželo podobnost Americkému foxhoundovi a Anglickému foxhoundovi. Změna zbarvení má přinesla další aspekt dějin Ahglického mývalího loveckého psa. Obě variety „Treeing Walker“ a „Bluetick Coonhound“ byli původně zaregistrování UKC jako angličtí. „Walker“ byl uznaný jako odděleno plemeno v roce 1945 a „Bluetick“ o rok později. Do dnešních dnů jsou stále trojbarevní a modře skvrnití, ačkoliv červeně skvrnití psi převládají. První zmínka, kterou o loveckých psech v Americe máme, se objevila v deníku jednoho z lidí z průzkumníků De Soto. Ten také zmínil, že tito psi byli používáni, spíše než pro lov liška, severních mývalů a králíků, tak pro lov indiánů. V roce 1650 angličan Robert Brooke s sebou přivezl smečku těchto psů. Thomas Walker v Virginie dovezl tyto psy z Anglie v roce 1742. A v roce 1770 George Washington, zanícený účastník honu na lišku, měl také tyto psy dovezené z Anglie. Tito psi dali základ Virginským loveckým psům (Virginia Hound), ze kterých se náš dnešní Anglický mývalí lovecký pes vyvinul. Nicméně to byli Američani, kdo tyto psy adaptoval do mnohem tvrdšího amerického terénu i klimatu. A byli to opět Američané, kteří toto plemeno, skrze pečlivou plemennou praxi, přizpůsobili tohoto loveckého psa americkému lovu na severního mývala, vačici, pumu a různé druhy medvěda. Angličtí lovečtí psi vynikali v obou, jak ve výkonu, tak i v přizpůsobení. První významnou zkouškou všech dob v terénu pro mývalího psa, byl „Listnatý dub“, který vyhrál anglický pes, jménem Bones, jehož majitelem byl plukovník Leon Robinson.