Inzeráty plemene: Anglický bull teriér
Bullteriéři jsou oblíbeni na celém světě. Byli šlechtěni po staletí, jejich tělesné vlastnosti se stále měnily, aby vyhovovaly požadavkům člověka. Za posledních 150 let byli posuzováni jak podle fyzických znaků, tak i pracovních schopností. A vězte, že málo plemen se může pochlubit takovým vyvážením tělesných vlastností, pracovní schopností a obrovským temperamentem jako bullteriér.V Anglii v polovině 19. Století doprovázel tento silný, neohrožený, elegantní bullteriér s dobrými mravy příslušníky vyšší společnosti. Byl populární jako “bílý kavalír” (pro svou původní barvu) a stal se známější pro své společenské vlastnosti než jako “bojový pes”. Výsledkem je velice laskavý, přátelský a mírumilovný bullteriér, jak jej známe dnes.
Bullteriér je hravý, aktivní, zvědavý, nápaditý, klaunský, citlivý, láskyplný a oddaný svému majiteli. Je to chlapík od prvního nadechnutí až po poslední okamžiky jeho psího života. Je však také trochu umíněný, svéhlavý, velice sebevědomý, panovačný, chce být ve své smečce dominantní. Je ale velice inteligentní a bystrý a správným vedením se z něho stane Váš vynikající společník. Je úzce vázaný na svou rodinu - budete jej muset zapojit do všech Vašich aktivit a připraví Vám hodně radosti. Ve hrách je velice vynalézavý a svým pobrukováním Vás stále bude pobízet k dalším hrám. Je však také hodně trpělivý (vlastnosti převzaté z anglického buldoka) a dokáže na Vás čekat celé dlouhé hodiny. Ví, že si pak spolu všechno vynahradíte.
FCI-Standard č. 11
Bull Terrier (Bulteriér)
Země původu: Velká Británie
Datum publikace platného standardu: 13.10.2010.
Využití: Teriér.
Klasifikace FCI: Skupina 3 Teriéři. Sekce 3 Teriéři typu bulteriéra. Pracovní zkoušky volitelně.
První standard plemene vypracoval v roce 1850 James Hinks, který prováděl selekci na hlavu vejčitého tvaru. Toto plemeno bylo poprvé vystavováno ve své dnešní podobě na výstavě v Birminghamu v roce 1862. Klub Bull Terrier Club byl založen v roce 1887. Skutečnou zajímavostí tohoto plemene je, že standard říká poměrně uváženě, že „Nejsou stanoveny výškové ani váhové limity, ale pes musí působit dojmem maximální substance pro psa dané velikosti v odpovídající kvalitě a pohlaví. Pes musí vždy působit vyváženým dojmem.“ Menší varianta bulteriéra je známá již z první poloviny 19. století, ale její obliba před první světovou válkou klesla a z registru anglické kynologické organizace Kennel Club byla vyřazena v roce 1918. V roce 1938 se o oživení postaral plukovník Richard Glyn a skupina spřízněných nadšenců, kteří založili klub Miniature Bull Terrier Club. Standard miniaturního bulteriéra odpovídá standardu bulteriéra s výjimkou limitu výšky.
Pes silné konstituce, svalnatý, vyvážený a aktivní, s bystrým, rozhodným a inteligentním výrazem. Jeho jedinečnou vlastností je klabonosá hlava vejčitého tvaru. Bez ohledu na velikost musí být jasně vyjádřen pohlavní výraz – psi samčí a fenky samičí.
Udatný, odvážného ducha, milující zábavu. Je vyrovnaného temperamentu a je schopen disciplíny. Třebaže je tvrdohlavý, je mimořádně přátelský k lidem.
Hlava dlouhá, mohutná a správně hluboká, nikoliv však hrubá. Při pohledu zepředu má hlava vejčitý tvar a je zcela vyplněna. Na jejím povrchu nejsou žádné prohlubně ani prolákliny. Profil je od vrcholu mozkovny ke špičce nosu mírně zakřivený dolů.
Temeno mezi ušima je téměř ploché.
Nosní houba: Měla by být černá. Špička nosu je zahnutá dolů. Nosní otvory jsou dobře vyvinuté.
Pysky: Suché a přiléhající.
Čelisti / zuby: Dolní čelist hluboká a silná. Zuby jsou zdravé, čisté, dobré velikosti, pravidelně rozmístěné s dokonalým, pravidelným a kompletním nůžkovým skusem, tj. horní řezáky těsně překrývají dolní řezáky a jsou posazeny v čelistech kolmo.
Oči: Zdají se být úzké a trojúhelníkové, šikmo posazené, černé nebo co nejtmavěji hnědé, takže se zdají být téměř černé, a mají pronikavý lesk. Vzdálenost od špičky čenichu k očím je poněkud větší než od očí k vrcholu mozkovny. Modré nebo částečně modré oko je nežádoucí.
Uši: Malé, tenké a nasazené blízko sebe. Pes by měl být schopen uši udržet toporně vzpřímené. V takovém případě uši směřují přímo vzhůru.
Velmi svalnatý, dlouhý, klenutý, od plecí se zužuje k hlavě a nemá volnou kůži.
Trup je dobře zaoblený, se znatelným klenutím žeber a velkou hloubkou od kohoutku k hrudní kosti, takže hrudní kost je blíže zemi než břicho.
Krátký a pevný, hřbetní linie probíhá za kohoutkem vodorovně, bedra jsou mírně klenutá.
Široká, dobře osvalená.
Při pohledu zepředu široký.
Od hrudní kosti k břichu tvoří ladnou křivku směřující vzhůru.
Krátký, nízko nasazený a vodorovně nesený. U kořene je silný a zužuje se do jemné špičky.
Celkový vzhled: Pes musí stát pevně na končetinách a ty musí být postaveny dokonale rovnoběžně. U dospělých psů délka hrudních končetin přibližně odpovídá hloubce hrudníku.
Plece: Silné a svalnaté, aniž by byly příliš těžké. Lopatky široké, ploché a těsně přiléhající ke stěně hrudníku. Jejich sklon dozadu je výrazný, směřují šikmo vzhůru. V ramenním kloubu svírají lopatky téměř pravý úhel s pažní kostí.
Loket: Držen přímo a je silný.
Předloktí: Hrudní končetiny mají velmi silné kosti s kruhovým průřezem.
Přední nadprstí (zápěstí): Svisle postavené.
Přední tlapy: Kulaté a kompaktní, s dobře klenutými prsty.
Celkový vzhled: Pánevní končetiny při pohledu zezadu rovnoběžné.
Stehno: Svalnaté.
Koleno: Kloub je dobře zaúhlený.
Lýtka a holeně: Dobře vyvinuté.
Hlezna: Dobře zaúhlená.
Zadní nadprstí (nárt): Kosti k tlapě krátké a silné.
Zadní tlapy: Kulaté a kompaktní, s dobře klenutými prsty.
Pohyb je pevně svázaný, plynulý a pokrývající půdu volnými, lehkými dlouhými kroky, typicky působí elegantně a čile. V klusu je pohyb vpředu i vzadu rovnoběžný, ke středové linii směřuje jen ve vyšších rychlostech; hrudní končetiny dosahují daleko dopředu a pánevní končetiny se plynule pohybují v kyčlích, dobře pruží v kolenou i hleznech a poskytují pohybu silný impuls vycházející zezadu.
Těsně obepíná tělo psa.
Krátká, hladce přiléhající, rovná a na omak drsná s jemným leskem. V zimě se může vyskytovat jemná podsada.
Barva: U bílých je srst čistě bílá. Pigmentace kůže a znaky na hlavě se nepenalizují. U barevných jedinců barva převládá; Všechny odstíny jsou rovnocenné, žíhané se dává přednost. Černá žíhaná, červená, žlutá a tříbarevná jsou přijatelné barvy. Tečkování v bílé srsti je nežádoucí. Modrá a játrová jsou vysoce nežádoucí.
Nejsou stanoveny výškové ani váhové limity, ale pes musí působit dojmem maximální substance odpovídající kvalitě a pohlaví.
Nejoblíbenější psí plemena